krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Tajemná orchidej hlízovec Loeselův

rubrika: Flora autor: 14. 11. 2012

Hlízovec Loeselův- Liparis loeselii, detail květu, PP Broumarské slatiny

Tak na tuhle orchidej jsem měl docela štěstí. Ve východních Čechách roste na třech posledních lokalitách a protože má drobné zelené květy, není ji snadné najít ani tam, kde se vyskytuje i ve větším počtu. Mně se to podařilo v podstatě úplně náhodou, když jsem jel v polovině června v r. 2007  kolem rybníka Broumar u Opočna. Stezka, po které jsem jel na kole, vedla po hranici přírodní památky Broumarské slatiny a protože jsem věděl, že se tam tahle orchidej historicky vyskytovala, tak jsem neváhal, slezl z kola a šel se podívat na loučku, která prosvítala mezi olšemi. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na prvním bultu ostřice rozhrnul stébla a vykoukla na mě tahle miniaturní nenápadná orchidej s bizarními květy. Něco takového se nevidí moc často! Přikládám pár fotek a povídání o téhle raritě české flóry, na lokalitě jsem napočítal jenom nějakých 10 kvetoucích rostlin, ale loučka se jevila jako udržovaná, tak snad se tam tomuhle druhu podaří přežít a nedopadne podobně jako na své druhé místní historické lokalitě u Týniště, kde kvůli postupnému zastínění náletem dřevin vyhynul….     

 

Hlízovec Loeselův- Liparis loeselii, PP Broumarské slatiny

 

 

Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) je velmi vzácná nenápadná orchidej s drobnými zelenými květy. Vytrvalý, patrně i dosti dlouhověký druh přezimuje hlízami. Z nich vyrůstají v dubnu směrem vzhůru listové růžice, v květnu až červnu rostliny vykvétají. Po odkvětu staré hlízy předávají zbytek zásobních látek a na bázi listových růžic vznikají nové hlízy. Tím se hlízovec trvale udržuje při povrchu přirůstajícího mechového polštáře. Na rozmnožování se významně podílí i tvorba dceřinných hlíz. Květy s neobvyklou stavbou mohou být opyleny hmyzem, ale obvykle jsou samosprášné. Drobných semen vzniká velké množství, ovšem cesta k nové rostlině je poměrně složitá a trvá několik let s nutnou spoluprací houbového partnera (endotrofní mykorrhiza). Dospělé rostliny hlízovce jsou již na houbové složce méně závislé.

 

 

Hlízovec Loeselův- Liparis loeselii, mapa rozšíření

 

Hlízovec roste zpravidla na podmáčených stanovištích, nejčastěji na slatinách a rašeliništích. Je to světlomilná nebo jen mírný zástin snášející bylina s nízkou konkurenční schopností, kterou zdecimovalo hlavně odvodňování mokřadů. Na slatinných loukách, kde se přestalo hospodařit, je dále ohrožen konkurencí dalších bylin, zejména šířením rákosu, ostřic nebo sítin. Některé lokality v minulosti zarostly náletem dřevin a vyvinuly se na nich mokřadní olšiny nebo vrbiny. Takto například hlízovec zcela vymizel z přírodní rezervace U Houkvice poblíž Týniště nad Orlicí. Hlízovec Loeselův má sice obrovský areál na celé severní polokouli, ale skoro všude se jedná o rostlinu velmi vzácnou, což je dáno jeho specifickými nároky. V současné době je v ČR evidováno cca 15 lokalit, z nichž se většina nalézá na Českolipsku, dále roste ojediněle v Polabí, Českém ráji, na Třeboňsku a u Opočna. Jediná moravská lokalita se nachází v Bílých Karpatech. Všechny lokality jsou chráněny, což ale rozhodně neznamená, že by byly nechány „napospas přírodě“. České lokality totiž není možné ponechat samovolnému vývoji, neboť by bez příslušné péče zanikly díky zarůstání konkurenčně zdatnějšími bylinami a dřevinami. Proto je třeba stanoviště hlínovce kosit a odstraňovat nálet dřevin. Interval se stanovuje individuálně podle potřeby a biomasu je třeba odstraňovat mimo sečenou plochu. Další managementová opatření jsou již velmi specifická a provádějí je obvykle v rámci záchranného programu specializované firmy. Jedná se především o obnažování travinného drnu a vytváření menších sníženin s vyšší hladinou podzemní vody.

Hlízovec v posledních desetiletích na více lokalitách, včetně rezervací zmizel, ale objevil se na několika nových místech, patrně dálkovým přenosem semen. Základním přístupem při jeho ochraně musí být udržení několika bohatých populací, které mohou sloužit jako trvalý zdroj semen pro další šíření. Hlízovci se zatím u nás vyhynout nechce a pokud mu budeme trochu prosvětlovat lokality, pak snad v nejbližších desetiletích nevymizí.

Nejpodrobnější přehled o hlízovci na území východních Čech podává článek R. Prausové – Lokality hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) v Královéhradeckém kraji, Orlické hory a Podorlicko 17: 147–159 (2010), který si můžete stáhnou zde.

Další použitá literatura:

 

 

Zanechte vlastní komentář:

− pět = dva