krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Kudy tekla řeka 4

rubrika: Náchodsko autor: 26. 3. 2013

Náchodské rybníky

Motto: “V zadní části velkého rybníka, která byla mělká a bahnitá, Plhováci z jara lovili žáby. Byla to záležitost nepěkná. Žab tam bývalo velké množství, kvákaly až uši zaléhaly. Chlapi z Plhova sem přicházeli s pytlem a sekerou. Ve vysokých botách lezli do vody a chytali žáby, jednotlivé či dvojice v milostném objetí a házeli je do pytle. Když jich měli plno, vyšli na břeh, kde měli připravený plochý kámen a tam sekyrkou nebo nožem oddělovali žábám zadní nohy s masitými stehýnky. Zbytek házeli zpět do vody. Bylo-li teplo, brzo to páchlo k nevydržení! Získaná žabí stehýnka oprali ve vodě a nosili do města do hotelů, kde je pak upravovali jako vynikající lahůdku. Prý to bylo jídlo opravdu chutné a usmažená stehýnka chutnala jako oříšky. Každoročně padlo labužníkům tisíce a tisíce žab…”

Náchod mého mládí, O. Šafář

Největší náchodský rybník Figury se nacházel v blízkosti nádraží. foto – archiv náchodského muzea

Největší náchodský rybník se jmenoval Figury a nacházel se mezi nádražím a dnešní Běloveskou ulicí. Tento městský rybník byl poměrně mělký a měl neobvyklý tvar – byl nezvykle dlouhý a úzký. V zimě se na něm těžil led pro blízký měšťanský pivovar. Také se zde bruslilo a v létě na „Figurách“ díky jeho délce probíhaly dokonce i veslařské závody. Rybník byl založen pozdě (asi až koncem 19. století – na historické mapě z. r. 1875 není, http://oldmaps.geolab.cz/) a v souvislosti s rozšiřováním nádraží a přilehlé zástavby byl postupně zasypáván, až zcela zanikl (na leteckých snímcích z r. 1953 už není).

Těžba ledu pro náchodský pivovar, rybník Figury, foto – archiv náchodského muzea

Další rybníky se nacházely na Plhově na říčce Radechovce. Velký či Podborný, který zůstal v menším rozsahu zachován dodnes a Malý (též Pilný), který zanikl v souvislosti s výstavbou plhovské školy a sídliště.

Na mapě z r. 1764 jsou plhovské rybníky i rybníčky pod Zámeckou alejí. Náhon k Podbučnímu mlýnu se sádky protéká “Karlákem” a ústí do vodního příkopu u hradeb. mapa – http://oldmaps.geolab.cz/

Ještě na leteckém snímku z r. 1953 (http://kontaminace.cenia.cz/) je vidět, že rybník Podborný měl původně velmi pěkný a rozsáhlý litorál, kterým volně přecházel do okolních luk. I když rybník sloužil hlavně k chovu ryb, musel to být zároveň i pěkný kousek přírody, vždyť O. Šafář ve svých vzpomínkách zmiňuje masový výskyt žab a čistou vodu (v rybníce se před výstavbou koupaliště běžně koupalo). Dnes je okolí rybníka vybagrováno do ošklivých náspů a voda v létě připomíná žumpu.

Zaniklý plhovský rybnik Pilný, foto – archiv muzea v Náchodě

Bruslaři na plhovském rybníku Pilný, dnes je zde plhovská škola, foto – archiv náchodského muzea

Z Pilného rybníka vytékala Radechovka a tzv. Podbuční potok, který byl vlastně středověkým mlýnským náhonem a který původně přiváděl vodu do vodního příkopu před městskými hradbami. Chovné rybníky patřily Schaumburgům a s jejich provozem souvisely i plhovské sádky, které byly poblíž Plhovského náměstí na Podbučním potoce. Kromě těchto tří rybníků bylo v Náchodě a jeho bezprostředním okolí i několik menších rybníčků, ze kterých zůstaly funkční hlavně rybníčky pod Vojenským hřbitovem. Kromě rybníků a rybníčků bylo v Náchodě v Bělovsi i několik písníků, které vznikly těžbou štěrku. Je velká škoda, že byly později zrušeny a zavezeny – v létě by v nich bylo pěkné koupání.

Těžba na písníku Hejzlarák v Bělovsi, 30. léta 20. st., dnes je zde dopravní hřiště, foto – archiv A. Samka

Literatura :

Náchod v obraze čtyř století, O. Šafář, MU Náchod, 1990

Náchod mého mládí, O. Šafář, Stopami dějin Náchodska 3, Sborník SOA Náchod, 1999

Stránky o historii Bělovse i Náchoda (s historickými fotografiemi) od místního kronikáře A. Samka

 

 

Zanechte vlastní komentář:

šest − = pět