krajinou a přírodou východních Čech

Polské Góry Bystrzyckie. Desítky kilometrů se táhnou zdejší smrkové lesy. Hospodářský les porůstá i hlavní hřeben pohoří, takže na jeho nevýrazných vrcholech úplně chybí vyhlídková místa. Podél hlavního hřebene míří do dálky šesti kilometrů prastará dřevařská cesta, které místní říkají Na věčnosti. Nákladná výstavba cesty byla dokončena v roce 1788 a stejně jako většina ostatní infrastruktury v Bystřických horách i „Ewigkeitsweg“ vybudovali Němci až poté, co se Kladsko stalo s definitivní platností součásti Pruska. Přejít tuto cestu opravdu trvá celou věčnost, bez jediného ohybu, zatáčky či výhledu prochází monotónním smrkovým lesem, aby se na jejím konci rozevřely překrásné výhledy z luk Wójtowské Równi. Zhruba ve své půli míjí cesta velký pískovcový balvan, který je pokrytý vytesanými iniciálami. Nejvýše u letopočtu 1788 stojí „podpis“ pruského krále, který je vyvedený zdobně propletenými literami FWR (Fridericus Wilhelm Rex). Další iniciály pod královským emblémem patří místním správcům, kteří se tu rovněž nechali zvěčnit, pěkně v pořadí i rozsahu odpovídajícím jejich postavení: V.W.k.I.M. – von Wedell koenige Jägermeister (starší královský lovčí), V.K.O.F.M. – von Kockeritz Ober-Forstmeister (nadlesní), O.k.I. – Otto koenige Jäger (královský lovčí), W.F. – Winkler, Foerster (lesní). Dolní letopočet 1888 připomíná celkovou rekonstrukci cesty.

Na věčnosti – nejdelší lesní cesta ve střední Evropě…

Cesta Na věčnosti na pruské mapě z poloviny 19. století. Na východě končí na pláních Wójtowské Równi poblíž zaniklé osady Hüttengut a pevnosti Fort Wilhelma. obr. – http://geoportal.dolnyslask.pl

Památný kámen s iniciály pruského krále

Za Věčností začíná zajímavější část Bystřických hor. Hory jsou tu členitější, lesy střídají louky s rázovitými samotami, objevují se první horské osady. Na konci Věčnosti kdysi stávala Hüttengut, jedna z nejvýše položených horský osad na území Kladska. Její obyvatelé prosluli čižbou zpěvného ptactva a pracovali v místní sklárně, která je v listinách připomínána již v druhé polovině 15. století. Významnou událostí, která ovlivnila zdejší život, byla výstavba pruské pevnosti Fort Wilhelma. Pevnost nechal v roce 1790 vybudovat pruský král Fridrich Vilém II. jako součást hraničního opevnění před další očekávanou válku s Rakouskem. V nadmořské výšce přes 800 m.n.m. šlo o jednu z nejvýše položených pruských pevností. Pevnost se ale nikdy žádných bojů nezúčastnila a svému účelu sloužila jen krátkou dobu. Její opevnění rychle zastaralo a hlavně v dobách napoleonských válek ztratila pevnost na prusko – rakouské hranici smysl. I když si kamenné bloky ze základů pevnosti během 19. století rozebrali místní jako kvalitní stavební materiál a pískovec z Fort Wilhelma byl v roce 1902 použit i na výstavbu železničního viaduktu v Kladské Bystřici, jsou zbytky pevnosti v lese poblíž Huty zachovalé a poskytují dobrou představu o tehdejších pruských fortifikacích. Místo je dnes známe jako Huta a z kdysi prosperující horské osady zůstalo stát několik posledních domů.

Digitální modelu reliéfu, který byl pořízen metodou leteckého laserového skenování zemského povrchu (tzv. LIDAR), umožňuje z nasnímaného povrchu “odfiltrovat” vegetaci a ukázat s překvapivou přesností i ty nejmenší nerovnosti. Snímek zachycuje krajinu Bystřických hor v místech zaniklé vsi Hüttenguth (polsky Huta). Šlo o jednu z nejvýše položených vsí Kladska, která zde byla založena společně se sklářskou hutí. V levém horním rohu jsou ruiny pruské dělostřelecké pevnosti Fort Wilhelma. Když sklářská huť spolykala většinu zdejších lesů, založili horalé na odlesněných svazích políčka a pastviny. Snímek dobře vykresluje zdejší agrární valy – mohutné hromady kamení a zídky teras vzniklé staletým snášením z obhospodařovaných pozemků. Po odsunu Němců si vzala přiroda pracně vydobytou půdu zpět a dnes opět porůstá většinu této krajiny les. Kruh se uzavřel. obr. – http://mapy.geoportal.gov.pl

Zaniklá osada Hüttengut na pruské mapě z poloviny 19. století

Hüttengut dnes. Vedení končí u několika samot, které zbyly na místech horní části vsi

Jsou odtud ty nejhezčí výhledy na východ do Kladské kotliny…

Na konci Ewigkeitswegu těsně předtím, než se cesta vynoří z lesa, je několik pozoruhodných pamětihodností. Nejstarší je krásná kamenná kaplička, která pochází z počátku 19. století. Opodál stojí prapodivný kamenný pán s buřinkou na hlavě, který si hřeje ruce v rukávníku s šipkou a nápisem „Nesselgrund“ (dnes Pokrzywno). Jde tedy vlastně o jakýsi svérázný ukazatel cesty, který vztyčili zdejší horalé v roce 1872 na místě, kde jeden z nich během zimní vánice zmrzl. Němci říkali této kamenné postavě Grauer Mann -  Šedý muž, dnes je socha známá spíše jako Strážce věčnosti. V 60. letech byla socha zničena vandaly a její torzo dlouho leželo povalené u kraje cesty. V roce 1989 zrestaurovanou sochu na jejím původním místě opět vztyčil Andrzej Pękalsky. Místní si sochy hledí, pokaždé, když jdu okolo, má Grauer Mann kolem krku nějakou novou ozdobu.

Kaplička na konci cesty

Strážce věčnosti

Pokaždé jinak vyparáděný…

V lese kolem Strážce věčnosti je mnoho pískovcových skalek a kamenů, dva z nich nesou nacistické nápisy, zajímavou připomínku doby, kdy se Německo za tichého přihlížení Evropy začalo znovu militarizovat. Hermann Göring, maršál a vrchní velitel Luftwaffe, který ve zdejších hlubokých lesích lovil zvěř, měl pro Bystřické hory slabost a osobně prý dohlížel na výstavbu zdejšího úseku Sudetské autostrády. Při častých návštěvách využívalo jeho letadlo přistávací dráhu na zdejších táhlých pláních, kde se cvičili mladí muži jako piloti kluzáků, aby se později mohli stát základem obnovené Luftwaffe. Dospívající chlapci z Hitelrjugend dva kameny kousek od polního letiště zajímavě „vyzdobili“. Na menším z kamenů je hákový kříž a meč s nápisem “Unter der Sieg”, na druhém kameni se pod hákovým křížem skví nápis: „Stein du musst vergehn, Drittes Reich sollst bestehn – Kámen musí pominout, Třetí říše přetrvá“.

Na zdejších pláních se na kluzácích zacvičovali budoucí piloti Luftwafe a později tu přistával i jejich velitel Hermann Göring, který rád lovil zvěř ve zdejších lesích.

Kluci tu po sobě nechali několik vzkazů

Nacistické nápisy Na věčnosti, obr. Patryk Charydczak – https://sciezkawbok.wordpress.com

„Stein du musst vergehn, Drittes Reich sollst bestehn – Kámen musí pominout, Třetí říše přetrvá“

Naštěstí jim ta předpověď nějak nevyšla. I dnes na Wójtowské Równi občas létají paraglidisté a výhledy ze zdejších luk jsou nádherné…