U Polské brány
V nadmořské výšce 660 m mezi Orlickými horami na východě a Stolovými horami na západě leží důležité sedlo „Polská brána“ (Przelec Polskie Wrota), které představuje nejvyšší bod na cestě spojující Čechy s Kladskou kotlinu. Sedlem prochází starobylá a velmi významná cesta. Jednalo se o významnou trasu již v dávné minulosti – v době římské tudy procházela boční větev jantarové stezky, ve středověku se tato zemská stezka označovala jako Náchodská, Kladská či Polská.
Později se také začal občas užívat i pojem Sudetská cesta. V blízkosti sedla leží výrazný pravidelný vrch Homole, na kterém byl během 13. století vybudován přemyslovský hrad, který umožňoval kontrolu významného průsmyku. Homole s hradem se z české strany jeví jako zdaleka viditelný nápadný zub na obzoru s jinak spíše táhlými hřebeny.
Ačkoliv samotný hrad byl poměrně malý, díky své strategické poloze patřil k velmi známým a často zmiňovaným hradům Českého království. V dobách husitské revoluce byl hrad husity dobyt a stal se jejich hlavním sídlem na území Kladska. V 16. století byl hrad jako sídlo místních lapků dobyt zemským vojskem a rozbořen, do dnešních dnů se z hradu zachovalo jen torzo mohutné věže.
Díky své unikátní poloze na zemské stezce a vysoké nadmořské výšce (730 m.n.m.) má celé místo neopakovatelné kouzlo. Kopec je pokrytý krásným listnatým lesem, v jeho blízkosti leží malé „jezírko“, pár zemědělských usedlostí a hlavně nádherné horské louky s velmi zajímavou květenou.
Celé místo je úžasně atraktivní jak krajinářsky, tak i z hlediska okolní přírody. Na loukách létají vzácní motýli jako například Modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus) nebo soumračník čárkovaný (Hesperia comma).
Na jaře se prameniště na loukách pokryjí koberci bledulí, později zde kvetou orchideje – například pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), je zde jediná kladská lokalita kruštíku bahenního (Epipactis palustris), vzácně se vyskytuje i vstavač mužský (Orchis mascula). Místy hojné jsou zárazy (Orobanche), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare). Nachází se zde i jedna ze dvou polských lokalit kriticky ohroženého hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. Bohemica). Vidět se dá i vzácný a vymírající polní plevel kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus).
V krajině jsou roztroušeny kříže, zbytky alejí, soliterní lípy a rozvaliny německých statků – typické Sudety. Po blízkém hřebeni jde polní cesta, ze které jsou nádherné výhledy. Ostrý hřeben s cestou tvoří evropské rozvodí – vyčuráte se nad severním svahem a odteče to do Baltu, z opačného kraje cesty to doteče do Severního moře. Prostě paráda…
Do článku u Polské brány jsou přidány nové fotografie