Nad závodištěm
aneb O vstavači mužském
Jedno z krajinářsky nejhezčích a botanicky nejhodnotnějších míst v CHKO Broumovsko leží hned kousek za Hronovem. Jde o kouzelné údolí někdy označované jako Nad závodištěm, které kopíruje jednu z vedlejších linií hronovsko-poříčského hlubinného zlomu.
Původně vodorovné vrstvy pískovců a opuk zde byly tektonickou aktivitou rozlámány, nakloněny a vůči sobě navzájem všelijak posunuty. Vznikly tak pro zdejší region tolik typické táhlé pláně zakončené prudkými skalnatými srázy – tzv. kuesty. Asymetrické hřebeny kuest mají jeden svah jen mírně ukloněn zatímco ten druhý, který kopíruje zlomovou linii, bývá velmi strmý.
Táhlé náhorní pláně bývají na Broumovsku nejčastěji obhospodařovány jako pole či pastviny, kdežto příkré stráně kuest zůstaly trvale zalesněny a to obvykle velmi hezkými a kvalitními porosty listnáčů, nejčastěji buků. Spodní okraj lesa pak často přechází do krajiny malebnými lemy s pestrou mozaikou travních porostů a keřů, nejčastěji trnek a šípků. Některé z těchto stanovišť přestavují takový zbyteček původních, botanicky velmi cenných, extenzivně obhospodařovaných pastvin a mezí.
Údolí Nad závodištěm začíná u Vysoké Srbské a postupně klesá severovýchodním směrem do údolí řeky Metuje, kde přímé pokračování tohoto tektonického zlomu tvoří údolí mezi Dřevíčem a Stárkovem. Ve spodní části ústí údolí přímo k hronovské silnici, u které bylo dříve motokrosové závodiště, po kterém se lokalita jmenuje.
Botanicky nejcennější část údolí Nad závodištěm leží v jeho dolní polovině kousek nad silnicí od Hronova. Jde o malou stráňku obklopenou trnkovými keři, kde na ploše několika desítek čtverečních metrů roste velevzácný vstavač osmahlý (Orchis ustata) a přežívá zde i jedna z nejbohatších populací vstavače mužského v rámci východních Čech. Zřejmě díky poměrně strmému sklonu a tomu, že je jakoby „vmezeřena“ mezi porosty trnek, nebyla tato mez v minulosti asi nikdy přeorána, zatravněna nebo využita jako intenzivní pastvina a tak se zde orchideje udržely. Dnes je právě s ohledem na orchideje lokalita pravidelně sečena a poměrně hezky udržována.
Vstavač mužský (Orchis masculata) rostl dříve na Broumovsku relativně často, dnes se jedná o kriticky ohrožený druh, který přežívá na několika posledních lokalitách většinou v počtu několika málo rostlin. Je to škoda, jde o rostlinu krásnou a v mnoha aspektech pozoruhodnou (ostatně stejně jako všechny orchideje).
České i vědecké jméno vstavače mužského má velice zajímavou genezi – slovo orchis znamená v řečtině varle a rostlina byla takto pojmenována proto, že její podzemní hlízy svým tvarem připomínají mužské pohlavní žlázy. Ve středověku se věřilo na takzvané signatury a pokud nějaká část rostliny svým tvarem připomínala určitý lidský orgán, měla mít i schopnost jej léčit. Je tedy jasné, proč má vstavač mužský tak krásné jméno. Pozdější farmaceutický výzkum vstavačů ovšem tuto schopnost nepotvrdil, mocnou roli zde zřejmě hrál placebo efekt. Zajímavé nejsou jenom hlízy a mykotrofní kořeny vstavačů ale i jejich květy. Hýří barvami, voní a tváří se, jako by měly na dně ostruhy sladký nektar, nicméně květy jsou klamavé a přilákaný opylovač žádnou sladkou dobrůtku za opylení nedostane.
Ještě vzácnější druh orchideje, který zde roste, je vstavač osmahlý (Orchis ustata). Jde o jednu z jeho posledních lokalit ve východních Čechách, pravidelně zde vykvétají dva trsy.
Lokalita je cenná i entomologicky – kvetoucí trnky a hlohy jsou na jaře plné včel a zlatohlávků. Stráň je jižně orientovaná, takže má příznivé mikroklima, díky kterému se zde dokonce vyskytuje cikáda chlumní (Cicadetta montana). Co vím, tak je to jedna z nejsevernějších lokalit tohoto druhu u nás.
Celé údolí je velmi malebné a patří k těm nejhezčím místům v rámci CHKO Broumovsko. K jeho půvabu přispíva i to, že je to místo zcela opuštěné, bez davů turistů a jakékoliv zástavby.
literatura:
- Procházka F., Velísek V., Orchideje naší přírody, Academia, Praha 1983
- nejpodrobnější pojednání o orchidejích východních Čech zpracoval legendární botanik FRANTIŠEK PROCHÁZKA ve svém rozsáhlém článku Orchideje Východočeského kraje, který postupně vycházel v 70. letech ve sborníku pardubického muzea Práce a studie.
- 3D model krajiny Královéhradeckého kraje je zde