krajinou a přírodou východních Čech

Psát něco o téhle “botanické zahradě Orlických hor” by bylo nošením dříví do pralesa. On to tedy žádný prales není, i když se to všude traduje a jeden autor to přebírá od druhého. Ve skutečnosti jde o fragment smíšeného lesa, který se sice liší od okolních hospodářských lesů, nicméně i tady se v minulosti určitě těžilo dřevo a možná i páslo a hrabalo listí na stelivo. Díky exponované poloze na hřebeni Orlických hor tu stromy rostou pomalu a jejich kmeny jsou zakrslé a všelijak pokřivené. Nekvalitní dřevo tu bylo zřejmě těženo jen jako palivové a to nejspíše pařezinovým způsobem, kdy nikdy nedošlo ke kompletnímu smýcení celého lesa a stromy znovu odrůstaly jako výmladky z pařezů. Poté, co se pařeziny přestaly ekonomicky vyplácet, začal zdejší les odrůstat a dnes se díky přirozené obnově částečně podobá původním přírodním porostům. Hodně to připomíná proslavený Rýchorský „prales“ v Krkonoších. Že se ovšem nejedná o prales dokládá i to, že jedle, která by byla v původním pralese jistě hojně zastoupena, na Bukačce úplně chybí. Je velké štěstí, že les na Bukačce (na rozdíl od okolních porostů) nebyl nikdy kompletně skácen a poté převeden na smrkovou monokulturu. Zdejší les s křivolakými stromy má totiž hlavně v podzimní mlze úžasnou atmosféru…

Na Bukačku nejlépe přijít pěšky přes Sedloňovský vrch a Šerlišský mlýn. Bukové lesy tu sice dávno nahradily nepůvodní smrčiny, i přesto má však zdejší horský les své kouzlo…

Rezervace Bukačka začíná kousek nad mlýnem a vede přes ni turistická značka

Jádro rezervace tvoří zakrslá bučina přímo na hřebeni Orlických hor

Krásné a cenné jsou ale i lesy v ochranném pásmu rezervace

Les se tu obnovuje přirozeným zmlazením a to i přes značný tlak ze strany přemnožené spárkaté zvěře

Přímo nejcennější částí rezervace vede hlavní hřebenová cesta

Kmeny zdejších pokřivených buků jsou fotogenní a jde asi o nejčastější fotografický motiv z Orlických hor…

V roce 1954 byla na Bukačce zřízena rezervace o rozloze přes 50 hektarů. Jádro rezervace tvoří pozůstatek bukového lesa s vtroušeným smrkem, klenem a jeřábem a drobná luční enkláva, která zřejmě vznikla rozšířením původního bezlesí. Paradoxně zatímco nemá smysl na Bukačce hovořit o pralesu, zdejší louka s unikátní biodiverzitou si označení pralouka jistě zaslouží…

O tom však někdy příště.