krajinou a přírodou východních Čech

Jen málokterá skupina motýlů dokumentuje tristní stav naší krajiny lépe než hnědásci. Díky specifickým životním nárokům a závislosti na pestré mozaice různých stanovišť, vymizela u nás většina druhů hnědásků a nutno říci, že pravděpodobně nadobro. Co se stalo s českou krajinou? Rozorání mezí, zarůstání stepních enkláv po omezení pastvy, velkoplošné zalesňování smrky a borovicemi, meliorační [...]

aneb O zámku šípkové Růženky Další ze sudetských momentek. Polské Dolní Ratno (Ratno Dolne). Kdysi prosperující obec, dnes zakletá spící vesnice. Viadukt na zrušené železnici do Radkova. Ruina monumentálního renesančně barokního zámku. Na místě bývalého zámeckého parku divoká džungle. Vysoké zdi hlavního paláce, propadlé stropy, odpadávající baustrády, za okny nebe. Hlavní schodiště v troskách, přes vyhlídkové terasy [...]

Hejšovina. Polsky Szczeliniec Wielki, německy Große Heuscheuer. Nejvyšší pískovcová stolová hora ve střední Evropě. Skalní město v nadmořské výšce jednoho kilometru. Schody a chodníky tesané do kamene. V pískovci historické reliéfy a nápisy upomínající na dobu romantismu. J. W. Goethe. Bizarní skály jako zkamenělá zvířata. Obrovské pískovcové balvany modelované vodou a větrem do neuvěřitelných tvarů. Úzké hluboké [...]

Prales se staletými buky. Neprostupné suťoviště, tlející kmeny, desítky pramínků a vodní kaskády. Skalní soutěska, mohutné pískovcové balvany porostlé mechem, mizející chodníky, rozpadající se schodiště a lavičky tesané do kamene. Prázdná kašna, kaplička a zašlé reliéfy v pískovci. Vodopády Posny – dnes zapomenuté místo, kdysi hlavní atrakce Stolových hor. Na severním svahu Stolových hor pod Hejšovinou [...]

aneb O motýlech s černým kožíškem Většina lidí si spojuje motýly s představou prosluněných květnatých luk, nicméně existují i motýli, kteří se adaptovali na chladné prostředí vysokých hor a dalekého severu. Typický příklad představují okáči rodu Erebia, což jsou takoví zdánlivě nenápadní motýlí otužilci, jejichž housenky se vyvíjejí na tenkostébelných horských travinách (metlička, kostřava…). U nás [...]

a mizejícím světě polních plevelů S tím, jak začátkem holocénu vzrostly teploty i množství srážek, začal se na našem území rychle šířit les. A když během neolitu dorazili do Čech z jihovýchodu první zemědělci, osídlili pochopitelně nejdříve místa, která ještě expandující les nestihl zcela pohltit. Krajina nížin měla tehdy nejspíše lesostepní ráz a připomínala (alespoň místy) zřejmě [...]

Les rychle pohltil ovocné stromy i louky, terasy i schodiště a jen rozsáhlé základy z mohutných pískovcových kvádrů ukazují na to, že tu ještě před šedesáti lety stávalo jedno z hlavních turistických středisek zdejšího regionu. Mezi smrky se krčí prastaré jabloně. Uprostřed lesa ruiny, které svojí monumentálností připomínají středověké hrady, místnosti bez stropů pod klenbou korun mohutných [...]