Když jsem v roce 1973 předložil redakční radě rukopis článku Poznámky k rozšíření a taxonomii československých druhů a hybridů čeledi Orchideaceae, měl jsem jediný cíl. Aby veřejnost dostala do rukou další materiál pro studium našich vstavačovitých. O dva roky později, kdy byla uvedená stať zveřejněna, nejméně třetina ze skoro 500 uvedených lokalit však již neexistovala.
František Procházka, Orchideje naší přírody, Academia 1983
Články Flora
O skleněné orchideji z podzemí
Sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum) je jedna z nejtajemnějších a nejvzácnějších rostlin naší přírody. Jak už napovídá název -„skleněné býlí bez listí“, jde o kytku opravdu bizarní. Sklenobýl je po celý svůj život výživou zcela závislý na vláknech hub, které prorůstají do jeho kořenů již během klíčení semen. Zpočátku se asi jedná o oboustranně prospěšné soužití, ve [...]
v zimě už se u nás skoro nikde nezelená … Zimozelen okoličnatý (Chimaphila umbellata) je drobný keřík, který kvete krásnými bílými květy a který patří k nejohroženějším rostlinám České republiky. Druh je svým výskytem vázán zejména na suché prosvětlené borové lesy s písčitým substrátem. Jde o značně dekorativní rostlinu, která se ještě před padesáti lety vyskytovala roztroušeně prakticky [...]
Střevíčník pantoflíček
… krásné a prapodivné jméno, krásné a prapodivné květy Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus L.) je naší orchidejí s nejkrásnějšími a největšími květy, ne nadarmo je jeho květ slavnou ikonou ochrany přírody. Vysoká atraktivita kvetoucích rostlin však asi i přispěla k podstatnému snížení jeho početnosti a na mnoha místech byly celé populace střevíčníků zlikvidovány vykradením lokalit člověkem. [...]
Orchideje na letišti
Vstavač kukačka (též vstavač obecný – Orchis morio) je snad nejtypičtějším příkladem rostlinného druhu, který se nehodí do naší dnešní krajiny. Jak už napovídá druhové jméno – „obecný“, byla tato naše drobná ale krásná orchidej nejhojnějším druhem rodu vstavač (Orchis) a jedním z nejpočetnějších zástupců orchidejí (čeleď vstavačovitých, Orchidaceae) vůbec. Dnes se ovšem jedná o jeden [...]
O našich orchidejích
Většina lidí má květy orchidejí spojené s bujnou vegetací tropických lesů a málokdo ví, že se na území ČR vyskytuje více než padesát druhů orchidejí. Díky rozmanitému reliéfu, nadmořské výšce i klimatu vyznačují se poměrně vysokým počtem druhů orchidejí i východní Čechy, kde se můžeme setkat (většinou by se spíše ovšem hodilo použít minulý čas) s nějakými 45 druhy orchidejí. [...]
Komu zvoní hrana čili O zvonovci liliolistém
Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) je eurosibiřský druh rozšířený hlavně v západní Asii a ostrůvkovitě i ve střední a východní Evropě. Česká republika leží na okraji areálu, kde bývá vždy méně lokalit, rostlina navíc špatně snáší dnešní hospodaření, takže je u nás na samé hranici vyhynutí. Z našich původních zhruba dvaceti lokalit se do současné doby dochovalo [...]
Kozinec písečný aneb Pozdrav z ruské stepi
Kriticky ohrožený kozinec písečný (Astragalus arenarius) je velmi zajímavou a mimořádně památnou rostlinou našeho regionu. Jedná se o druh pocházející z písečných stepí středního Ruska z tzv. sarmatské květenné oblasti. Do Čech se kozinec písečný rozšířil z východu tzv. sarmatskou cestou (koridorem severně od karpatských pohoří) během tzv. borealu. V tomto období asi před 10 000 lety po [...]
O glaciálních reliktech
O všivci sudetském, ostružiníku morušce a dalších pamětnících dob ledových motto: “To víte, doba ledová je doba ledová…” J. Huml (neadrtálec, školník), Mach a Šebestová Všivec sudetský (též krkonošský) pravý (Pedicularis sudetica subsp. sudetica) je památným českým druhem, nejznámějším příkladem tzv. glaciálnícho reliktů. GLACIÁLNÍ RELIKTY jsou druhy, které osídlovaly území střední Evropy během dob ledových (glaciálů) v [...]
O hořečcích modrých jako nebe
Hořká česká lahůdka optimistům nechutná Hořečky jsou květiny pro botanické fajnšmekry. Jde o rostliny po všech stránkách něčím výjimečné. Každý někdy slyšel o hořcích, ale že existují i hořečky, ví málokdo. Není divu, vždyť jde o rostliny velevzácné, které z naší krajiny téměř úplně vymizely. Z dvanácti našich původních „druhů“ jich už šest stihlo vyhynout a [...]
O jeřábu sudetském
a dalších krkonošských endemitech Přibližně před 20 tisíci lety skončilo poslední výrazné zalednění Evropy, oteplilo se a ledovce ustoupily k severu a do vysokých poloh Alp. Svahy většiny evropských středohor opět pokryly lesy. V té době se nejvyšší hřebeny Krkonoš se svojí chladnomilnou flórou staly izolovaným ostrovem, neboť je od ostatních pohoří dělilo zelené [...]