krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Na pravěkém hradišti

rubrika: Genius loci, památky autor: 14. 4. 2013

“Vrcholnou kapitolu východočeského pravěkého vývoje tvoří lid popelnicových polí , osídlující tuto krajinu téměř tisíc let, od mladší doby bronzové až do příchodu historických Keltů.”

V. Vokolek

“…Existují místa, která od nepaměti lákají a přitahují pozornost, místa, do nichž člověk vložil nezměrné úsilí, aby je ochránil opevněním …“

V. Čtverák

Na úzké strožně u Nového Města nad Metují se v mladší době bronzové rozkládalo pravěké hradiště

Obyvatelé východních Čech z mladší doby bronzové  jsou často označováni jako lid popelnicových polí, protože své mrtvé spalovali a nad nádoby s popelem mrtvých vršili sypané mohyly, které často vytvářeli i rozsáhlá nekropole. Tyto pravěké mohyly jsou k vidění například v nedalekém lese Halín nebo na návrší poblíž Veselice.

Pravěké mohyly z mladší doby bronzové (lužická kultura), Veselice

Tehdejší lidé též budovali rozsáhlá hradiště, k čemuž mistrně využívali terénní predispozice. Tato opevněná místa pak sloužila nejen zde usídleným obyvatelům, ale v případě válečného ohrožení i jako úkryt ostatním příslušníkům kmene. Typickou polohou hradiště z tehdejší doby je ostrožna nad řekou, která je v nejužším místě přepažena obranným valem a příkopem.

Schématizovaný nákres typického hradiště z pozdní doby bronzové, Svobodová 2011

Přibližně před třemi tisíci lety dosáhlo pravěké osídlení východních Čech svého vrcholu a pravěcí zemědělci začali osídlovat i méně úrodné kopcovité oblasti, o které do té doby nejevili zájem. V Novém Městě nad Metují v místech, kde opouští hluboký kaňon Pekelského údolí, prořezává se řeka Metuje širokými meandry měkkým opukovým podložím, do kterého její tok vymodeloval dvě výrazné ostrožny. A právě zde si lidé z mladší doby bronzové (tzv. lužická a slezskoplatěnická kultura) zbudovali svá hradiště.

Mapa reliéfu s vyznačenou polohou pravěkých hradišť na otrožnách nad řekou Metují, mapový podklad – digitální model terénu Kh. kraje

Existence dvou mohutných hradišť ležících těsně vedle sebe v podhůří Orlických hor (daleko na periferii pravěkého osídlení) je naprostou raritou a pro archeology i velkou záhadou. Při nedávné rekonstrukci náměstí v  Novém Městě nad Metují byl nalezen bronzový poklad, který obsahoval i vzorky nezpracované měďnaté rudy.

Bronzový pokladu z Nového Města nad Metují, foto – Jan Strouhal, MAFRA

To vše svědčí pro to, že zde někde v blízkosti hradišť snad mohla probíhat těžba mědi, existenci hradišť asi ovlivnila i nedaleká důležitá obchodní stezka vedoucí přes náchodskou Branku do polských nížin.

Historické centrum Nového Města nad Metují stojí na místech zaniklého pravěkého hradiště

Jedno pravěké hradiště se nacházelo přímo v místech dnešního náměstí a dnes je zcela překryto městskou zástavbou. Nové Město nad Metují bylo plánovitě založeno 10.8.1501 (základní kámen položen ve dvě hodiny odpoledne) na vysoké ostrožně nad meandrem řeky Metuje na zbytcích tohoto opevněného sídliště. Již původní název města – Hradiště nad Metují odkazuje na existenci někdejšího pravěkého opevnění. Zbytky pravěkého valu byly zcela jistě využity i při stavbě nových městských hradeb. Pro to svědčí například i poloha městské brány u věže Zázvorky hned vedle strmé hrany ostrožny, což je poloha typická pro všechna hradiště z pozdní doby bronzové.  Vchody těchto pravěkých hradišť byly totiž vždy umístěné při levém kraji ostrožny a přístupová cesta byla vedená kolem hradby tak, aby ji měl případný útočník po pravé ruce a byla mu tak ztížená obrana (štít se nosil na levé ruce).

Z pravěkého hradiště u Nového Města nad Metují se zachoval hlavně mohutný val s příkopem. Brána s přístupovou cestou má strategickou polohu při levé hraně ostrožny.

Druhé hradiště leží na opačném břehu řeky, na výrazném ostrohu východně od města. Úzký ostroh je obklopen strmými svahy, které na severní straně obtéká Metuje a na jižní Libchyňský potok. I když má náhorní plošina, která je přístupná pouze po úzké šíji, rozlohu jen přibližně dva hektary, podle četných nálezů keramiky lze usuzovat na velmi intenzivní osídlení. Východní šíje je v nejužším místě přepažena mohutným, třicet metrů dlouhým valem s příkopem. Val je dnes z vnitřní strany hradiště znatelný jen jako nízká, necelé dva metry vysoká terénní vlna. Z vnější strany je val mohutnější a na výšku má místy až šest metrů. Před valem byl vybudován příkop, který je dnes asi metr hluboký a několik metrů široký. Opevnění to muselo být ve své době opravdu impozantní a předpokládá se, že mělo i poměrně složitou konstrukci, v podobě čelní kamenné zdi, hliněného jádra zpevněného dřevěnými trámy a vrcholové dřevěné palisády.

Z hradiště se val jeví jen jako nízká terénní nerovnost

Podle většiny archeologů hradiště zřejmě zaniklo rozsáhlým požárem – opukové kameny, které tvořily čelní zeď valu, mají totiž neobvyklou tmavě červenou barvu, jakou tento kámen získá „vypálením“ při velmi vysokých teplotách. Jiní archeologové ale myšlenku požáru zpochybňují a červenou barvu přičítají přirozené oxidaci železa. To se mi ovšem zdá poměrně nepravděpodobné. Jednak jsem takhle červenou opuku v životě neviděl a jsem si jistý, že ani nikde jinde v regionu se červená opuka nevyskytuje a hlavně mimo zhroucený val mají všechny kameny typickou nažloutlou opukovou barvu. Pokud hradiště opravdu vyhořelo, je pravděpodobné, že bylo dobyto a zaniklo násilnou cestou. Žádné rozsáhlejší vykopávky na tomto hradišti ještě neproběhly a tak je možné, že se třeba jednou pod zhrouceným valem najdou kostry bojovníků, kteří zde zahynuli hrdinskou smrtí.

Červená, zřejmě přepálená opuka z valu svědčí o násilném zániku tohoto hradiště

Místo je to každopádně krásné a jako každá pravěká akropole má i zvláštní tajemnou atmosféru. A když člověk umí hledat, není problém najít v suti na bočních svazích zdobené úlomky pravěké keramiky. Kde jinde tohle můžete zažít?

Intenzitu pravěkého osídlení dokládají krásné keramické střepy, které se dají najít na strmých svazích pod Hradištěm.

literatura:

Náchodsko od minulosti k dnešku 5, 2007

Svobodová P., Pravěká hradiště ve východních Čechách, Bakalářská práce, 2011

VOKOLEK, V. Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové, 1993.

Novák M.,  Hradiště doby popelnicových polí ve východních Čechách, disertační práce

Čtverák V., Encyklopedie hradišť v Čechách, ÚAPPSČ 2003, Praha

Článek o nálezu bronzového pokladu v Novém Městě nad Metují na http://zpravy.idnes.cz

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: marty Odepsat

    Dobrý den, ono se do hradiště asi nedá už dostat, všude to je oplocený, nebo soukromý pozemek.

  2. autor komentáře: češtinářka Odepsat

    Vážený pane profesore, zúčastnila jsem se Vaší přednášky v novoměstské knihovně 17.3 a díky tomu jsem vyhledala tyto vaše stránky s nádhernými fotografiemi. Ovšem prosím Vás, abyste si opravil v tomhle článku dvě chybičky:
    Nové Město bylo založeno nikoli 1561, nýbrž 10.8.1501 ve dvě hodiny odpoledne (dokonce je doložen nejen den, ale i hodina položení základního kamene, což hned tak některé město nemá).
    Také do jména potoka pod druhým hradištěm se vloudila tisková chybička – nazývá se podle blízké vísky Libchyňský, nikoli Libcheňský. Jak dokládá v současné době probíhající výstava map v galerii Zázvorce (doporučuji), toto neobvyklé místní jméno mělo různé pravopisné podoby (Lipchyně, ba i Libchině…), ale po ch, nebylo “e”.
    Dále nevím, proč důsledně píšete i říkáte slezsko-plátěnická kultura; je to odvozeno od obce Platěnice u Pardubic, kde se píše krátké “a”.
    Jinak Vám přeji mnoho šťastných kilometrů při objevování východočeských krás a mnoho nádherných fotografických úlovků.
    S pozdravem
    češtinářka.

  3. autor komentáře: Doxa Odepsat

    K dosud poznaným spečeným valům starých pevností Kněží Hora u Katovic, Svákovské Valy u Soběslavi a U Bukovce poblíž Plzně v nejnovější přibylo Hradiště u Nového Města nad Metují, zprávu o něm centrální komisi podává c.k. konzervátor Karel Hraše.
    Hradiště (délka od východu k západu 294 m, šířka od jihu k severu 75 m, obvod 645 m, přístup od západu) je výšina na západním výběžku Orlických hor a leží východně od Nového Města nad Metují na levém břehu Metuje a na pravém břehu potoka Rezek. Svahy jsou s výjimkou těch proti východu mimořádně strmé, na východě, kde je přístup trochu lehčí se zdvihají silné (3-4 m) a vysoké (5 m) zemní valy, na zbylých světových stranách, kde je přístup značně obtížnější, ba téměř nemožný, jsou podle poměrů odstraněny. Jejich obvod obnáší 645 m a jsou spečené. Jak byl takový val zbudován, podal výklad Wocel ve svém Pravěku země české, že takové spečené valy jsou složeny z břidlice (opuky), křemene a písku (říčního písku), jejichž spojení nastalo intenzívním ohněm, jehož žár předloženou břidlici vypálil do červena na cihlu.
    (Průřezy tímto valem předkládám komisi k nahlédnutí.)
    Nahlížím, že toto hradiště je slovanského, resp. českého původu, jako všechna v Čechách se nalézající stará opevnění „Hradiště, Hrádek, Hradčany, Hradišťany, /Radelstein/“, byť je někteří archeologové vydávali za pozůstatky keltských. Pro slovanský původ Hradiště u Nového města mluví: 1) jméno Hradiště, odvozené od základu Hrad 2) místní název u řeky položené městské části Na Hradčanech 3) skutečnost, že široko daleko od Nového Města není žádný jiný opevněný bod, kam by se svým majetkem mohlo uchýlit okolní obyvatelstvo se svým majetkem před nepřítelem, tak jako v jiných českých krajích (např. v českém středohoří je takových velké množství, jelikož osídlení tam bylo hustější než v pohraničí).
    Hradiště tedy sloužilo Čechům, žijícím v okolí jako útočiště při vypuknutí války, ale nutno dodat, že bylo osídleno i v mírových časech, o čemž mluví zbytky uren, popele, uhlí, kostí atd., které se nacházejí na východní straně hradiště.
    Možná zde bylo v mírových časech sídlo župana, možná zde měly staří Čechové obětiště.
    Snad by mohly další vykopávky mnohé z těchto otázek zodpovědět. V každém případě můžeme konstatovat, že v Čechách máme o jedny spečené valy více.
    Nové Město n/M 13.X.1877

Zanechte vlastní komentář:

+ dva = osm