krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Levínský viadukt

rubrika: Genius loci, památky autor: 17. 6. 2014

Jeden z nejhezčích železničních viaduktů střední Evropy překlenuje údolí říčky Bystrá v malebné krajině Českého koutku v polsko-českém pohraničí. Kamenný most u městečka Levín (Lewin Kłodzky) leží na tzv. “Lázeňské železnici”-  krásné a atraktivní železniční trati, která spojuje Kladsko s lázeňskými městečky Polanica Zdrój – Duszniki Zdrój – Kudowa Zdrój.

Levínský viadukt – prostá krása a jednoduchá elegance. Inspirace klasickou architekturou římských akvaduktů je nasnadě…

Koncem 19.století nastal v Sudetech (na „české i polské“ straně) nebývalý rozvoj turistiky. Kromě Krkonoš si návštěvníci rychle oblíbili i lázně, které leží v půvabné krajině mezi Orlickými a Stolovými horami. A právě špatnou dopravní dostupnost zdejších lázní zlepšila železnice, která měla postupně spojit Kladsko s Náchodem. Železnice byla naplánována i pro intenzivní nákladní dopravu a měla umožnit zejména lepší export místních surovin – hlavně kvalitního pískovce a dřeva. Svojí roli jistě hrálo i to, že se po prohrané válce v r. 1866 Rakousko-Uhersko zavázalo k vybudování železnice na české straně, která by spojila Náchod s Kladskem (tento závazek ovšem nebyl nikdy splněn). Železnice z Kladska byla budována postupně a již otevření prvního úseku se setkalo s tak velkým zájmem a ziskovostí, že investoři nakonec zafinancovali i další a mnohem dražší horské useky. Jako první byl 15. prosince 1890 zprovozněn úsek Neu Glatz (nyní Klodzko Nowe) – Rockers (Szczytna), který prochází poměrně rovinatým a bezproblémovým terénem. 1. prosince 1902 následovalo otevření úseku Rockers – Reinerz (Duszniki Zdrój). Nejobtížnější byla výstavba úseku Reinerz – Kudowa Sackisch (Kudowa Zdrój), který prochází velmi členitým horským terénem. Tento úsek byl slavnostně zprovozněn 10. cervence 1905.  V roce 1906 k němu ještě přibyla krátká trať do Schlaney (Slone Klodzkie), která končí prakticky na české hranici. Je s podivem, že s výjimkou krátké epizody na konci 2. světové války (tzv. „Hitlerova železnice“) nebyla tato trať napojena na českou železniční síť. Je to o to podivnější, že českou a pruskou železnici tu dělila vzdálenost zhruba pět seti metrů v relativně snadném a rovinatém terénu.     

Jen málokterá trať byla tak hezky zakomponována do krajiny…

A platí to samozřejmě i pro zdejší viadukt

Nejhezčí část lázeňské trati se jistě nachází v levínských kopcích. Železnice zde překonává několika smyčkami velké převýšení a trať je zde v členitém terénu prakticky neustále vedena po náspech, v zářezech nebo tunelech. I dnes je projížďka po tomto úseku trati velkým zážitkem. Vlak zde stoupá sotva dvacetikilometrovou rychlostí, takže je dost času obdivovat okolní krajinu. A zlatým hřebem je pak již zmíněný viadukt z roku 1904, který je právem považován za jednu z nejhezčích dopravních staveb dnešního Polska.

Slavný viadukt u Lewina má na délku 116 metrů…

Krása kamenných pilířů…

Detail elegantního zakončení pilíře

Oblouky klenuté ve výšce 25 metrů

Odvážně pojatý viadukt je dlouhý 117 metrů s maximální výškou 25 m. Vlastní těleso železnice podpírá pět třílůžkových kamenných pilířů s šesti vysoce zaklenutými oblouky. Jde o klasickou dopravní stavbu z přelomu století inspirovanou starověkými římskými akvadukty. Proslavený levínský viadukt je právem považován za proporčně dokonalou stavbu, která je harmonicky začleněna do okolní krajiny a nelze se divit, že se jednalo o jeden z nejčastějších motivů na historických pohlednicích.

Viadukt na historické pohlednici

Proměny sudetské krajiny – najdete nějaký rozdíl?

Po odsunu Němců ztratila Lázeňská železnice na významu, postupně chátrála a v r. 2010 zde musela být z bezpečnostních důvodů doprava ukončena. Už to vypadalo, že se jako jinde v Sudetech i tahle trať stane historií, nicméně s pomocí velké dotace z EU se podařilo kompletně na celé trati vyměnit koleje a trať je dnes už opět v provozu. A cesta vlakem po téhle trati rozhodně stojí za to…

Úžasné je i roubené “westernové” nádraží v Levíně 

Sudetská poezie – garáž i obývák na perónu. V 90. letech nádraží zprivatizovali na bydlení…

literatura:

M. Jerczyński, S. Koziarski, 150 lat kolei na Śląsku, Instytut Śląski w Opolu, Wrocław 1992

http://www.szlakikulturowe.dolnyslask.pl

http://www.atrakcjetechniki.karr.pl/

http://fotopolska.eu

 

 

Zanechte vlastní komentář:

sedm + = deset