krajinou a přírodou východních Čech

Úžasný a krásný je sopečný vrch Zebín

S barokní kapličkou na vrcholu

S čedičovou jizvou starého kamenolomu

Se stepí a pokroucenými ovocnými stromy

Co si pamatuji, tak už jako malého kluka mě tenhle kopec fascinoval. Krajinu Českého středohoří jsem tenkrát ještě neznal a tak pokaždé, když jsem s rodiči projížděl autem kolem Jičína, zíral jsem z okénka na ten nezvykle symetrický kužel, který ve mně vzbuzoval  respekt a úctu. I dnes považuji Zebín, který je sice nevysoký, ale nápadně a strmě se tyčí z roviny Jičínské kotliny, za jeden z nejkrásnějších kopců Česka. Vůbec se nedivím, že jeho vrchol byl kultovním místem už v pravěku, jak o tom svědčí nálezy keramických střepů z doby bronzové. Podle mladší keramiky z doby železné se dokonce soudí, že zde konali obřady i keltští druidové. Sakrální duch místa navíc zdůrazňuje od roku 1700 strohá, ale krásná barokní kaple Máří Magdalény. Jestli nějaké místo tvoří axis mundi Jičínské kotliny, tak je to určitě Zebín…

Oblý Zebín uprostřed Jičínské kotliny

Sopečný vrchol jak má být…

S úžasnými výhledy do Českého ráje

Zebín, stejně jako nedaleké a mnohem známější Trosky, které jsou symbolem Českého ráje, vznikl při sopečné erupci někdy před 17 miliony let. Díky alpínskému vrásnění došlo tenkrát v rámci Českého masívu k obnovení většiny hlubinných zlomů. Podél těchto zlomů byly rozlámány vodorovné vrstvy usazenin a na tektonicky nejaktivnějších místech začalo vystupovat magma. Trosky i Zebín jsou na místech sopek, které byly aktivní ve stejné době, ale každá měla úplně jiný typ erupce, což se dnes promítá do naprosto odlišného vzhledu obou sopečných vrcholů. Trosky stojí na propustných pískovcích, které jsou na povrchu suché, a proto erupce vyvrhovala klasické magma a sopečné strusky. Vznikl zde strmý stratovulkán se dvěma sopouchy, ve kterých utuhlo vystupující magma. Následnou erozí byly odstraněny okolní měkké sedimenty stejně jako nasypané vrstvy popela a strusky a nad okolní krajinu tak ční dva bizarně ostré čedičové pně.

Trosky, které sice pocházejí ze stejné doby jako Zebín, ale mají zcela jiný ráz

Nedaleký Zebín leží na nepropustných jílovcích, kde byla bažinatá krajina s mělkými jezery. Voda tu při erupci způsobila prudké ochlazení magmatu, které utuhlo mnohem rychleji, v důsledku čehož se zdejší čedič snadno drobí. Výsledkem je dnes sice strmý, ale krásně oblý čedičový vrch. Zvláštností Zebína je i to, že jak se magma dralo na povrch, nabralo četné úlomky okolních hornin. Ve zdejším čediči dokonce uvízly i útržky hornin zemského pláště, které pak byly vyneseny až na zemský povrch a tvoří nazelenalé pecky uvnitř zdejšího čediče.

Zebín – klasicky symetrický sopečný vrch

Kopec nakrojený čedičovým lomem

Genius loci na vrcholu – tady kdysi probíhaly obřady keltských druidů…

Zebín byl původně holým vrchem, který obklopovaly ovocné sady. Pod Zebínem až do 17. století stávala ves, kterou nechal Valdštejn v rámci svého „megalomanského“ projektu tvorby komponované barokní krajiny Jičína zrušit. Zaniklou obec tak dnes připomíná jen krásný kostel Všech svatých při úpatí Zebína. Okolí kopce mělo zajímavý osud i během 20. století, kdy zde byl vojenský výcvikový prostor. Po okupaci v r. 1968 v kapličce na vrcholu přespávali na slámě sovětští vojáci, kteří tu strážili vysílačku. Později ruští vojáci používali kapli i jako snadný terč při střelbách z prostoru pod Zebínem.

Kostel Všech svatých při úpatí – jediný pozůstatek zaniklé vsi…

Když jede člověk přes Jičín, stojí určitě za to nespěchat a vylézt na Zebín. Místo je to ojedinělé a zdejší rozhledy jsou úchvatné…

literatura:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zeb%C3%ADn

http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/sopky-stejne-a-prece-jine-trosky-a-zebin–1384879