Nejen městský obyvatel ale i venkovský domorodec ztratil sepětí se svou rodnou krajinou. Necítí, které přírodní predispozice a s nimi spjaté stavby určovali rytmus života a ovládali mysl jeho předků. Stará znamení ztratila význam a stala se tajemnou šifrou. Není už nikoho, kdo by podal ústní výklad poutníkovi a není pěšáka, který by naslouchal.
Radan Květ: Duše krajiny, staré stezky v proměnách věků, Academia, Praha 2003
Články Krajina a příroda
O kulturní stepi
a mizejícím světě polních plevelů S tím, jak začátkem holocénu vzrostly teploty i množství srážek, začal se na našem území rychle šířit les. A když během neolitu dorazili do Čech z jihovýchodu první zemědělci, osídlili pochopitelně nejdříve místa, která ještě expandující les nestihl zcela pohltit. Krajina nížin měla tehdy nejspíše lesostepní ráz a připomínala (alespoň místy) zřejmě [...]
Sudetská tajga
V samém srdci Stolových hor, uprostřed rozsáhlé náhorní plošiny, leží v nadmořské výšce kolem 700 m.n.m. rozsáhlé lesní rašeliniště - Wielkie Torfowisko Batorowskie. Temeno stolové hory zde vytváří mírnou proláklinu, ve které se kumuluje voda. Díky tomu se tu za posledních pár tisíc let vytvořily vrstvy rašeliny místy mocné až několik metrů. Svojí rozlohou přes 40 hektarů [...]
Bílé skály
Bílé skály (Białe Skały) tvoří malé skalní město na severní hraně stolové hory Narožník v nadmořské výšce kolem 800 m.n.m. V těchto místech je hrana stolové hory proražena několika hlubokými soutěskami, podél kterých se tyčí skalní věže a zubaté okraje náhorní plošiny. Skály tu obvykle nemají ráz izolovaných věží a tak se dá na většinu z nich [...]
Krkonoše jezerní
“Po půl hodině stáli jsme nenadále na strmé skalině, a v hlubině asi 700 střevíců pod námi zrcadlil se Wielki Staw, Gross Teich. Nepochybně svědek dávnověkosti dle jeho sopkám podobné útvory. S čeřenu jde žulová skála, téměř kolmo dolů, a svírá podlouhlou propast vodou naplněnou. Stav neb hráz jest přirozená skála. Z délí má asi [...]
Broumovské stěny z Hejšoviny
Odnikud nejsou tak krásné výhledy na Broumovské stěny jako z Hejšoviny! [...]
Na Prostřední hoře
Jedním z nejhezčích míst česko-polského pomezí na Náchodsku je Prostřední hora mezi obcemi Žďárky a Kudowa. Nadmořskou výškou jde sice jen o nevysoký kopec, který je ovšem velmi strmý a má hřeben ostrý jako břit nože. Na stráních pastviny s ovečkami a fantastické výhledy všemi směry. Díky terénu a vhodnému atmosférickému proudění jsou zdejší stráně v oblibě [...]
Na Čapím vrchu
Cesta z Bischofsteinu. Neznámá místa Adršpašskoteplických skal. Čáp – nejvyšší vrchol, úzký hřeben se noří do nitra skal. Zatímco nedaleká skalní města jsou narvaná turisty k prasknutí, tady je člověk sám. Bloudění po zapomenutých trampských a horolezeckých cestičkách. Stezka do divočiny. Tudy se jistě toulají rysi, kteří se nedávno vrátili na Broumovsko. Vše se ztrácí v mlze. Pěšina [...]
Batorowské útesy
Jako Batorowské útesy (Urwisko Batorowskie) jsou označovány skalní plošiny, které se nacházejí na hraně několik kilometrů dlouhého skalnatého hřebenu nad obcemi Batorow a Ležice. Nejvyšší skalní útes se vypíná na konci hřebene přímo nad Ležicemi a jde o jednu z nejhezčích vyhlídek v polském národním parku Góry Stolowe. Vyhlídka se jmenuje Skaly Puchacza (česky Výří skály) a [...]
Krkonoše velehorské
Do Krkonoš jen mimo sezónu. Nejlépe na podzim, ideálně tak koncem září nebo v říjnu. Než napadne první sníh. Je podzim a trsy fialových hořců dokvétají. Tmavě zelená – zakrslé smrky a kosodřevina. Hnědá a růžová – vřes. Slámově žlutá – smilkové pláně. Tmavě hnědá – lišejníky, pukléřky a dutohlávky. Alpínské bezlesí a horská tundra. Dokonalá [...]
Hora smrti
Je uprostřed srpna. Nacistický výcvikový tábor někde v Sudetech. Sjíždí se mládež z celé Evropy. Mladíci s vojenským sestřihem se učí přežívat v přírodě. Probíhá indoktrinace nacistickou ideologií, hajluje se, cvičí se bojová umění a občas se ozve i střelba. Mladí muži v maskáčích ozbrojení předválečnými pistolemi české výroby se pohybují v nepřehledném terénu Stolových hor. Stejnými místy procházejí [...]


























