O kladských kazatelnách
Jen málokde proběhla po konci třicetileté války rekatolizace tak rychle a úspěšně jako v Kladsku. Vzhledem k tomu, že šlo o poslední a nejdéle vzdorující baštu protestantských stavů, je to svým způsobem překvapivé. Stejně snadno jako se tu před sto lety luteránství uchytilo, teď vymizelo. Již koncem 17. století bylo celé Kladsko opět katolické a tuto víru si kladští Němci k značné nelibosti Fridricha II. Velikého podrželi i poté, co bylo hrabství připojeno k protestantskému Prusku. Ani v Čechách, kde byl Jan z Nepomuku tím nejoblíbenějším světcem, nenajdeme tolik jeho soch, jako zde v krajině Kladské kotliny. Protože byla rekatolizace spojena s nástupem baroka a žádná jiná éra neovlivnila zdejší krajinu tolik, hovoří někteří historici právem o Kladsku jako o barokní Boží zemi.

Tak jako kladští Němci jsou v katolické víře pevní i Poláci. Kříže v “Boží krajině kladské” zdobí pentle a kytice

Staré sochy svatých v novém polském provedení mě nepřestávají fascinovat (Lubavka, Piszkowice a Nová Kladská Ves)
Barokní sakrální umění se v Kladském hrabství, obklopeném věncem hor, vyznačovalo několika lokálními zvláštnostmi. Ve zdejších svatostáncích se například často objevují motivy spojené s mořem a rybolovem. Skvostnou ukázku odkazující na tyto biblické obrazy představují dvě unikátní kazatelny, které během barokní přestavby ozdobily stejnojmenné Kostely sv. Petra a Pavla v Božkově a Dušnikách.
Kazatelna v Božkově má podobu rybářské lodi na rozbouřeném moři se třemi postavami na palubě. Kormidlo drží pevně v rukou patron kostela sv. Petr a přes okraj lodi vytahují síť z vody dva apoštolové – rybáři. Jde o metaforu symbolizující církev jako bezpečné útočiště v neklidných dobách. Povolání rybářů dostává nový význam a stává se zobrazením misijní činnosti. Apoštolové (a jejich následovníci) řídí církev a vrhají sítě do “moře světa”, aby shromáždili co nejvíce lidí a zachránili je pro Boha. Stejně jako rybaření vyžaduje i šíření evangelia a získávání věřících trpělivost, námahu a vytrvalost. Nad lodí je rozvinutá plachta s erbem rodiny von Götzen, tehdejších majitelů panství. Unikátní dřevořezbu zhotovil někdy počátkem 18. století neznámý autor.
Neméně podivuhodná je i kazatelna z nedalekých Dušníků, odkazující na biblický příběh o Jonášovi. Kněz tu k věřícím promlouvá z doširoka otevřené ozubené tlamy mohutné velryby. Pod tlamou a na ploutvích jsou jemné dřevořezby svatých a andílků, sloupec vody tryskající z nozder velryby nese další svaté a kající se hříšníky. Na samém vrcholu vodotrysku stojí postava Ježíše. Kazatelna byla zhotovena kolem roku 1730 a jejím autorem je pravděpodobně Michael Kössler.
Ohledně umění, spíše než baroko, oslovuje mě obvykle gotika či renesance. Zde to neplatí, ta díla jsou vskutku nádherná. V Dušnikách a zejména v Božkově je toho k vidění mnohem více, ale o tom až někdy příště, nejspíše v 3. dílu Knihy o Kladském pomezí…
Redaktor A. Sułek moderuje rozhlasový přenos koncertu z kostela svatého Petra a Pavla během 62. Mezinárodního Chopenova festivalu. Foto převzato z https://polska-org.pl





















































Budeme se těšit na 3. díl Knihy o Kladském pomezí…