krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Hitlerova železnice

rubrika: Náchodsko autor: 8. 7. 2014

Přesně 20. dubna 1945 v den Hitlerových narozenin projel po mostě přes Metuji první vlak na nové železnici, která nakrátko spojila český Náchod a pruskou Kudowu. (foto – archiv A. Samka)

Záhy poté byly koleje odstraněny a jen prázdné těleso železnice pohlcené zelení připomíná “Hitlerovu železnici” – zaniklou mezinárodní trať…

Dávno nepoužívaný silniční most přes zaniklou železnici ve Slonem

Nepoužívaný kamenný viadukt kousek od české hranice

Na místě bývalého vlakového seřadiště ve Slonem…

Nádražní budovy ve Slonem stále stojí, ale po perónu pobíhají slepice…

Po prohrané prusko-rakouské válce roku 1866 se poražené Rakousko zavázalo vystavět železniční tratě, které by spojily Čechy a Prusko. V oblasti Broumovského výběžku tak byla v r. 1875 otevřena železnice z Meziměstí do tehdejšího pruského Waldenburgu (dnes Wałbrzych). Další železnice pak měla propojit nejvýznamnější centra na této části česko- pruské hranice – města Náchod a Glatz (dnešní Kłodzko). Desátého července 1902 byl slavnostně otevřen poslední úsek tzv. Lázeňské železnice, která spojila tehdejší pruské lázeňské letovisko  Kudowa  s Kłodzkem (přes další lázně v dnešní Polanici a Dusznikách). Nákladná trať byla vybudována v horském terénu se sklonem až 26 promile s četnými oblouky, tunely a proslulým Levínským viaduktem.

Levínský viadukt na kdysi proslulé “Lázeňské železnici”, foto - http://fotopolska.eu

Trať byla poměrně vytížená a jednu dobu dokonce jezdily přímé spoje z Kudowy až do Berlina. V roce 1903 byla trať prodloužena až do obce Słone (dnešní část města Kudowa Zdrój), kde končila kousek před českými hranicemi v Bělovsi. Zde se měla napojit na trať Choceň – Meziměstí. Je s podivem, že ačkoliv v těchto místech českou a pruskou železnici dělila vzdálenost pouhých pět seti metrů v relativně snadném a rovinatém terénu, zdejší železniční spojení nebylo nikdy pro běžnou dopravu zrealizováno. Na nádraží v Słonem, které bylo pojato poměrně velkoryse, tak končily nákladní i osobní vlaky, i když těleso železnice včetně dvou krásných kamenných viaduktů bylo stavebně připraveno až k hranicím.

Nádraží ve Słonem na české hranici bylo pojato poměrně velkoryse a rozhodně to neměla být konečná… foto - http://fotopolska.eu

Zašlá sláva Pruska… Nádraží ve Słonem v r. 1910 a dnes, foto – http://fotopolska.eu

Trať byla dokonce i zakreslena do nově vydané mapy jako budoucí propojení do Československa. Ke spojení obou železnic nakonec sice skutečně došlo, ovšem jen na dobu velmi krátkou na konci druhé světové války. Tahle mezinárodní půlkilometrová železnice asi drží smutný primát nejkratší dobu existující železnice v ČR (a možná i v celé Evropě), vždyť svému účelu sloužila jen několik měsíců.

Plánovaná trať na pruské mapě z konce 19. st. a realizovaná železnice na turistické mapě z r. 1947

Místní téhle trati přezdívali  „Hitlerova železnice“ a to proto, že první vlak tu projel 20. dubna 1945 na den Hitlerových narozenin. Těžko říct, jestli mu tenhle dárek opravdu udělal radost, deset dní na to spáchal vůdce sebevraždu… Uvědomíme-li si, že trať začali Němci budovat ve spěchu v únoru pětačtyřicátého roku kvůli logistickým problémům se zásobováním blížící se fronty, šlo skutečně o šibeniční termín. Zatímco na pruské straně bylo těleso tratě včetně mostů již víceméně připraveno, na české straně musel být vybudován most přes Metuji a poměrně mohutný násep, který vyrovnával výškové rozdíly.

                                                                                                                                                                  

Stavbu trati popisuje místní kronikář A. Samek:

V roce 1940 se na hranice dostavila komise německých drážních a vojenských odborníků, jejímž úkolem bylo posoudit vhodnost vybudování již dříve zamýšlené železniční spojky Náchod – Levín. Vojenská mašinerie totiž potřebovala na frontu dopravovat nepřeberné množství potravin a vojenského materiálu, vyráběného v našich továrnách.Výsledek jednání ale tehdy byl vzhledem k velkým výškovým rozdílům negativní. Když však teklo Němcům do bot, bylo rozhodnuto o urychleném postavení již zmíněné železniční spojky pro zásobování ustupující fronty. Stavba započala koncem února ještě za nepříznivých povětrnostních podmínek. Na práce nahnali Němci dělníky z továrny Lufthansa a hlavně 400 ruských zajatců včetně židovských žen. Práce tam probíhaly za nelidských podmínek. Vyžadovali od všech těžkou práci, ale zajatci při tom byli biti a mučeni hladem. Denně vodily hlídky vyhladovělé zajatce z lágrů v Žakši (poblíž Chudoby) a nebýt bělovesských žen, které jim s velkým rizikem vařily a tajně přinášely jídlo, tak by trať snad ani nestála. Podmínky se poněkud zlepšily až po výměně německého strážního oddílu za Rakušany. Stavební materiál se dovážel z písníku hornickými vozíky na kolejnicích (za benzinovou pumpou na dnešní polské straně). Bralo se všechno a tak místnímu občanovi odvezli i připravenou škváru na stavbu chaty. Na důkladnost se tehdy moc nehledělo. Do měkkého podkladu zatloukli zajatci kameny a na nich postavili velký dřevěný most. Vždyť to byl zrovna šibeniční termín, ukončit stavbu do 20. dubna, dne Hitlerových narozenin. Zkušební jízda s několika vagony ale potvrdila neúnosné stoupání. Proto do týdne byl doslova pekelným tempem táhlý násep před mostem směrem k Náchodu zvýšen. 3. 5.1945 v 11:36 hodin vypraven první rádný osobní vlak do Chudoby. Byl zde také zapražen vůz Červeného kříže a dva vagóny, ve kterých jelo asi 20 osob.O nákladní dopravě nejsou žádné zprávy. Ale to už byl konec války na spadnutí. Dne 5. května přejel dopoledne směrem do Náchoda a zpět pancéřový vlak. 12.5.1945 zde projel poslední vlak (s válečnými zajatci) a od té doby byl provoz na trati nulový. Byl také zrušen i spoj Kudowa Zdrój – Kudowa Slone.V roce 1946 byl z Náchoda rozšiřován násep pro samostatnou kolej do Chudoby. Dokonce již byla vydána turistická mapa, kde byla železniční spojka do Chudoby zakreslena.                                                                                                                                     

 

Z jednání však nakonec sešlo, na polské straně Rusové v úseku Běloves – Kudowa Zdrój vytrhali koleje a zabavili je jako válečnou reparaci a v roce 1947 ženijní oddíl z Pardubic vytrhal koleje a rozebral dřevěný provizorní most na české straně. Železniční násep byl v Bělovsi viditelný až do 80 let 20. století, pak jej zcela pohltila zástavba a rozšířený silniční hraniční přechod na silnici I/33, jejíž nová trasa je vedena po původním náspu trati. Po zaniklé železnici tak u nás už není v terénu ani stopy. Za hranicemi na polské straně je ale trať v terénu dobře vysledovatelná a je docela zážitek si její trasu projít. Těleso trati je tu dobře zachovalé včetně náspů, železničních zářezů a kamenných mostů. Místy je bývalá trať využívána jako lesní cesta, v městské části Słone a v Kudowě Zdróji mizí těleso původní tratě pod průmyslovou zástavbou (včetně nově postaveného skladového a logistického terminálu) a místní tržnicí. Na mnoha místech je prostor trati pohlcen zahrádkami a záhumenky z blízké zástavby. Budovy bývalých železničních stanic v Słonem dosud stojí a jsou využívány jako obytné domy.

Na polské straně lze zaniklou trať v terénu snadno sledovat

Kamenný železniční most v Slonem

Pilíře zaniklého mostu přes železnici ve Slonem

Nádražní budova ve Slonem

Nádraží ve Słonem má i dnes své osobité kouzlo…

Nádražní ve Slonem – tady mohl člověk před 80 lety nastoupit na vlak do Berlina…

Věčná škoda, že tahle železnice zanikla, bylo by fajn, sednout v Náchodě na vlak a zajet si na výlet do Kłodzka a dost možná, že by z Náchoda jezdily i přímé vlaky až do Berlína či k Baltu, tak jako tomu bylo kdysi v Kudowě…

 

Třešnička na konec: rekonstrukce jízdního řádu Klodzko – Náchod

Literatura:

- Michał Jerczyński, Stanisław Koziarski, 150 lat kolei na Śląsku, Instytut Śląski w Opolu, Wrocław 1992

- Luboš Čermák, Stopy-fakta-svědectví z historie trati Choceň-Broumov v datech a obrazech, BEN- Praha 1997
- Stanislav Hendrych, Stopou dějin železnic v Podorlicku, Kruh, Hradec Králové 1987

Archív A. Samka – http://www.beloves.wz.cz/, a Vzpomínky na Běloves, 2001

bakalářská práce - Znovuzprovoznění železničních přechodů, P. Patočka

http://www.geocaching.com/geocache/GC2PHXT_hitlerova-zeleznice

http://www.kolej.one.pl/~halski/przejscia/kudowa/kudowa.html

http://www.atrakcjetechniki.karr.pl/

http://fotopolska.eu

Zanechte vlastní komentář:

− osm = nula