krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Na Kamenci v Šonově

rubrika: Krajina a příroda autor: 21. 1. 2023

aneb O nenalezeném německém pokladu

Na konci války byly prý viděny nákladní vozy wehrmachtu, jak navážejí tajemný náklad do skalnaté rokle nad broumovským Šonovem. Mezi českými dosídlenci se pak rozšířila legenda o německém pokladu, ukrytém někde v podzemí skalnatého vrchu Kamenec nad šonovskou kapličkou. Marně hledali nově příchozí z českého vnitrozemí ve zdejších skalách. Nikdy nic nenašli, jen dvě mrtvoly kněží z šonovské fary, zavražděných v létě 1945 českou soldateskou. Až mnohem později, někdy během 80. let, narazil jeden z šonovských hledačů ve zdejším suťovišti na tajemné skalní petroglyfy. Rytinu s obtížně čitelným motivem (snad javorovým listem) doprovázela šipka, směřující k temnému otvoru pod mohutným hranatým balvanem. Po krátké prohlídce se ukázalo, že jde o ústí malé podzemní jeskyně. Na první pohled bylo zřejmé, že hlínu a suť v kaverně již někdo prohrabal. Pár desítek metrů od jeskyně objevil záhy hledač úzký hluboký komín, vedoucí rovněž kamsi do podzemí. Přání je otcem myšlenky, hledač uvěřil, že jeskyně je hluboko v podzemí propojena s komínem a právě někde zde na něho čeká ukrytý německý poklad. Jen je třeba se k němu prokopat. Aby jej nikdo nepředběhl, zamaskoval vchod větvemi, odsekal ze skály rytinu i šipku a po večerech začal kopat. Ústí komínu překryl plachtou a listím. Je vlastně zázrak, že se tam za ty roky žádný houbař nezabil. Několik let hloubil osamělý stárnoucí muž chodbu na konci jeskyně. Odkopanou kamenitou suť vršil do nákupního košíku, se kterým se protahoval úzkým otvorem ven. Ten drátěný košík zde zůstal, stejně jako petrolejka a zbytky hřbitovních svíček. Musela to být strašlivá dřina, ten člověk dokázal jeskyni prodloužit o několik metrů, balvany v nízkém stropu vyklínoval dřevěnými špalíky a podepřel jednoduchou výdřevou. Ačkoliv nikdy nic nenašel, pokračoval v hledání i v penzi. Dnes je starému pánovi přes osmdesát, je po mrtvici a poklad již nehledá. Svému snu ale nikdy věřit nepřestal…

Autor článku se raduje z nenalezeného sudetského pokladu…

Spletitými stezkami osudu se o hledání pokladu i odkopaném podzemí dozvěděli moji kamarádi. Prostory prozkoumali s detektory kovu a do hlubokého komína spustily kabel s kamerou, schopnou snímat v podzemí. Dle očekávání nic nenašli, celou záležitost pustili z hlavy a občas ji dávají k dobru jako zajímavou historku. Tak jsem se o místě dozvěděl. Podobných prostor znám z pískovcových skal Broumovska stovky, ale o podzemí v permokarbonských vulkanických horninách jsem ještě neslyšel. A k tomu ten příběh o ukrytém pokladu, není divu, že mě celá záležitost zaujala. Na místo jsme se s kamarádem vypravili a podzemí zdokumentovali.

Jak jeskyňka, tak zejména neobvyklý skalní komín, který se deset metrů pod povrchem vytrácí do sítě skalních puklin, mě nadchly. Vlastně musím říct, že se mi celý vrch Kamenec moc líbí. Strmé svahy kopce porůstá místy hezký les s mohutnými buky. Na povrch tu na dvou místech vystupují poměrně rozsáhlé skalní sruby, pod kterými jsou rozsáhlá suťoviště s mohutnými balvany. Jde o výsledek mrazového zvětrávání reliktního pozůstatku lávového proudu, jenž byl jedním z projevů mohutné činnosti zdejších sopek v období mladších prvohor. Sopečný příkrov tvoří tmavé sklovité lávy andezitového složení, někdy označované jako melafyry. Na rozdíl od melafyrů z Podkrkonoší, nemají ty šonovské fialovou barvu a neobsahují dutinky po uniklých plynech, vyplněné polodrahokamy. Povrch zdejších melafyrů rozčleňuje pravidelná síť tenkých puklin, vyplněných kalcitem a dalšími minerály. Tyto žilky pak podmiňují hranolovitý rozpad zdejších skal. Zvláštností této lokality je vypreparovaná výplň lávového tunelu. Ta vznikla opětovným průnikem magmatu do již dříve vzniklého lávového tunelu. Při té druhé erupci zde magma utuhlo. Poréznější horniny, tvořící stěny původního lávového tunelu byly později erozí odstraněny a ve skále zůstal jeho vnitřní “odlitek”, jenž připomíná pravidelný tubus.

Nedaleko „zkamenělého tunelu“ je zmíněná jeskyně. V jejím okolí je mnoho starých i nových děr od jezevců. Některé nory v suťovišti ústí do podzemních prostor pod mohutnými balvany a zvířata si zde hrabáním vytvořila pohodlná prostorná doupata. Byl to tedy nejspíše jezevec, kdo rozhrabal dno jeskyně a přesvědčil tak hledače, že je na “správném” místě. Hezký příběh, takový sudetský…   

  

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: will Odepsat

    Parádní reportáž i fotky, těch zajímavostí tady v našem kladském pomezí je opravdu nepočítaně… ;-)

  2. autor komentáře: AD.ZD Odepsat

    Dovoluji si této partě navrhnout námět na možná podobně zajímavý průzkum: Podzemní komplex na ulici Broumovská (Babí) uvnitř skalnatého kopce Březiny (50.4321142N, 16.1871631E). 3 vchody do rozsáhlých podzemních prostor jsou umístěny za řadou domů od č.p. 51 až po č.p. 44. Jeden ze vchodů je umístěn přímo naproti vstupní bráně do areálu továrny Katzau (za 2.sv. války sídlo Deutsche Lufthansa) dnes areál Wimex, v zahradě mezi domy č.p. 44 a 51.
    Směrem od Náchoda k Malému Poříčí, je před prvním hodně zanedbaným domem bez č.p., ze silnice dobře vidět, první pouze započatý vchod z řady. Po směru na M.P. pak jsou za domy umístěny další již funkční vchody. Některé napůl zazděné.
    Podzemní komplex byl vybudován za 2.sv. války firmou Deutsche Lufthansa. Obecně o tomto podzemí nejsou asi známé žádné podrobnosti.
    Na konci 70. let byly vstupy volné. Proto jsme tehdy o prázdninách, s partou cca 10 letých kamaradů, provedli “odborný” průzkum s provázkem a tehdy dostupným vybavením (2 baterky + svíčky). Do podzemí jsme vstoupili po 8.hodině ranní prvním vstupem od NA, a ven jsme se dostali posledním vstupem až ve večeních hodinách.
    V rozporu s informacemi, že: “Naproti továrně ve skále byly vyhloubeny čtyři 50 m dlouhé, uvnitř spojené tunely, které měly sloužit jako protiletecké kryty pro dělníky”, si dobře pamatuju, že prostory v podzemí jsou (byly) velice rozsáhlé, včetně min. jedné velké haly a kolejí. Nevylučuji, že rozsah podzemních prostor poněkud zvětšil můj velmi silný dětský zážitek z mnohahodinového bloudění v podzemí.
    Předpokládám, že situace uvnitř se za cca 45 let změnila. Je možné že nebudou již ani dostupné všechny vstupy.
    Myslím, že pro milovníky podzemí, by toto mohl být vhodný objekt k prozkoumání. Dokud vstupy zcela nezaniknou.

    Na email autora posílám 2 x foto ze Street View, na kterých jsou vstupy, jeden slepý a jeden napůl zazděný, označeny. Ostatní je potřeba dohledat.
    Pokud uvnitř narazíte na mnoho metrů modrého silonového provázku, nedržte se ho. Nevede správným směrem :-)

    Těším se na další skvělé reportáže.

    • autor komentáře: admin Odepsat

      Dobrý den, děkuji za komentář i chválu webu. Jak teď nemám moc čas, tak jsem nereagoval okamžitě a pak jsem na to zapomněl. To podzemí na Babím znám, je to hodně zajímavá lokalita. Všude se uvádí, že to Němci vybudovali jako kryt pro zaměstnance, ale podle toho obrovského rozsahu, tam nejspíše plánovali i přesunout výrobu… Jinak tam pravidelně děláme monitoring zimujících netopýrů… Mějte se hezky JJ

Napsat komentář k will Zrušit odpověď na komentář

− pět = tři