krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

O modráscích rodu Maculinea

rubrika: Fauna autor: 23. 11. 2012

Motto: „Můj milý příteli,“ pravil Sherlock Holmes, „lidská fantazie dovede vytvářet divy, ale život je vždycky nekonečně složitější“.

sir Arthur Conan Doyle- Dobrodružství Sherlocka Holmese

Modrásek bahenní a očkovaný- Maculinea nausithous a teleius, Náchod- Homolka 28.7.2010

Modrásci z rodu Maculinea patří z mnoha důvodů k nejzajímavějším druhům naší fauny. Jejich nesmírně komplikovaný životní cyklus, během kterého vstupují do podivuhodných mezidruhových vztahů s mnoha dalšími organismy, je činí naprostým unikátem a zároveň i vhodným modelem pro studium evoluce i ekologie.

Modrásek bahenní – Maculinea nausithous , samice kladoucí vajíčka, Náchod- Běloves, 24.7.2009

Vývoj těchto motýlů začíná tím, že samička naklade vajíčka do květů živné rostliny, na kterou je housenka daného druhu modráska úzce specializována. Vylíhlé housenky se živí nezralými semeníky, rostou do 4. instaru (třikrát se svléknou), poté se prokoušou ven a vypadnou na zem. Pokud je v jednom semeníků více housenek, dochází často k vzájemnému kanibalismu. Na zemi začne jejich tělo vylučovat feromony, díky kterým je vyhledají dělnice mravenců rodu Myrmica. Ty je kvůli chemickým atraktantům pravděpodobně považují za své larvy a odnesou si je s sebou do mraveniště. I tento vztah housenek k mravencům je druhově velmi specifický.

Životní cyklus modráska hořcového – Maculinea alcon, obr. – University of Copenhaven, Department of Biology

V mraveništi hostitelského druhu se housenky motýla začnou chovat jako typičtí parazité, přičemž volí dvě různé strategie. Housenky modráska hořcového (Maculinea alcon) se chovají jako „kukačky“ a nechávají se mravenci krmit, zatímco housenky ostatních druhů se chovají jako predátoři a požírají přímo larvy hostitele. Nejnovější poznatky ukazují, že housenky mohou s mravenci komunikovat nejenom chemicky ale dokonce i akusticky. Například u modráska Rebelova bylo prokázáno, že jeho housenky v mraveništi stridulací napodobují zvuky, kterými s dělnicemi komunikuje jejich mravenčí královna. Dělnice se pak pochopitelně o housenku starají podobně jako o svoji vlastní matku. Pokud je v jednom mraveništi větší počet housenek, mohou tyto svým apetitem fungující kolonii zcela rozvrátit. Něco musí mravence na housenkách neodolatelně přitahovat, je prokázáno, že při napadení mraveniště zachraňují dělnice přednostně housenky.

Modrásek hořcový Rebelův – Maculinea alcon f. rebeli, Spišské Vlachy, 10.7.2010

K této všeobecně přijímané  teorii, která říká, že se mravenci o housenky starají, protože je považují za své potomstvo, existuje ještě jedna velmi zajímavá alternativa, která je mi osobně mnohem bližší. Je možné, že mravenci jsou si „dobře vědomi“ druhové odlišnosti svých hostů a přesto je mezi sebou trpí a hýčkají, neboť je prostě považují za „atraktivní a sympatické“. Co když jde jenom o obdobu našich „plyšáků“ nebo o podobný vztah, jaký funguje například mezi paničkou a čivavou? Tento názor podporuje i to, že  většina dalších příživníků žijících v mraveništi (ostatní modrásci, mnoho brouků …), poskytuje svým hostitelům zvláštní sekrety, které mravencům nesmírně chutnají. Vzhledem k nepatrnému množství těchto výměšků, nemůže jít o nějaký důležitý doplněk mravenčí stravy, spíše se bude jednat o jakousi mravenčí obdobu drogy či alkoholu. Možná si mravenci prostě jenom vypěstují na housenky „sociální nebo drogovou“ závislost. Tuto alternativní hypotézu razil např. německý biolog A. Wasmann, který věnoval značnou část svého času studiu mravenců a jejich hostů. Mravencovi do hlavy nevidíme (ostatně často je nemožné pochopit duševní pochody i u osob blízkých) a ověřit či vědecky testovat tyto procesy jeví se pak již zcela nemožno. Takže odpověď na tuto otázku zůstane asi navždy nezodpovězena. Což je dobře, tajemství je krásné.

Modrásek černoskvrnný – Maculinea arion, Spišské Podhradí, 6.7.2010

Housenky mohou v mraveništi strávit někdy až dva roky. Na jaře se kuklí a v létě vylíhlí motýli opouštějí mraveniště. Líhnutí a následný únik z mraveniště je asi nejrizikovějším okamžikem v životě motýla, protože imago (dospělec) již není chráněn „vůní“ jako housenka a útokům uniká zřejmě jen díky šupinkám na těle, které zůstávají mravencům v kusadlech a zabraňují jim v uchopení motýla.

Modrásek bahenní – Maculinea nausithous, páření, Náchod- Běloves, 26.7.2009

Z rodu Maculinea u nás žijí celkem čtyři druhy a to: modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), jehož housenky se vyvíjejí na mateřídoušce,  modrásek bahenní a očkovaný (Maculinea nausithous a teleius), jejichž housenky žijí v květenstvích krvavců a modrásek hořcový (Maculinea alcon) . V nedávné minulosti byl rozlišován i modrásek Rebelův (Maculinea  rebeli), který se velmi podobá modrásku hořcovému. Housenky modráska Rebelova se nevyvíjejí na hořci hořepníku jako housenky modráska hořcového ale na hořci křížatém. Takováto potravní specializace je obvyklá u odlišných druhů motýlů. Dnes je ovšem modrásek Rebelův považován za pouhý „poddruh“ modráska hořcového. Genetické studie totiž prokázaly, že modrásek hořcový a Rebelův jsou si navzájem blíže příbuzní nežli některé asijské a evropské populace modráska hořcového, takže modráska Rebelova nelze pokládat za klasický druh, ale pouze za ekologickou rasu.

Ne zcela přesná mapa výskytu modráska černoskvrnného (Maculinea arion) ukazuje, jaký ústup u nás tento truh během druhé poloviny 20. století prodělal. Kroužky ukazují zaniklé lokality, čtverečky lokality, kde druh ještě přežívá. mapa – http://www.lepidoptera.cz/

Modrásci Maculinea jsou již léta v centru pozornosti ekologů a ochranářů. Všichni byli v minulosti běžnými a plošně rozšířenými druhy, které prodělaly velký ústup. Všichni jsou úzce specializovaní a tráví většinu svého života v mraveništích. Právě pro svoji specializaci jsou velmi ohrožení, a to v celé Evropě. Modrásek černoskrvnný a hořcový patří na většině svých lokalit k vymírajícím druhům a i u nás se jedná o druhy kriticky ohrožené (vymizely pastviny s mateřídouškou a hořci).

Modrásek černoskvrnný- Maculinea arion, samec, Dlouholočské stráně, 16.7.2011

Na záchraně těchto druhů se v rámci v rámci ČSOP podílímé péčí o jejich lokality (Moravskotřebovsko a Milovice – více viz. Pozemkový spolek ČSOP JARO). Situace modráska očkovaného a bahenního je mnohem lepší, vlhké louky s krvavci jsou v ČR i přes značný ústup stále ještě „relativně“ běžné. Dokonce se dá říci, že nejsilnější populace těchto druhů v rámci celé Evropy přežívají právě ve východních Čechách – v některých oblastech Orlických hor se jedná dokonce o nejběžnější modrásky vůbec. Oba druhy se zatím dají vidět i v těsné blízkosti Náchoda.

Samice lumka Neotypus melanocephalus klade vajíčka do housenky modráska očkovaného (Maculinea teleius), foto – R. Macek, http://arthropoda.pavouci-cz.eu/

A úplně na závěr perlička. Každý druh z těchto modrásků má svého vlastního druhově specifického parazita  ze skupiny lumčíků. Přikládám fotografii lumka r. Neotypus (asi N. melanocephalus), který klade vajíčka ho housenky modráska (ta je schovaná uvnitř květenství krvavce). Fotografii v Bělovsi pořídil kamarád Ruda Macek. Příbuzní lumci r. Ichneumon, kteří parazitují na housenkách modráska hořcového, do nich kladou vajíčka uvnitř mraveniště, kde housenky parazitují. Předtím si ovšem musí poradit s mravenci, což dělají tak, že v mraveništi uvolňují poplašné feromony. Ty vedou k tomu, že si zmatení mravenci nevšímají vetřelce, ale útočí na sebe navzájem. Vosička má pak dost času najít v mraveništi housenku a naklást do ní vajíčka. Paráda. Naprosto úžasným způsobem je toto zachyceno ve filmu Life in the Undergrowth- Intimate Relations z dílny BBC, ze kterého též přikládám do galerie pár obrázků.

Modrásek hořcový Rebelův- Maculinea alcon f. rebeli, Spišské Vlachy, 7.7.2011

literatura:

Obr. Životní cyklus modráska hořcového- Maculinea alcon : University of Copenhaven, Department of Biology, http://www.zi.ku.dk/personal/drnash/atta/Media/malc.gif

Obr. Životní cyklus modráska černoskvrnného – Maculinea arion : http://animals.about.com/od/butterfliesmoths/ss/largebluebutterfly_2.htm

Popis životního cyklu modráska hořcového- http://www.biolib.cz/cz/taxon/id51452/

Podrobnosti o ekologii a systematice modrásků r. Maculinea např. – http://www.lepidoptera.cz/publikace/paraziticka-myrmekofilie-modrasku-rodu-maculinea

Článek o parazitických lumcích – http://www.soceurlep.eu/tl_files/nota/bd28_1/08%20Tartally.pdf

Článek o zvukové komunikaci m. Rebelova - http://www.rozhlas.cz/priroda/clanky/_zprava/545407

Podrobný článek o výskytu modrásků r. Maculinea na území Pardubického kraje je zde

Bakalářská práce Hostitelská specializace modráska černoskvrnného (Phengaris arion) na mravence rodu Myrmica ve vztahu k hospodaření na Valašsku je zde

O méně běžných pohledech na fenomén myrmekofilních hostů velice hezky píše S. Komárek ve své knize Mimikry, Aposematismus a příbuzné jevy, Dokořán 2004

 

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Vrba Miroslav Odepsat

    Dobrý den,
    letos jsem nafotil modrásky rodu Maculinea na Vysočině. Při hledání informací jsem narazil na Vaše perfektně zpracované stránky a použil je jako odkaz pro zájemce o život modrásků. Fotografie jsou z lokalit nepříliš vzdálených východním Čechám. V případě zájmu můžete nahlédnout zde:
    http://vrbamiroslav.rajce.idnes.cz/Modrasci_rodu_Maculinea_Phengaris_arion,_nausithous,_teleius_na_Vysocine_leto_r._2014

Zanechte vlastní komentář:

pět + osm =