Kupkův kopec
Trať vedoucí od České Skalice do Starkoče obchází před obcí Vysokov širokým obloukem táhlý hřbítek, který je na mapách někdy označován jako Stanovec. O nejvyšší kótě tohoto hřebínku hovoří místní jako Kupkově kopci. Východní svah kopce protíná strmý železniční zářez, který odhaluje zdejší slínovcové podloží. V minulosti sloužily svahy tohoto nevysokého, ale výrazného kopce jako pastviny. Dnes je velká část kopce a porostlá náletem a zasychajícím lesem. Bezlesí se udrželo pouze na malé loučce na jeho jihozápadním svahu a pod strmou mezí při jeho jižním úpatí. Tyto luční porosty jsou poměrně unikátní a díky jižní expozici se vyznačují mnoha teplomilnými prvky.
Zdejší společenstvo má mnohem blíže k teplomilným stepím východního Polabí, nežli k mezofilním ovsíkovým loukám, které jsou tolik typické pro české pohraničí. Je znát, že vysokovský hřeben s Brankou tvoří výrazné klimatické i vegetační rozhraní. Až sem k úpatí hřbetu, který z jižní strany odděluje Náchodskou kotlinu od rovin, navazujících na východní Polabí, zasahuje botanická oblast tzv. termofytika. Dále již v členité krajině českého pohraničí s rostoucí nadmořskou výškou postupně mizí teplomilné prvky a začínají převažovat druhy chladnomilnější – botanici hovoří o tzv. mezofytiku a na horách s nejdrsnějším klimatem o tzv. oreofytiku.
Zdejší stráně a svažité meze evidentně nikdy nebyly přeorány a osety běžnou směsí vysokoprodukčních travin, a tak jsou tu luční společenstva druhově bohatá. U polních cest a v lemech podél políček se objevují polní plevele. Na některých plochách v lučních porostech nad travinami převažují kvetoucí dvouděložné rostliny a počátkem léta hýří louky všemi barvami. Nikde v okolí Náchoda jsem neviděl kvést tolik chrpy, šalvěje, dobromysli a bukvice lékařské. Místo je jako stvořené pro sběr léčivek a vonného koření. Blankytnou modří tu vykvétá rozrazil rozprostřený, žlutě svítí do dálky oman vrbolistý, třezalky i řepík lékařský. V lesním podrostu bíle kvete tolita. Na nejexponovanějších místech je půda vysychavá a trávníky jsou značně rozvolněné. Je zajímavé, že i tady, na mimořádně suchém a výhřevném stanovišti, se kdosi pokusil část meze osázet smrkem. Sazeničky i odrostlé stromky tu pochopitelně nemají nejmenší šanci dorůst do mýtního věku a postupně zasychají. A to i v letošním, mimořádně vlhkém létě. Je velká škoda, že se podobná místa zalesňují, často jde o poslední útočiště celé řady rostlin i zvířat. Luční porosty se tu jen hemží hmyzem, květy jsou plné motýlů, včel, čmeláků, pestřenek a florikolních brouků. Na severní straně kopce na vlhčích místech vykvétají krvavce, na kterých se vyvíjejí housenky ohroženého modráska bahenního.
V minulosti bylo okolí tohoto hřebínku vyhlášenou lokalitou mnoha vzácných druhů motýlů, létal zde např. hnědásek kostkovaný a květelový, soumračník skořicový a slézový, modrásek komonicový i jetelový či velevzácný žluťásek barvoměnný. To je ale dávno pryč. Stejně jako jinde v české krajině, i tady patří tito motýli k minulosti a létají tu jen ty běžnější, odolnější a ekologicky méně vyhraněné druhy. Tedy, až na jednu výjimku. Velkou radost jsem měl, když jsem tu letos zastihl modráska jetelového. Létalo tu několik samců a posléze se objevila i samička, která počala klást vajíčka. Jde tedy o obnovenou místní populaci. Tento druh vzácného modráska se v současnosti zřejmě i díky oteplování v naší krajině šíří a na vhodných lokalitách zakládá nové populace. Na Vysokov se modrásek jetelový vrátil po několika desetiletích a zatím se mu tu daří. Pokud majitel zdejší louky nepřeorá a meze neosází dřevinami, mělo by se tu modráskovi dařit. Zatím se tu pasou koně i ovečky a na rozdíl od jiných míst tu louky nejsou na počátku léta bezezbytku strojově vysečeny. Tak snad to tak zůstane i nadále. Pasoucí se koně rozrušují kopyty drn, selektivně spásají traviny a vyhýbají se kvetoucím dvouděložným rostlinám. Na pastvině po nich zůstávají velké trsy voňavých nektarodárných bylin, jako je například dobromysl. Travní porosty, které vystupují po východním svahu a v minulosti zarůstaly keři, dnes mozaikovitě sečou ochranáři z Jaroměře. Místo se tak stalo lokálně významným refugiem pro vzácné teplomilné stepní druhy, jehož hodnotu zvyšuje i poloha na samotném nejvýchodnějším okraji českého termofytika. Časem by se tu mohly objevit i další vzácnější druhy. Nepřekvapily by mě cikády, kudlanky či některé vzácnější teplomilné druhy motýlů.
Vážený pane Ježku, náhodně jsme objevili tento článek o naši stráni na Kupkově kopci a přiznávám, že nás potěšil. Víme, že tam jsou zajímavé rostliny i brouci a motýli, jednak z vlastního pozorování, jednak z toho, co nám sdělili pracovníci Záchranné stanice v Jaroměři, se kterými máme už mnoho let uzavřenou smlouvu o pronájmu, resp. o sečení trávy v této lokalitě. Přesto jsme se z Vašeho článku a z Vašich fotografií dozvěděli zase nové informace. U některých rostlin jsme třeba dosud nevěděli, jak se jmenují – teď už to víme. Ještě větší měrou to platí o broucích a motýlech. Letos z jara jsme na kopec umístili lavičku a informační tabulku. Tu tabulku chceme na jaře 22 doplnit fotografiemi “kytiček” a živočichů, které je možné na kopci spatřit. Některé rostliny jsme si letos vyfotografovali, ale broučky se vyfotit nedařilo. Měl bych tedy prosbu, resp. dotaz: mohli bychom některé Vaše fotografie použít na informační tabulku na úpatí Kupkova kopce ? Jiří Stach