krajinou a přírodou východních Čech

Na můrách zimujících v jeskyních lze někdy pozorovat zajímavý jev. Tělo motýla je potaženo hustou spletí bílých vláken, ze kterých vyrůstají dlouhé a nápadné paličky. Jde o mycelium a plodnice tajemných parazitických hub rodu Cordyceps. Můra, nejčastěji píďalka jeskynní, vletí do podzemí, kde přečkává zimu. Během hibernace se metabolismus motýla téměř zastaví a dojde i k zeslabení jeho imunity. Toho využije parazitická houba a začne prorůstat tělem oběti. Vlákna mycelia vylučují trávicí enzymy, které tělní tkáně můry rozpustí na živné medium. Po několika měsících zůstane z hmyzu jen kutikula, vnější kostra z nestravitelného chitinu. Na konci zimy začne houba vytvářet malé, ale nápadné plodnice s dozrávajícími výtrusy. Pokud je uvolněný výtrus vdechnut jinou můrou, celý cyklus se opakuje.

Píďalky napadené parazitickou houbou housenicí žezlovkou (Cordyceps – Akanthomyces tuberculatus)

Můra s myceliem před tvorbou plodnic s výtrusy

Příbuzný druh r. Cordycedps na dvoukřídlém hmyzu

Další druhy hub z r. Cordyceps parazitují na jiných skupinách hmyzu. Zde pravděpodobně Ophiocordyceps ditmarii. Hmyz musí představovat výživnou potravu, biomasa vzniklých plodnic je výrazně větší, než tělo strávené mušky. Ve vlhkém prostředí jeskyní vylučují houby nadbytečnou vodu.

Všechny tyto parazitické houby, které byly ještě donedávna řazeny do společného rodu Cordyceps, jsou poměrně vzácné a vyznačují se mnoha podivuhodnými vlastnostmi a schopnostmi. Asi nejznámějším příslušníkem této  skupiny hub je housenice čínská (Ophiocordyceps sinensis), která je sbírána na travnatých pláních Tibetské plošiny. Houba zde napadá housenky můry hrotnokřídlece, jejichž potravu představují kořínky trav. Normálně se housenka po jedné sezóně přemění v motýla, pokud je však infikována, žije několik let a dorůstá abnormální velikosti. Mycelium houby prorůstá tělem housenky a postupně stravuje její tukové zásoby. Těsně předtím, než houba housenku usmrtí, změní pomocí chemikálií její chování a přinutí ji zaujmout vertikální polohu s hlavičkou orientovanou k povrchu půdy. Přes zimu tělem usmrcené housenky mycelium houby zcela proroste, rozložené tkáně vysaje a stráví, čímž housenku mumifikuje do zvláštního útvaru, tzv. sklerocia. Z hlavičky mumifikované housenky na jaře vyrůstá nová plodnice s výtrusy. Podobně jako námel paličkovice nachové i sklerocia housenice obsahují mnoho alkaloidů a dalších látek s mocnými fyziologickými účinky. Proto jsou tato sklerocia sbírána a na trhu tradiční čínské medicíny doslova vyvažována zlatem.

Cordyceps sinensis – Housenice čínská. Plodnice s napadenou housenkou přeměněnou v sklerocium. 

Rovněž další druhy housenic dokáží manipulovat svými hostiteli a měnit jejich chování. Druh Ophiocordyceps unilateralis parazituje na mravencích. Osud napadeného mravence je zpečetěn, mycelium prorůstá jeho tělem, pomalu jej stravuje, ale nezabíjí. Houba udělá ze svého hostitele poslušnou zombie a zcela změní jeho chování. Mravenci normálně preferují sucho, ale po nákaze vyhledávají vlhčí stinné prostředí. Zde šplhají na spodní stranu listů, kde se zakousnou do listové žilnatiny a zůstanou viset jako oběšenci. Svaly kusadel, ovládané toxiny parazitické houby, jim umožní se zakousnout do listu, ale v žádném případě jim nedovolí se pustit. Mravenec záhy umírá a z jeho hlavy během několika týdnů vyroste plodnice na dlouhé stopce. Z ní jsou do okolí vystřelovány výtrusy, které infikují další mravence.

Mravenec zombie a housenice Ophiocordyceps unilateralis

Podobnými magickými a hodně strašidelnými schopnostmi se vyznačuje většina hub r. Cordyceps. Napadené můry nacházím nejčastěji ve vlhkých jeskyních se stabilní teplotou, kde se houbám vysloveně daří. Moc bych za to nedal, kdyby i tento druh (pravděpodobně Cordyceps tuberculata) dokázal svého hostitele ovládat a „nasměřoval“ jej tam, kde má ideální podmínky k dokončení svého životního cyklu…

- fotografie “exotických” zástupců r. Cordyceps jsou převzaty z https://commons.wikimedia.org