krajinou a přírodou východních Čech

„Jsem synem svých domovských lesů; miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše.“ Karel Klostermann Konec dlouhého sucha, v potocích opět voda. Říjnové barvy v listech stromů. Zlaté koberce uschlé třtiny. Mlhy a podzimní deště. Temné mraky přes hřebeny Orlických hor. Hory a lesy sudetské. Sedloňovský vrch – smrky, buky a jeřáby. Místy téměř prales. [...]

Hranice s Polskem. Góry Suche a Góry Kamienne. Nejlépe sem přijít z Broumovské kotliny přes hraniční hřeben Javořích hor. Sopečný reliéf, strmé svahy, suťoviště, melafyrové kopce a ryolitové skály – červené a fialové kamení. Stezka strmě stoupá a klesá. Zubaté hory – nikde jinde v Sudetech nejsou tak strmé kopce. Suché smrkové lesy, holiny vyžrané kůrovcem, les spálený [...]

Plochá temena nevýrazných vrcholů hor. Imisní holiny, opakovaně vysazované, odumírající a dorůstající smrky. Kosodřevina v nadmořské výšce jednoho kilometru. Bezradnost českého lesnictví. Hřebenová asfaltka, elastičtí cyklisté, občas sympatičtí trampové a omaskáčovaní milovníci bunkrů. Směrem do Čech hluboce zaříznutá údolí horských říček, na severu daleké výhledy na moře lesů. Zapomenutý kraj Orlického Záhoří. Lyžařské středisko Zielenec, takový [...]

Rád tam chodím. Sám i s rodinou. Člověk vyleze přes les na louky nad Náchodem a na všechny strany má parádní výhled široko daleko. Na jihu mírně zvlněná rovina český kotliny, na severu sudetský hory. Krásnej kopec, louky a pastviny, soliterní stromy a remízky. Genius loci tradiční český podhorský krajiny. Sedím na Silvestra pod starou třešní [...]

Jenom pár “letovek” z několika srpnových vycházek k vodě. Kdo někdy z blízka pozoroval vzdušné souboje vážek, ví, že ten anglický výraz (Dragonfly; dragon-drak, fly-létat nebo též moucha) charakterizuje tahle zvířátka naprosto přesně a výstižně… Další letovky jsou v galerii a ve starším článku. Všechny fotky jsou na amatérskou zrcadlovku a “levné  sigmácké” objektivy. Při [...]

aneb Zapomenuté renesanční kostely v Podkrkonoší motto: Krása světa je skrytá. Neznáme celého bohatství vlastních svých krajin. O.Březina Pod pojmem tradiční česká krajina si většina lidí představí obraz krajiny barokní – pestrá mozaika polí s loukami a remízky, boží muka u cesty a kostel s baňatou zvonicí na kopci. Stejně jako přestavělo českou krajinu, projevilo se [...]

Horké léto a modrozelené kovové záblesky motýlic v pomalém letu nad hladinou. “Vodní motýli” vznášející se nad čistými říčkami. Akrobatické vzdušné souboje samečků, kteří pečlivě střeží svůj kousek břehu. Na vážky velmi neobvyklý třepotavý let připomínající motýly. Těm se ostatně motýlice podobají i krásným zabarvením svých křídel proto také české jméno motýlice. Ještě výstižnější je jejich [...]

Jedno z míst, kam v Orlických horách chodím nejraději, je Panský vrch – nevysoký postranní hřeben pod Vrchmezím, kterým prochází státní hranice nad Olešnicí. Nevede tam žádná turistická značka, místo je to zapomenuté s úžasným výhledem do všech stran. Táhlý hřeben zatím stále ještě pokrývají převážně louky a pastviny, i když zkušenému oku neunikne, že část travnatých strání [...]

Jen málokterá stavba je tak malebně začleněna do krajiny jako kostel svatého Ducha u Dobrušky. Bílý kostelík s barokní zvonicí stojí na mírném svahu nad Dobruškou a svítí do daleka všemi směry.  Svojí polohou při křižovatce nad hlavní dopravní stezkou v podhůří Orlických hor musel tvořit krajinnou dominantu už někdy během středověku. Počátky zděného renesančně barokního kostela [...]

Týden strávený v českých vesnicích rumunského Banátu. Výlet v prostoru i čase. Přepestrá krajina, různorodá mozaika políček, luk, pastvin a mezí. Polní cesty a pěšiny. Krajina, která u nás s kolektivizací venkova nenávratně zmizela. Daleko od signálu mobilních operátorů, místo koupelny řeka a místo počítače večery u ohně. Vzácná setkání: koukol polní, orchideje, dvoumetrové užovky stromové, roháči, tesaříci, desítky [...]