krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Broumovský klasicistní statek

rubrika: Genius loci, památky autor: 11. 3. 2013

Broumovský klasicistní statek, Šonov

Když byl postupně ve 13. století kolonizován hraniční hvozd, získali od krále Přemysla Otakara II oblast Broumovska a Policka  benediktini z Břevnovského kláštera. Po založení klášterů v Polici nad Metují a v Broumově byly na vhodných místech, zejména podél vodních toků, zakládány lánové vesnice. Organizaci osídlení měli na starosti tzv. lokátoři, kteří přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí – tzv. fojty. Policko kolonizovali vesměs Češi, ale na Broumovsku se usadili výlučně Němci, kteří většinou pocházeli až z Duryňska. To je příčinou toho, proč je oblast Broumovska proslulá svojí zvláštní lidovou architekturou, která je místním unikátem a nese některé prvky, které jinak najdeme až daleko za českými hranicemi.

Některé broumovské statky svojí monumentálností připomínají spíše tvrze. Dnes jsou bohužel často v katastrofálním stavu. Hejtmánkovice

Němečtí kolonisté obvykle zakládaly dvorcové statky tzv. franckého typu, jenž tvořily tři nebo čtyři budovy obdélníkového půdorysu spojené do čtverce a uzavřené velkou branou. Takové uspořádání dobře chránilo obyvatele nejen před nepřízní počasí, ale i před nebezpečnou zvěří a zloději. Statek byl většinou tvořen obytným domem s maštalí a chlévy, sýpkou, stodolou a výměnkem. Dvorce byly od sebe dostatečně vzdáleny (často přes 100 metrů) a obvykle byly situovány na vyvýšených místech – typická je poloha na hraně svahu, který se svažuje k potoku. Teprve později byla zástavba vesnic zahuštěna chalupami, které často měly méně výhodnou polohu na dně údolí při vodě.

Němci obvykle zakládaly dvorcové statky tzv. franckého typu, jež tvořily tři nebo čtyři budovy obdélníkového půdorysu spojené do čtverce. Hejtmánkovice

Dvorce nejdříve tvořily celodřevěné domy – obvykle roubené ale někdy i hrázděné. Z těchto staveb se do současnosti zachovala jen jediná – tzv. Umlaufův statek v Adršpachu. Vysoký dřevený dům spočívá na kamenné podezdívce, přízemí je roubené, zatímco patro je hrázděné s velmi strmou sedlovou střechou. Nápis na štítu říká : Erbaut dises Haus / Wenn Gott es will / da muss ich raus. Anno Domini 1670 (Zbudoval jsem tento dům, když Bůh řekne, budu jej muset opustit. Léta Páně 1670). Dům je svým vysokým stářím a unikátní konstrukcí jedinečným příkladem toho, jak vypadala původní obydlí sudetských Němců předtím, nežli byla během 19. století nahrazena zděnými domy.

Tzv. Umlaufův statek v Adršpachu je jedinou zachovalou hrázděnou stavbou. Takhle nějak vypadaly domy broumovských statků před velkou “klasicistní” přestavbou v 19. století.

Během 19. století v souvislosti se zákazem výstavby celodřevěných domů a díky značnému ekonomickému rozkvětu byla většina dřevěných budov nahrazena zděnými. Právě v tomto období vzniká fenomén tzv. „klasicistního statku broumovského typu“, který je pro region typický.  „Broumovský statek“ jako specifický prvek místní architektury vznikl v druhé polovině 19. století pod vlivem klasicistní přestavby města Broumova. Tehdy se bohatá třída venkovských statkářů snažila demonstrovat svojí movitost napodobením okázalé městské architektury a novým vzorem pro výstavné selské statky se staly klasicistní měšťanské domy v Broumově.

Klasicistní statky broumovského typu dodnes udivují svojí krásou a monumentálností. Výstavné čelní štíty jsou orientovány k silnici a často nesou reliéfy iónských a toskánských sloupů. Velký Dřevíč

Broumovský klasicistní statek je typický svojí špičkovou architektonickou kvalitou, která nemá ve střední Evropě obdoby. Domy i hospodářské stavby mají bohatou empírovou výzdobou štítů, běžné jsou různé kamenické prvky a sochy z místního pískovce. Mohutné čelní štíty jsou orientovány k silnici a často nesou reliéfy iónských a toskánských sloupů, pamětní desku založení statku, výklenkové sochy a kamenné reliéfy různých světců. Pokud stojí statek na hraně svahu, bývá jeho silueta zvýrazněna mohutnou pískovcovou zdí či terasou.

Typická poloha broumovského statku na hraně svahu. Šonov

Díky poloze na okraji svahu zvýrazňují často monumentálnost statků mohutné podezdívky a terasy z pískovcových kvádrů. Hejtmánkovice

Nezaměnitelným znakem broumovských domů jsou krásné bohatě zdobené brány a vstupní portály, zasazené v hlubokých nikách s kamennými sedátky (tzv. Schnecken) ve špaletách. Vstupní portál s kamennými sedátky je zvláštní architektonický prvek odvozený ze saské renesanční architektury a v podobně masovém měřítku jako na Broumovsku je zastoupen na zděných lidových stavbách v Duryňsku. Pískovcové klenáky vstupních portálů bývají datovány a značeny monogramem majitele, často i s číslem popisným.

Vstupní portál, Rožmitál

Vstupní portál s kamennými sedátky (tzv. Schnecken, šneky), Suchý Důl

Vstupní portál s kamennými sedátky (tzv. Schnecken), Rožmitál

Brány a čelní zdi mají často sochařskou výzdobu. Zde sv. Jiří. Velká Ves

Genius loci dotvářejí i další sakrální památky, které jsou příkladem dokonalé kamenické práce. Hejtmánkovice

Samostatnou kapitolu broumovských statků představují psí boudy vytesané přímo do kamenné podezdívky domu poblíž hlavního vstupu do budovy. Čelní deska psí boudy je pískovce, který je často zdobený jako štít skutečného domu. Každý statek má psí boudu s jinak ztvárněnou pískovcovou deskou a obvykle platí jednoduché pravidlo – čím je krásnější a výstavnější statek, tím je zdobenější a „luxusnější“ psí bouda. Přiznám se, že tyhle kamenné psí boudy broumovských statků mě opravdu chytily za srdce.

Výstavné statky mají i výstavné psí boudy. “Portál” boudy napodobuje čelní stěny statku. Velký Dřevíč

Chudší statky ovšem mívají psí boudy velmi strohé… Křinice

Po odsunu sudetských Němců bylo Broumovsko dosídleno lidmi, kteří ke krajině i snadno nabytému majetku měli úplně jiný vztah. Mnoho statků zcela zchátralo a mnoho jich bylo zničeno necitlivými přestavbami. Nicméně dnes už má Broumovsko to nejhorší za sebou a čím dál víc lidí si uvědomuje výjimečnost regionu, která je dána i unikátním architektonickým rázem. Stále častěji tak můžeme obdivovat krásné, citlivě zrekonstruované statky.

Citlivě zrekostruovaný statek v Křinicích

literatura:

Adršpašsko, P.Lisák, JUKO, 2011

Broumovsko: interpretace kulturního a historického dědictví, P. Bergmann, O.S. Tuž se, Broumovsko, 2003

web města Broumova

článek – Lidová architektura Broumovské kotlilny

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Olga Hatáková Odepsat

    Dobrý den, taky máme statek broumovského typu v České Metuji. Můžu poskytnout foto zrekonstruovaného štítu domu. Hatáková

    • autor komentáře: Eva Vodochodská Odepsat

      Hezký den paní Hatáková,
      ráda bych Vás poprosila o kontakt na Vás, píšu bakalářskou práci o České Metuji a geneologii rodiny Hlaváčkových, jejichž dějiny se týkají také Vašeho statku.

      Moc děkuji za Vaši odpověď.
      E. Vodochodská

  2. autor komentáře: www.praguedogantiques.com Odepsat

    Zajímavé čtení, ty psí boudy jsou perfektní!

Zanechte vlastní komentář:

+ tři = čtyři