Kostel Míru « Krajinou a přírodou východních Čech

Kostel Míru

rubrika: Genius loci, památky autor: admin 5. 9. 2016

Hrázděné Kostely Míru jsou výjimečné nejenom svým vnějším vzhledem…

Ale hlavně překrásnými interiery…

Jako Kostely míru (Kościoły Pokoju, Friedenskirchen) jsou v dolním Slezsku označovány tři monumentální hrázděné kostely z padesátých let 17. století. Kostely jsou pojmenovány podle vestfálského míru, který byl podepsán roku 1648, kdy po třicetileté válce, umožnila (či spíše musela umožnit) katolická církev jako gesto dobré vůle vybudovat zdejším evangelíkům tři nové kostely – v městech Jawor, Svídnice a Hlohov. Výstavba kostelů byla ovšem limitována několika podmínkami – kostely nesměly stát přímo ve městě, ale musely být na dostřel děla před hradbami, nesměly mít věž ani zvon a při jejich stavbě se nesměl používat trvanlivý materiál, tedy kámen ani cihly. Hlavně ta poslední podmínka, která vedla k tomu, že byly kostely v podstatě postaveny jen ze dřeva, slámy a hlíny, činí je naprosto výjimečnými stavbami… Kostel v Hlohově vyhořel v roce 1758 a nebyl již nikdy obnoven, kostely v Jaworu a Svídnici však nějakým zázrakem přežily do dnešních dnů a zejména pro krásu svých interiérů byly v roce 2001 zapsány na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Kostel Míru sv. Trojice ve Svídnici – průčelí

Detail hrázdění

Renesanční náhrobky

Výstavba kostela Míru sv. Trojice ve Svídnici začala 23. srpna 1656 a kostel byl postavený v rekordní době – první mše se v něm sloužila již 24. června 1657. Dnes je kostel největší dřevěnou církevní památkou v Evropě a při bohoslužbě může pojmout přes 7000 věřících. Hrázděná stavba má půdorys kříže o délce 44 a šířce 30 metrů. Aby měl kostel co největší kapacitu, je uvnitř podél všech stěn čtyřpatrová galerie k stání, na kterou se při bohoslužbách vešlo 4000 věřících. V interiérech okamžitě zaujme neuvěřitelně bohatá barokní výzdoba, která je pro evangelické kostely velmi neobvyklá. Každý kousek volného místa je nějak využit k výzdobě, podhledy i zábradlí krášlí vyřezávané ornamenty, stropy kostela jsou vyzdobené obrazy z let 1694 až 1696. Jejich autory jsou místní malíři Chrystian Sussenbach a Chrystian Kolitschek. Cenné jsou kazatelna a oltář od Gotfrieda Augusta Hoffmanna. Barokní kazatelna je z roku 1729. Schody k ní jsou zdobené biblickými výjevy, zábradlí potom vyřezávanými alegoriemi víry, naděje a lásky. Nade dveřmi do kazatelny je umístěná socha Ježíše. Hlavní oltář je z roku 1752 až 1753.

Přiznám se, že jsem ještě nikdy nic takového neviděl a že návštěva tohle kostela mě opravdu ohromila, a to i přes to, že kostelem neustále proudily davy turistů a momentálně zde probíhá restaurování interiérů, takže galerie je nepřístupná a mnoho desek s malbami bylo dočasně odstraněno…