krajinou a přírodou východních Čech

aneb O motýlích metapopulacích

motto:

Hnědásek květelový (Melitaea didyma) – V minulosti v ČR velmi rozšířený, vymřel na většině území.

Modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) – V minulosti všeobecně rozšířen po celém území státu od nížin do hor. Nyní přežívá na poslední hrstce lokalit.

www.lepidoptera.cz

Hnědásek květelový (Melitaea didyma) a modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) patří k našim nejkrásnějším a nejvzácnějším motýlům. Vidět někde na nějaké lokalitě společně poletovat tyhle velevzácné motýly je dnes v Čechách téměř nemožno (na Moravě je to malinko lepší) a tak pokud se to někdy přece jen podaří, je to pro každého „poučeného přírodomilce“ velký zážitek.

Hnědásek květelový (“Didyma”) a stejně tak i …

… modrásek černoskvrnný (“Arion”) patří k našim nejhezčím a nejvzácnějším motýlům

Já jsem se za „Didymou a Arionem“ vypravil až na jih Pardubického kraje na českomoravské pomezí do okolí říčky Třebůvky, kde ještě „poměrně početné“ populace těchto druhů přežívají. Pokud se nepletu, jedná se o jediné místo v Čechách, kde se hnědásek květelový a modrásek černoskvrnný vyskytují společně a navíc jde pravděpodobně o jedny z posledních “českých” životaschopných populací těchto druhů (je ovšem pravda, že tahle část Pardubického kraje bývá obvykle historicky řazena k Moravě). Poslední zprávy naznačují, že zbývající “české” populace těchto motýlů v podstatě vymírají. Podle zatím ještě ne zcela ověřených zprav to dokonce vypadá, že hnědásek květelový v Čechách až na tuto jedinou lokalitu už úplně vyhynul a přežívá hlavně na klasických moravských lokalitách (Mohelno, Pálava, Podyjí).

Xerotermní stráň u Hraniček je společným domovem hnědáska květelového i modráska černosvrnného

Oba druhy jsou u nás svým výskytem vázané hlavně na teplomilné květnaté stráně s nezapojenou suchomilnou vegetací. Takovéto zejména jižně orientované stráně byly v minulosti tradičně využívány jako občasné pastviny, které přepásala zejména stádečka koz a ovcí. Poté, co z naší krajiny vymizely kozy a ovce, začaly tyto stráně (v lepším případě) zarůstat trnkami, šípky a dalšími dřevinami. V tom horším případě došlo přímo k jejich plánovanému zalesnění (typicky smrkovou monokulturou). Na Svitavsku se na několika místech v okolí Městečka Trnávky a Vránové Lhoty podobné stráně udržely a nestihly zarůst náletem, takže se zde vyskytuje i celá řada vzácných druhů. Celá oblast leží mimo zájem většiny entomologů, je tedy poměrně málo prostudovaná a určitě se zde v budoucnosti setkáme s mnoha zajímavými nálezy.

Z dalších vzácných druhů zde létá například krásný okáč voňavkový

a také soumračník slézový 

nebo ostruháček jilmový …

Vzácně se zde vyskytuje i velmi neobvyklá forma perleťovce nejmenšího (vpravo typický perleťovec, vlevo místní “anomálie”)

Na obnažených ploškách bez vegetace žije vzácná saranče vrzavá

A koncem léta nelze přehléhnout kudlanku nábožnou

Hodně zajímavou místní lokalitu představuje stráň pod vysokým napětím v Pěčíkově , kde jsou pravidelně odstraňovány dřeviny, což stepním druhům mimořádně vyhovuje …

Stráň pod vysokým napětím u obce Pěčíkov. ČEZ zde udržuje bezlesí, což motýlům svědčí. Zatímco modrásek Arion létá hlavně v dolní části s nízkostebelným trávníkem …

… hnědásek Didyma se drží spíše v horní části stráně, která po odstranění dřevin postupně zarůstá diviznami, zlatobýlem a kopřivami.

V červenci zde poletují obě pohlaví hnědáska květelového, která se od sebe dosti liší a vypadají spíše jako dva různé druhy (samice nahoře, samec dole)

Zatímco drtivá většina zbývajících českých populací hnědáska květelového i modráska černoskvrnného kvůli své izolaci, specifickým nárokům a unikátnímu životnímu cyklu postupně vymírá, zdá se, že tady ještě oba druhy přežívají na více místech a vytvářejí fungující metapopulaci.

Mapa výskytu hnědáska květelového 1950-2012 podle www.lepidoptera.cz

Malá vsuvka o metapopulacích

Metapopulace je stabilnější a životaschopnější vzájemně migračně propojený soubor místních populací. Mnoho organismů obývá krajinu v podobě relativně malých lokálních populací, které však nejsou izolované, ale komunikují spolu- probíhá mezi nimi migrace. Například u většiny druhů motýlů dochází k tomu, že fyzicky nejzdatnější jedinci migrují a na vhodných biotopech zakládají nové populace nebo „přinášejí novou krev“, čímž zvyšují genetickou rozmanitost již existujících populací. Vyhynutí jedné lokální populace, která může snadno zaniknout díky mnoha náhodným událostem (např. extremní počasí, nedostatek potravy atd.) pak nemusí být konečné, pokud dané místo může být znovuosídleno migrací ze sousedství. Takovéto navzájem se doplňující populace, které se mohou po vhodných biotopech pohybovat krajinou tvoří tzv. metapopulaci. Pokud však dojde k takovým změnám v krajině, že se jednotlivé populace vzácnějších druhů ocitnou v úplné izolaci, budou tyto odsouzeny k postupnému zániku kvůli snižující se genetické rozmanitosti. A právě to se dnes děje. Během 20. století se naše krajina „zhomogenizovala“ a zbytkové populace mnoha vzácných druhů se dostaly do úplné izolace. Vhodná stanoviště s těmito přežívajícími „trosečníky“ dnes v naší krajině představují jakési „ostrovy“, které jsou navzájem izolovány velkou vzdáleností a nepřekonatelnými bariérami (typicky například nekonečné lány chemicky ošetřovaných zemědělských monokultur nebo neprostupný hospodářský smrkový les).

Hnědásek květelový je velký fešák – byla by velká škoda, kdyby u nás vyhynul…

… a to samé platí i pro modráska černoskvrnného …

Na většině míst v okolí Třebůvky se navíc oba motýli vyskytují společně s celou řadou dalších vzácných druhů, které jinde z naší krajiny už vymizely. Hlavní příčinou zdejší zvýšené biodiverzity bude zřejmě hlavně členitý reliéf  se strmými stráněmi, které se zde udržely i s původní stepní vegetací díky „extrémním“ podmínkám (sucho, strmý svah, mělké půdy). Nicméně i přes zmíněné příznivé poměry dochází k postupné spontánní či záměrné degradaci většiny strání. Někde dochází k opakovaným pokusům o jejich zalesnění, jinde se díky absenci jakéhokoliv obhospodařování postupně šíří expanzní druhy jako je například třtina.

Některé ze zdejších strání postupně zarůstají expanzními travinami – pokud se zde mají ohrožené druhy udržet, je třeba s tím začít něco dělat…

Je s podivem, že zatímco stanoviště s u nás relativně hojnými druhy jako je např. modrásek bahenní, jsou v rámci NATURY 2000 pečlivě monitorována a za nemalý peníz patřičně „opečovávána“, zdejším (z hlediska motýlí „diverzity“ naprosto unikátním) stanovištím se státní ochrana vůbec nevěnuje. Proto bychom chtěli v rámci ČSOP JARO nejdříve několik sezón provádět mapování a monitoring a poté velmi opatrně v rámci pozemkového spolku přistoupit pod vedením odborníků i k určité péči, která by měla stávající diverzitu podpořit. Snad se nám to podaří…

P.S. Budeme vděční za jakákoliv zajímavá pozorování či typy z celé této oblasti, která leží přibližně mezi městy Moravská Třebová – Mohelnice – Jevíčko.

literatura:

Mapování a ochrana motýlů ČR – lepidoptera.cz

Přehledný text o ekologii metapopulacích je zde

Podrobné pojednání o metapopulacích modrásků r. Maculinea je zde a článek, který se zabývá jejich unikátní životní strategií, je zde

Diplomka o populaci hnědáska květelového na Mohelnu je zde