krajinou a přírodou východních Čech

O podivuhodném soužití našich modrásků se zemními mravenci jsem tu již opakovaně psal. Nejpodrobněji pojednává tuto problematiku článek o modráscích rodu Maculinea (nově Phengaris). U těchto motýlů zašlo soužití s mravenci nejdále a jejich housenky se jinak než jako sociální parazité uvnitř mraveniště vyvíjet nedokáží. Modrásků ale po světě létá na šest tisíc druhů a do více či méně těsného soužití s mravenci vstupuje většina z nich.

Nejtěsnější vazbou na mravence se vyznačují modrásci r. Maculinea (Phenagris). Např. modrásek bahenní

nebo blízce příbuzný modrásek očkovaný

Oba druhy mají podobné ekologické nároky, parazitují u stejných mravenců a částečně si konkurují

Naopak velmi volné soužití s mravenci je typické např. pro modráska tmavohnědého

či modráska štírovníkového

Mravenci jsou nejrozšířenějším a nejběžnějším nelétavým hmyzem. Zároveň jsou velmi draví, pohybliví i bojovní a mnoho různých druhů hmyzu muselo vyřešit problém, jak v jejich blízkosti přežít a nestát se jejich kořistí. Housenky modrásků toto riziko vyřešily podobně jako mšice. Než by se samy staly potravou mravenců, sytí je raději svými cukernatými výměšky, které vylučují ze zvláštních žláz na hřbetě. Jde o oboustranně prospěšný vztah, i když housenky musejí část přijaté potravy přeměnit na sladký nápoj pro mravence. Jedná se zřejmě o velmi výhodné soužití – modrásci představují druhově nejbohatší čeleď motýlů a připadá na ně skoro polovina všech vědecky popsaných druhů denních motýlů. Tato diverzita a evoluční úspěšnost bývá připisována právě jejich soužití s mravenci a různá terénní pozorování tento závěr potvrzují. Většina samiček modrásků preferuje při kladení vajíček rostliny, na kterých se pohybují mravenci, a když byla při jednom pokusu mravenčí stráž odstraněna, vzrostla úmrtnost housenek modrásků o 80 až 90 %.

Mravenci rodu Formica se svým stádečkem mšic na pastvě

Obří hnízdo mravenců r. Formica dokládá zásadní význam tohoto druhu pro lesní ekosystém. Moje skromná maličkost jako fotogenické měřítko tohoto fenoménu…

U modrásků se setkáváme s různě odstupňovanou intenzitou vztahů s mravenci, od volného oboustranně prospěšného soužití až po úplnou závislost a parazitaci. Entomologové označují tento jev jako myrmekofilie (z řeckých slov myrmeko –  „mravenec“ a filia – láska, přátelství). Ve většině případů jde o tzv. fakultativní myrmekofilii, kdy modrásci nejsou striktně adaptováni pouze na jeden druh mravence, ale mohou, i když s různou mírou výhodnosti, využívat více druhů z různých čeledí a přežívat i v jejich nepřítomnosti. V těchto případech mravenci o „domestikované“ housenky všelijak pečují a chrání je před parazity i predátory. Housenka jim za tuto péči poskytuje výživný sekret ze své „medové žlázy“. Takovéto soužití je nejběžnější a setkáváme se s ním u druhů běžných (např. modrásek krušinový, ušlechtilý, štírovníkový, nejmenší), vzácnějších (např. modrásek rozchodníkový, lesní, hnědoskvrnný) i vymírajících (např. modrásek ligrusový a komonicový).

Z běžnějších druhů využívá služeb mravenců modrásek ušlechtilý

i modrásek nejmenší

Z těch vzácnějších např. modrásek rozchodníkový

nebo modrásek hnědoskvrnný

či modrásek lesní

Volné soužití je typické i pro některé naše vymírající druhy – např. modráska komonicového

a modráska ligrusového

O něco dále zašlo soužití s mravenci u některých druhů modrásků z rodu Polyommantus a Aricia. U těchto druhů mravenci nejenom že pečují o housenky, ale když naleznou jejich kukly, na místě je zahrabávají či odnášejí do mraveniště (např. modrásek tmavohnědý, jehlicový). U modráska vikvicového jsou do mraveniště zavlékány i housenky, které se zde zakuklí a podobně jako o housenky pečují mravenci i o kukly. I když jde o těsnější vazbu, mohou i tito modrásci využívat různé druhy mravenců a přežijí i bez jejich přítomnosti.

Kukly našeho nejběžnějšího modráska jehlicového mravenci zahrabávají či odnášejí do mraveniště

U modráska vikvicového jsou do mraveniště zavlékány i housenky

Pokud jsou modrásci částí svého vývojového cyklu (jako housenky a kukly) již zcela vázáni na mraveniště a bez péče hostitelských mravenců nepřežijí, jedná se tzv. obligátní myrmekofilii. Takovéto soužití již vyžaduje vyšší míru specializace na určitý druh nebo rod mravenců.  I zde lze pozorovat určité odstupňování závislosti. Některé druhy modrásků (např. z rodu Plebejus – m. obecný a m. černolemý, či z rodu Polyommantus – m. jetelový) na mravencích přímo neparazitují, jsou ale odkázáni na jejich péči a ochranu a v mraveništi se obvykle i kuklí. Housenky modráska jetelového jsou myrmekofilní s mravenci rodů Myrmica a Lasius. Přes den se krmí na živných rostlinách, přičemž je mravenci hlídají, zatímco noci tráví poblíž nebo přímo v mravenčích hnízdech, kam je mravenci odnášejí. Housenky se kuklí na zemi v jemném hedvábném zápředku poblíž mraveniště a kuklu často zahrabou sami mravenci. O něco silnější vazbu vykazuje modrásek černolemý, jehož housenky poskytují sladké výměšky mravencům rodu Lasius. Před zakuklením mravenci zavlékají housenky do mravenišť, pokud se housenka zakuklí mimo mraveniště, zůstávají mravenci v blízkosti kukly, kterou chrání a kolem které si vybudují drobná dočasná hnízda. Jiné rody mravenců mohou housenky rovněž využívat, ale na rozdíl od rodu Lasius na kukly útočí.

Housenky modráska jetelového se ve dne krmí na rostlinách, ale na noc je mravenci odnášejí do mraveniště.

Pokud se housenka modráska černolemého zakuklí mimo mraveniště, postaví si mravenci u kukly malé hnízdo

Nejtěsnější vazbu na mravence vykazují modrásci rodu Maculinea (nově Phengaris), kteří přestali s mravenci spolupracovat a naopak na nich začali parazitovat. Housenky těchto motýlů mravencům žádné cukernaté výměšky nenabízí, zato umí napodobovat feromony některých druhů mravenců rodu Myrmica. Díky tomu je mravenci nedokáží odlišit od vlastních larev. Pokud mravenec příslušného druhu nalezne housenku odpovídajícího druhu modráska, adoptuje ji a odnese ji do mraveniště do chovné komůrky k svému plodu. Zde se housenky stávají nelítostnými predátory a požírají mravenčí larvy. Pokud se v mraveništi vyvíjí větší počet housenek, může to vést i k jeho zániku. Housenky modráska hořcového volí poněkud odlišnou strategii, zpočátku rovněž požírají mravenčí larvy, později se ale chovají jako kukačky a nechávají se dělnicemi krmit.

Housenky modráska černoskvrnného se v mraveništi stávají nelítostnými predátory

Zatímco housenky modráska hořcového se chovají jako kukačky a nechávají se krmit

Pro svůj složitý vývojový cyklus a striktní vazbu na konkrétní druhy mravencům patří tito krásní modrásci k nejpodivuhodnějším a bohužel i ohroženějším druhům evropských motýlů viz předcházející článek.