Zbytka
Motto: “Dne 22.5.1982 při pracovní návštěvě připravované rezervace – nejcennější lokalita západně ode Dvora zorána a zaseta kukuřicí. Celý palouk až po vodní příkop s břízou, kde roste asi 15 jedinců tučnice obecné na dně příkopu s železitou vodou, u této břízy ještě v r. 1956 rostla kohátka kalíškatá (asi 50 jedinců) a stovky kvetlo na lukách v okolí i v olšinách vstavače vojenského. A dnes – jaká to ironie – jaký to výsměch t. zv. „ochraně přírody“, kterou se halasně chlubíme na světovém fóru … a dnes v těchto místech začíná růst královna kulturních rostlin – „Zea mays“. Na okraji keřů, kam nezasáhl pluh traktoristy roste v současné době 6 jedinců vstavače z toho 5 sterilních a pouze jeden začíná kvést”.
J. Ždárek, 1982
Kousek od Bohuslavic nad Metují mezi ohbím říčky Dědiny a tokem Zlatého potoka se nachází na východočeské poměry naprosto unikátní lokalita – přírodní rezervace Zbytka. Jak už napovídá samotný název, jde o zbytky přírodních ekosystémů (hlavně slatinných luk a lužních lesů) uprostřed intenzivně zemědělsky obdělávané krajiny. Rezervaci tvoří pestrá mozaika lužního lesa a podmáčených luk přecházejících do slatinišť. Krajinu dotváří přirozeně meandrující říčka Dědina a soustava vodních příkopů s jezírky na vývěrech pramenů alkalické vody. Přírodní rezervace o rozloze téměř 100 ha zde byla zřízena v roce 1994. V roce 2005 zde bylo vyhlášeno území Evropsky významné lokality chráněné v rámci soustavy Natura 2000. Předmětem ochrany jsou přírodě blízké lesy, cenná luční společenstva (zejména slatiny) a také biotopy vzácné žáby – kuňky ohnivé (Bombina bombina).
V návrhu bylo i vyhlášení navazující přírodní rezervace Bohuslavické louky, kde měla být chráněna niva Dědiny (Zlatého potoka) mezi Bohuslavicemi a Pohořím, ale to už dnes asi není úplně aktuální.
Rezervace je jedním z posledních zbytků rozsáhlejších východočeských slatin vázaných na přirozené vývěry podzemních vod, které byly v minulosti téměř bezezbytku odstraněny postupnou meliorací. Právě vysoká hladina podzemních vod neumožnila přeměnit celé toto území na intenzívně obdělávanou ornou půdu. V první polovině 19. století bylo území využíváno převážně jako louky a pastviny; lesy a orná půda tvořily jen menší část. Ve druhé polovině 19. století se zvětšila rozloha lesa a orné půdy (zelnice). Velká škoda, že se do současnosti nezachovaly i nedaleké rybníky s přilehlými slatinami a listnatými lesy. Musel to být nádherný kus přírody v jinak intenzivně využiváné zemědělské krajině.
K nejcitelnějším zásahům do území došlo ve 20. století. Vedle dalšího zalesňování bylo přeloženo koryto potoka Lité, velkoplošně byla v 70. letech odvodněna celá kotlina a v r. 1978 začalo intenzívní využívání podzemních vodních zdrojů.
To vše vedlo k poklesu hladiny spodních vod, ústupu nejcennějších ekosystémů a následnému vymizení některých vzácných druhů jako např. kohátky kalíškaté (Tofieldia cylyculata), vstavače bahenního (Orchis palustris) a tučnice obecné (Pinguicula vulgaris). Na druhou stranu je třeba říci, že kdyby nebylo dané území díky čerpané vodě z blízkých pramenů prohlášené za ochranné vodní pásmo, byla by devastace spojená s šílenstvím průmyslového zemědělství v 80. letech určitě mnohem horší.
Kauza „Voda pro Veolii“ aneb jak se privatizuje VAK
V r. 2008 skončilo VAKu HK (dnes po privatizaci “spojeno s nadnárodní Veolií”) povolení k odběrům podzemní vody a protože nadměrné odběry začínaly ohrožovat rezervaci, došlo v rámci nově vydaného povolení k ponížení čerpaného objemu přibližně o 10 %. To bylo vítanou záminkou k spuštění kampaně, kdy výrazné postupné zdražování vody hradeckým odběratelům mohlo být konečně někomu připsáno na vrub, takže to odnesli ochránci přírody. V novinách se v té době objevovaly příspěvky typu – Hradec bude kvůli žábě bez vody a podobně. Jedním z hlavních kritiků ochrany přírody byla tehdejší náměstkyně hradeckého primátora Ing. P. Finfrlová (ODS), která se v r. 2005, kdy došlo k úspěšné privatizaci VaKu, stala členkou představenstva zprivatizované společnosti. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Královéhradecká radnice ke kauze odběru vody z lokality Zbytka vydala “městský zpravodaj speciál”, který si můžete přečíst zde.
Podobná privatizace VaKu jako v Hradci měla pod vedením místní ODS proběhnout i v Náchodě, čímž by Veolia získala přístup nejenom k dalším odběratelům, ale hlavně k velmi cenným vrtům v Polické křídové pánvi. Jako hlavní důvod pro privatizaci byla uváděna snaha udržet s pomocí strategického partnera nízkou cenu stočného a vodného. Proti privatizaci se však postavili občané, zaměstnanci VaKu i někteří místní politici, byla z toho velká místní kauza a privatizace se nakonec nekonala (naštěstí). Bývalý náchodský starosta Ing. O. Čtvrtečka (ODS) poté, co na rozhraní roků 2005-06 obce odmítly privatizaci, sdělil ve výroční zprávě VaKu 2005 k celé kauze následující stanovisko: “Další aktivity v racionalizaci práce a produktivity mohou směřovat více méně k zamezení poklesu stávajícího zisku, nikoliv k jeho navýšení. Je povinností představenstva, dozorčí rady i Vás akcionářů zjišťovat všechny možnosti vedoucí k stále lepšímu a kvalitnějšímu, ale i hospodárnějšímu provozu společnosti. Na základě této skutečnosti přistoupilo představenstvo k hledání dalších možností rozvoje. Vypsalo poptávkové řízení, do kterého bylo přizváno 5 vodárenských provozovatelských firem. Vyhodnocena jako nejlepší byla Veolia Water a s ní byly zpracovány návrhy smluv o prodeji movité části podniku a na provozování infrastrukturní vodárenské sítě. Tyto návrhy byly předány k posouzení a ke schválení akcionářům – obcím. Diskuse která proběhla, dle mého názoru byla více emocionální než fundovaná a nevěnovala se základní problematice, tj. budoucí ceně vodného a stočného, míře zisku a výši investic. Většina akcionářů – obcí tyto smlouvy odmítla. Představenstvo plně akceptuje rozhodnutí akcionářů a respektuje jejich vůli po pokračování společnosti ve smíšené formě. Rozhodně nelze statutární orgány podezřívat z toho, že chtěly vodárny zaprodat cizincům, jak často zaznívalo na jednáních v zastupitelstev obcí. Jednoznačně se však ukazuje, že především cenové relace ve vodném, stočném, výši dividend, dané vítězem poptávkového řízení, nemůže současná společnost nabídnout. Úspěšné hospodaření a zajištění potřebných rekonstrukcí a investic si vyžádá vyšší cenu vodného a stočného než jakou nabízel smluvní partner (rozuměj Veolia Water).“
Zdůrazňuji, že v poslední větě se v podstatě říká, že nezprivatizovaný VAK bude vodu dodávat za vyšší cenu, než pokud by jej “koupila” Veolia. Výsledek celé kauzy je ovšem následující: Po „privatizaci“ hradeckého VAKu francouzské Veolii (r. 2004) mají hradečtí nejdražší vodu v kraji (stočné v r. 2013 v HK 89 Kč). V Náchodě, kde se privatizaci prosadit nepodařilo, budeme ve stejném roce platit 68 Kč. Takže hradečtí na privatizaci rozhodně nevydělali. Ehm, tedy až na vyjímky – podle zjištění MF Dnes tehdejší náměstkyně hradeckého primátora Ing. P. Finfrlová jen v r. 2009 inkasovala odměnu za funkci v představenstvu “zprivatizovaného VAKu” ve výši 222 000,- Kč.
Raději zpátky k přírodě
Kromě toho, že Zbytka jsou velmi atraktivní z hlediska krajinářského, je zde k vidění i mnoho velmi vzácných druhů. Lesy jsou cenné hlavně zachovalými porosty údolních jasanovo-olšových luhů a fragmenty tvrdého luhu nížinných řek. Procházka těmito lesy na jaře je neopakovatelný zážitek – tak výrazný jarní aspekt jaký zde vytváří bledule jarní a česnek medvědí, jinde neuvidíte.
Z botanického hlediska jsou v současnosti druhově nejbohatším lučním společenstvem slatiny a bezkolencové louky, ale cenné jsou i plošně nejrozsáhlejší a velmi kvalitní kosené zaplavované psárkové louky. Roste zde celá plejáda vzácných druhů, které jinde ve východních Čechách už většinou neuvidíme: např. violka vyvýšená – Viola elatior (kriticky ohrožený druh, v ČR má poslední čtyři lokality), škarda ukousnutá – Crepis praemorsa, huseník luční – Arabis nemorensis, vzácné orchideje vstavač vojenský – Orchis militaris a prstnatec pleťový – Dactylorhiza incarnata, zvonečník hlavatý – Phyteuma orbiculare, kosatec sibiřský – Iris sibirica, ostřice Davallova – Carex davalliana a další. Ověřen byl výskyt několika ohrožených druhů bahenních pampelišek a ostřic.
Ze zoologického hlediska stojí za zmínku hlavně obojživelníci kuňka obecná (Bombina bombina) a rosnička zelená (Hyla arborea). Zajímavá je i ptačí fauna – hnízdí zde ledňáček říční (Alcedo atthis), pravidelně lze pozorovat čápa bílého i černého (Ciconia ciconia a C. nigra), v ochranném pásmu hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus).
Hlavním ohrožením lokality je možná změna vodního režimu a následný pokles hladiny spodních vod, k čemuž by mohlo dojít jednak v důsledku nadměrného čerpání podzemní vody jednak v souvislosti s přerozdělením srážek v rámci probíhajících klimatických změn. Ostatně můj subjektivní pocit z pravidelných jarních záplav je ten, že vody nějak ubývá…
literatura:
A. Hájek, Květena PR Zbytka, Dobré 2009
Informace o složité problematice privatizace VAKu (tzv. smíšený provozní model – “nájem VAKu na 30 let) jsou z http://www.vodarenstvi.com (např. diskuze ke kauze Náchod a HK)
http://www.zbytka.cz/ochrana-prirody-a-krajiny
Galerie – na Zbytkach je toho k focení spousta …
Pane Jezku,
rada se vracim na Zbytku nekolikrat do roka diky Vam a botanicke exkurzi, jez jste vedl pro Ekol. sdruzeni v Hornim Marsove. Je to nadherny kout nasi pester prirody.
Dekuji Vam i Vasim zakum za tento vydareny web Bohemia Orientalis! Pekne prazdniny preje Olga Tepla
Dobrý den,
v porovnání Vašich fotografií a naší návštěvy minulý týden opravdu vody ubývá. Ale jinak pohádkový les plný bledulí a ptačího zpěvu.