krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Třípanský kámen

rubrika: Genius loci, památky autor: 20. 3. 2013

a kamenné hraniční kameny broumovského kláštera

Třípanský kámen v Javořích horách

Třípanský kámen je unikátní historická památka z r. 1732, která se nachází v Javořích horách na česko-polské hranici. Tento pískovcový monolit stojí na místě, kde se sbíhaly hranice tří historických územních celků – Dolního Slezska, Kladska a Broumovska. Téměř dvoumetrový hraniční kámen nechali vztyčit tehdejší majitelé panství. Erby jejich panství včetně iniciál (dnes již téměř nečitelných) jsou vytesány do kamene. Broumovské panství je zastoupeno písmeny OAB (Otmar Abbas Braunensis – Otmar opat broumovský), tehdejším majitelem Kladského panství byl Josef Baron von Stilfried  – iniciály JBVS a dolnoslezské panství přiléhající k Broumovsku patřilo Maxu Grafovi von Hochberg – iniciály MGVH.

Mapa kladského pomezí z r. 1794, Kladsko, historický atlas, UHK 2005

Třípanský kámen, detail

Třípanský kámen

Třípanský kámen je vlastně největším z hraničních kamenů, kterými byla vyznačena hranice břevnovsko-broumovského opatství. Tyto kameny se na Broumovsku zachovaly v počtu téměř dvou seti kusů a představují tak unikátní soubor historických hraničních kamenů, který má jen málokde obdoby. Hraničníky jsou zajímavé i tím, že jejich poloha na pomezí broumovského a polického panství poměrně přesně kopíruje i jazykovou česko – německou hranici. Kamenné mezníky broumovského kláštera jsou typologicky poměrně rozmanité a  prosperita břevnovsko-broumovského opatství se odrazila v kvalitní kamenické práci, kterou můžeme dodnes obdivovat.

Hraniční kámen broumovského panství – Javoří hory

Kameny byly do terénu umísťovány postupně od 18. století až do první poloviny 20. století, na každém hraničníku je vždy „břevno“ se třemi pahýly a dále zde bývají iniciály tehdejšího představeného opata, podle kterých se dají kameny datovat. Poměrně často jsou v kameni vytesaná i písmena HB či HP. Jde o německé označení panství, HB – Herrschaft Braunau (broumovské panství) a HP – Herrschaft Politz (polické panství). Hraničníky jsou většinou z místního tvrdého světlého pískovce z křídových vrstev, ale najít se dají i  červené kameny z permského pískovce.

Některé mezníky jsou z červeného pískovce a pocházejí z 18. století

V obtížně přístupném terénu se většina hraničníků zachovala přímo na svém původním místě, v přístupnějších místech ale mnoho kamenů zmizelo a nejčastěji skončily jako „ozdoba“ zahrádek. Mapováním hraničních kamenů se věnuje velmi hezký a rozsáhlý projekt polických skautů, z jehož webu pochází i většina informací v tomto článku.

Hraničník broumovského panství – Božanov, zahrada; praděpodobně přemístěn z Broumovských stěn

A když už je řeč o hraničních kamenech, nedá mi to nezmínit i zajímavou připomínku moderní historie České republiky – hraniční patníky, které původně tvořily česko-německou hranici, která se na konci války stala hranicí česko-polskou. Na všech kamenech bylo na jejich německé straně vytesané D (Deutschland). Na konci války po odsunu Němců a „posunu Polska“ na západ si na některých místech dali Poláci práci a k D přitesali nožičku a udělali z něj nepřirozeně zvětšené písmeno P (Polska). Jinde, obvykle na místech kudy chodí méně lidí, se nenamáhali a na těchto kamenech je pod novým nátěrem zřetelně vidět, že tu původně bylo Německo.

Permutace česko-německé hranice na česko – polskou 1 …

Permutace česko-německé hranice na česko – polskou 2 …

Mám takovou pěknou vzpomínku na dětství, kdy se za bolševika o odsunu Němců moc nemluvilo a mě vrtalo hlavou, proč jsme kolem Náchoda na hranici s bratry Poláky budovali tak mohutné opevnění. Až mi to pak jednou v páté třídě jedna hodná soudružka učitelka vysvětlila.

literatura:

http://hranicniky.skautipolice.cz/

Kladsko. Proměny středoevropského regionu. Historický atlas. Semotanová Eva a kol., UHK, 2005.

Kamenné mezníky broumovského kláštera

Zanechte vlastní komentář:

šest − pět =