krajinou a přírodou východních Čech

Koruna při pohledu z horního konce Božanova

Hřeben Broumovských stěn pozvolna stoupá jihovýchodním směrem k polským hranicím, kde plynule přechází v náhorní pláně Stolových hor. Koruna představuje společně s Božanovským Špičákem nejvýraznější vrchol české části této, podél tektonických zlomů nakloněné a vyzdvižené, pískovcové kry. V případě Koruny se vlastně ani nejedná o klasický vrchol, jde spíše jen o východní okraj stolové hory, tvořící nejvyšší partie české části hřebene. Dobře je to zřetelné při pohledu z Broumovské kotliny, kdy stolová hora, někdy příhodně označovaná jako Velká plošina Broumovských stěn, vévodí jižnímu horizontu. Temeno Velké plošiny, stejně jako celý hřeben Broumovských stěn, je mírně ukloněno k severozápadu. Proto je při pohledu směrem od Polska táhlá stolová hora skryta za věncem mohutných skal, které tvoří výrazný ostroh na jejím jihovýchodním okraji. Právě toto strmé zakončení plošiny dalo známé vyhlídce pojmenování, skalnatá Koruna tu vybíhá do předpolí Stěn a tvoří nezaměnitelnou dominantu kraje.

Broumovské stěny od Radkovských skal. Koruna je výrazný okraj stolové hory uprostřed obzoru.

Rozhled z okrajových skal Koruny je vskutku velkolepý, a protože je vrchol jedné ze skal dobře dostupný, vznikla tu oblíbená vyhlídka. Četná jména vyrytá do pískovce svědčí o tom, že v minulosti místo navštěvovali zejména sudetští Němci. Nikde jinde ve Stěnách není vysekáno a vyškrábáno do skal tolik monogramů, jmen, zkratek, tajemných symbolů a letopočtů. Svůj podpis tu zanechal i Hugo Scholz, sudetoněmecký patriot, spisovatel a vášnivý nacionální socialista (henleinovec a nácek jako poleno), který ve svých knihách opěvoval krásy Broumovska a sepětí sudetských sedláků s rodnou hroudou.

Na Koruně – výhledy jarní…

a výhledy podzimní…

Po Němcích tu zbylo mnoho skalních nápisů a rytin…

i tajemných symbolů

Mnozí návštěvníci tu zanechali svá jména…

Podepsal se tu i Hugo Scholz, ve své době známý sudetoněmecký spisovatel a nacionalista…

Mnohé rytiny jsou staré několik staletí, za ty věky notně omšely a dnes jsou téměř nečitelné. Pokud se nemýlím, pochází nejstarší monogram s letopočtem z poloviny 17. století, a nejspíše jde o jeden z prvních dokladů „turistiky“ v našem regionu. Hesselius ve svém slavném urbáři mj. výslovně zmiňuje, že „milostivá vrchnost“ z broumovského kláštera posvačila a výborně se bavila na nedaleké vyhlídce u Kamenné brány. Když už tehdejší opat vystoupal až na temeno Velké plošiny, bylo by s podivem, kdyby vyhlídku na Koruně vynechal. Přes plošinu směrem ke Koruně vedla i hranice panství broumovských benediktinů, těžilo se tu dřevo (v barokní době velmi nedostatkové zboží) a jistě tu byla již v tehdy vyšlapaná pohodlná stezka.

Iniciály a letopočty…

Ty nejstarší jsou zřejmě již z 17. století

Bohumil Sýkora v knize Pískaři, popisující historii pískovcového lezení na Broumovsku, uvádí: „V předválečných letech působil v Martínkovicích Dělnický tělocvičný spolek. Jeho členové byli převážně dělníci ze zdejší mechanické tkalcovny Moritze Schura. Tito cvičenci se věnovali zejména gymnastice a míčovým hrám. Je možné, že někteří z nich také lezli po zdejších skalách. Důkazy k tomu ale nemáme žádné. V roce 1938 byli tito mladí cvičenci z DTJ převedeni pod nacistickou organizaci Hitlerjugend. Ve znaku měli „poloviční“ hákový kříž nebo také kříž tvořený čtyřmi F, což značilo jejich heslo: Frisch + Fromm + Fröhlich + Frei = Turnerei (v překladu: svěží + zbožný + veselý + svobodný = tělocvik). Tyto kříže a hesla vytesávali na různých významných místech ve zdejších skalách. Některé z nich jsou dodnes čitelné. Poblíž skalní věže Čertova tchýně jsou například vytesána hesla H.B.G. (Hitlerjugend – Bergsteiger Gruppe) a J.H.O. (Junge Hitlersorganisation). Ve vrcholové knížce ze skalní věže Lucifer jsou pak u druhého výstupu zaznamenána některá jejich jména. Na své horolezecké výpravy vyráželi ze své klubovny, dnešní chaty Pod Korunou. Tam také měli později vítat návštěvy saských lezců.“

Němečtí pamětníci vzpomínali, že za nacistů snad právě tito horolezci vztyčili na několika vrcholech Broumovských stěn vlajku s hákovým křížem. Jedním z těchto míst byla nejspíše výrazná skála vyčnívající nad skalní vyhlídkou na Koruně. Na vrcholu skály je zřetelný zásek pro břevno nesoucí vlajku a opodál je vysekaný německý nápis. Slova jsou již z větší části nečitelná, podle F a přehlasovaného Ü jde snad o dobový pozdrav vůdci – Führerovi.

Vrchol skály se zásekem pro břevno nesoucí vlajku

a zbytky nápisu opodál…

Ve skalách na plošině Koruny je několik starých rytin s čísly, značících nejspíše příslušný úsek benediktinského polesí. V místě, kde se hranice broumovského opatství láme a sestupuje z hlavního hřebene do kotliny, je na jedné ze skal vysekaná nápadná hraniční značka v podobě velkého kříže. Podobná značka je i při úpatí skály z opačné strany nad Broumovskou kotlinou. Je s podivem, že obvyklá ostrv, užívaná jako symbol panství broumovských benediktinů nejčastěji, tu chybí. Podobná výrazná místa klášterní hranice bývají jinde doplněna benediktinským břevnem, iniciály opatů a letopočty, kdy byla hranice kontrolována a její průběh potvrzován.      

Benediktinská hraniční značka nejspíše s číslem příslušného lesního revíru…

Jiná značka s iniciály…

Skála, kde se benediktinská hranice láme, nese hraniční znamení kříže

Stejné znamení je i při úpatí skály na její opačné straně

Na vyhlídku na Koruně je to naštěstí odevšad „vysoko a daleko“ a nelze se přiblížit autem. Na místo tedy nesměřují davy turistů a počet návštěvníků zůstává v přijatelných mezích. Prozatím. Zdejší výhledy jsou úchvatné…