krajinou a přírodou východních Čech

Je léto a ČHMU vydal varování před vysokými teplotami. Nejvyšší čas vyrazit někam k řece. Do kufru auta házím pádlo a nafukovací kajak, na střechu horské kolo. Volba tentokrát padla na Kladskou Nisu a bylo to dobré rozhodnutí. Dva dny na překrásné řece, z toho většinu doby v naprostém osamocení.

Kladská Nisa – úsek mezi Kladskem a Bardem

A nejzajímavější část řeky pod Bardem

Za Kladskem u sjezdu k řece nechávám nafouklý kajak a autem se nablížím za Bardo, kde je nad splavem hezký vodácký kemp zdarma. K loďce se vracím na kole, proti proudu a přes kopečky. Je tak pětatřicet ve stínu, za chvilku ze mě tečou hektolitry potu. Řeka je po bouřkách sice mírně zakalená, ale svěží a chladivá. Jsem tu za exota, jediný, kdo se v ní koupe…

Už když jsem ráno nechával u řeky kajak, bylo podle raftů vyrovnaných na břehu zřejmé, že se nebudu plavit sám. To, co se tu dělo, ale nakonec předčilo všechna má očekávání. Stejné vodácké inferno jako na Vltavě! Ještě před pár lety sjíždělo Nisu jen pár nadšenců, pak místní podnikatelé vytušili obrovský byznysový potenciál řeky. Reklamu jim v rámci rozvoje cestovního ruchu zasponzorovala města i Dolnoslezské vojvodství a dnes zde působí několik velkopůjčoven raftů, které nestíhají plnit poptávku po zážitkové turistice. Když jsem kolem jedenácté konečně skočil do kajaku, bylo na břehu přichystaných tak dvě stě raftů a srovnatelný počet se jich již plavil po řece. Neuvěřitelné… Náladu jsem si ovšem zkazit nenechal, řeka je tu krásná a šumná, svižně protéká malebným předhůřím Bardských hor. Svahy kopců s tmavými skalisky porůstají krásné listnaté lesy, občas řeka zpomalí a protéká hezkými pastvinami.

Už samotný sjezd k řece dával tušit, že to bude zajímavý zážitek…

Rafty čekající na polské turisty. Na vrcholu sezóny jich bude do Barda splouvat řeku každý den víc jak tisíc…

Na řece byla docela sranda; Poláci každého ledňáčka zdravili nadšeným pokřikem kolibrzík a kachnu kurka wodna. Kontrastně černo-žlutě zbarvené vážky klínatky, často usedající na lodě a někdy i na cestující, vyvolávaly všeobecnou paniku. Pozornost věnovali i mé maličkosti – osamocená postava ve slamáku, míjející je nečekaně vysokou rychlostí, budila patřičný zájem. Většina z turistů neměla své plavidlo absolutně pod kontrolou a nechávali se volně unášet proudem. Jakmile řeka jen trošku zrychlila, rafty se roztočily dokola a ozývaly se výkřiky Jésus! a Maria! někdy i Cholera! V jednom z užších úseků jsem se dostal do dopravní zácpy a bratři Poláci se mě zde snažili vytlačit do příbřežní vegetace. Ačkoliv jsem vodácké embryo, nedal jsem se a byli to pokaždé nakonec oni, kdo skončil ve vrbičkách…

Běžný vodácký provoz na horním toku Nisy. Taková polská Vltava…

V průlomu Nisy v Bardu jsem mírnými peřejkami podplul slavný gotický most, minul konečnou stanici raftů a jako hbitá střela proletěl Zemskou bránou. A zázrak, najednou jsem byl na řece sám, a tak tomu bylo po zbytek dne i celý  den následující. Ačkoliv všichni sjíždějí pouze úsek Kladsko – Bardo, níže je řeka neméně zajímavá. Již na leteckých snímcích bylo zřejmé, že koryto Nisy zde má vysloveně přírodní ráz a řeka tu při pravidelných jarních povodních hodně divočí. Náplavové lavice štěrku tvoří četné ostrůvky i malebné pláže, pro nárazové břehy jsou typické vysoké kolmé stěny s hnízdními norami ledňáčků a břehulí. Na několika místech se v bezprostředním okolí Nisy těžily štěrkopísky a řeka tu byla kdysi svedena do nového zregulovaného koryta. Při jedné z velkých povodní v 90. letech ale Nisa prorazila valy, strhla most a vrátila se do svého původního koryta. Poláci se moudře rozhodli vzniklou situaci nechat být a vodní tok dnes protéká přímo přes zaplavené písníky.

V průlomu Bardských hor řeka příjemně zrychluje…

Za Bardem je vysoký jez, nad kterým řeka teče pozvolna a voda je “silně olejnatá”

V Bardských horách se těžilo stříbro a barevné kovy. Na pravém břehu přímo k vodní hladině ústí dvě dlouhé ručně ražené štoly. Historie zdejší těžby sahá až do středověkých dob…

Ve štole Hermannloch

Zdejší jezy jsou vysoké a nesplavné…

Pod Bardem řeka vtéká do slezských nížin

Kopce přecházejí v roviny, lesy střídají pastviny, na nárazových březích jsou strmé stěny, objevují se četné štěrkové lavice, pláže a ostrůvky. Řeka střídavě zrychluje a zpomaluje…

Ophiogomphus cecilia & chlupatá noha…

Nezregulované říční koryto Nisy

Občas se tu daly nalézt zkamenělá prvohorní dřeva – araukarity. Evidentně sem byly splaveny z Kladské kotliny…

Tato část řeky je za mě nejatraktivnější…

Řeka se tu mění co sto metrů, štěrkopísek střídá bujná vegetace…

Letecký snímek (seznam.cz) nezregulované části Nisy. Vpravo řeka protéká starými pískovnami…

Nisa vytváří četná postranní ramena, peřejnaté úseky se střídají s místy, kde se tok zpomalí a řeka se doširoka rozprostírá. Přírodní ráj připomínající Amazonii. Bujná vodní vegetace, tři druhy volavek, orel mořský, motáci, kormoráni a desítky morčáků. U nás je tahle rybožravá kachna celkem vzácná, tady je to ten nejběžnější druh… Četné popadané stromy, ohlodky, tunely i vyšlapané cestičky v trávě dokládaly, že tu intenzívně hospodaří bobři. Na jednom místě byla řeka kvůli skáceným stromům dokonce nesjízdná a nezbylo, než kajak přetáhnout přes štěrkové lavice a postranní tůně.

Poblíž pískoven řeka zpomaluje a doširoka se rozprostírá

Voda je mělká a téměř neteče. Přibývá vegetace i vodního ptactva…

Nakonec nezbývá, než si cestu proklestit orobincem a rákosím. Připomíná mi to tu dunajskou deltu…

Zúžené meandrující koryto za písníky na jednom místě bobři pokácenými stromy zneprůjezdnili…

Dále po proudu řeka zpomaluje a rozšiřuje se, na březích se objevují lužní lesy

Nakonec jsem doplul až k velkým nádržím před Pačkovem. Poslední dva kilometry byly olej. Původně jsem zvažoval, že bych skončil až v Nise, ale bylo strašné vedro, slunce pálilo a mně se už nechtělo pádlovat. Dostatečně jsem se opálil, hlavně vnitřní stranu stehen – tvarohově bílou pleť s bleděmodrými žilkami vystřídala karmínově rudá. Obvykle než v září nastoupím do školy, zajdu do solárka, letos nemusím…

Kladská Nisa před ústím do nádrží nad Pačkovem

I přes turistický disneyland na horním toku jsem byl z Nisy nadšen a určitě se sem budu rád vracet. Frekventovaný úsek nad Bardem se dá splout za dvě hodinky, všichni se tu plavili na půjčených raftech a bylo zřejmé, že mimo vrcholnou letní sezónu i tady bude vodáků poskrovnu. Tento úsek, kde řeka proráží Bardské hory, se podobá Vltavě, jen tu chybí splavné jezy a řeka je o poznání línější. Pod Bardem řeka vtéká do slezských nížin a připomíná spíše Orlici, přičemž ty nejhezčí úseky jsou srovnatelné např. s Litovelským Pomoravím. Tento úsek je zcela opuštěný. Málokterý říční tok nabízí na relativně krátkém úseku tak rozmanitou podívanou.