krajinou a přírodou východních Čech

Vrcholy mnohých skal skrývají zajímavá překvapení. Když se v první polovině 20. století začalo rozvíjet moderní horolezectví, soustředili se čeští lezci zejména na zdolávání věží v Českém ráji. Pískovcové skály v německojazyčných Sudetech byly doménou saských „pískařů“, Češi tu podnikali prvovýstupy spíše výjimečně a zdejší skály začali ve velkém dobývat až po vyhnání Němců. Historie zdolávání adršpašských věží [...]

Zajímavé sochařské památky na dobu vrcholného středověku, kdy byla kolonizována většina východních Čech a zdejší hraniční hvozd byl přeměněn v krajinu zemědělskou a kulturní, představují masky a hlavy, které bývají zazděné do vnitřních i vnějších zdí kostelů. Už odmala mě tyhle prapodivné tváře, pocházející z dávných časů, kdy se ještě mýty prolínaly s realitou všedního dne, fascinovaly. [...]

Bischofstein je kouzelné místo, které leží na náhorní plošině při jižním okraji pískovcové kry Adršpašsko-teplických skal v nadmořské výšce kolem 650 metrů. Kdysi tu býval poplužní dvůr a malá německá ves, ale po odsunu tu s výjimkou jedné rodinné farmy už nikdo nežije a chalupy po Němcích obsadili lufťáci. Bischofstein se zbytky skalního hradu a dochovaným barokním zámečkem, [...]

Vlastně ani nevím, proč jsem si nikdy nevšiml, jak hezké je staré město v Hradci Králové. Snad že jsou zdejší náměstí i okolní úzké uličky neustále tolik přeplněné automobily. Vyhnat tu strašlivou zhoubu z center našich měst. Alespoň náměstí nechte lidem, když už všude jinde vládnou ty plechové obludy! Tentokrát jsem si musel kvůli semináři, který se [...]

Polské Góry Bystrzyckie. Desítky kilometrů se táhnou zdejší smrkové lesy. Hospodářský les porůstá i hlavní hřeben pohoří, takže na jeho nevýrazných vrcholech úplně chybí vyhlídková místa. Podél hlavního hřebene míří do dálky šesti kilometrů prastará dřevařská cesta, které místní říkají Na věčnosti. Nákladná výstavba cesty byla dokončena v roce 1788 a stejně jako většina ostatní infrastruktury [...]

Kladská země je jen malou kotlinkou uvnitř hor, uprostřed které leží na křižovatce starých cest její přirozené centrum město Kladsko. Přesto tu vznikla během velké středověké kolonizace ještě další královská města. Jsou sice mnohem menší než Kladsko a ani jejich historie nesahá až do raného středověku, přesto mají nezaměnitelný Genius loci. I když jejich okrajové [...]

Jedinou horou západních Krkonoš, která má přes patnáct set metrů, je Vysoké Kolo. Jeho rozsáhlá plošina leží ve výšce 1509 metrů a jako nápadný zub z ní vyčnívá kamenná mohyla. Severní, polskou stranu Vysokého Kola tvoří rozsáhlé kamenné moře, přes které vede pohodlný chodník poskládaný z mohutných balvanů. Turistickou stezku vystavěli němečtí cestáři již před více než [...]

Jako Hradiště se označují nejvyšší partie výrazného hřebenu, který tvoří poslední kra adršpašských pískovců. Další hřeben za údolím již patří Jestřebím horám, má odlišný ráz a je z červených permokarbonských slepenců. Jména obou nejvyšších vrcholů jsou snad odvozena od toho, že jejich plošinu obklopují věnce nevysokých skal, které tak trochu připomínají hradby. Ostrý skalnatý hřeben Hradiště [...]

Jednou z našich nejvýznamnějších zemských stezek byla Kladská či též Polská stezka, která přes Kladskou kotlinu propojila slezské nížiny s Českou kotlinou. V místech průsmyku Branka u Náchoda vstupovala stezka do téměř neobydleného hraničního hvozdu. Na přelomu tisíciletí za vlády Přemyslovců, kdy se formoval český stát, vzrostl význam této trasy a bylo třeba ji nějak zabezpečit. Nejvýznamnější [...]