krajinou a přírodou východních Čech

Divoká, opuštěná a neprostupná náhorní plošina mezi Adršpachem a Janovicemi. Zatímco skalní města Adršpachu a Teplic jsou přecpaná turisty, vlastní temeno rozsáhlé pískovcové hory je liduprázdné. Žádná turistická značka, nepřehledný reliéf hlubokých roklí a skalnatých hřebenů.  Nemožno nezabloudit. Kancelářský příkop, Ptačí příkop, Černý příkop… Skalnaté soutěsky dlouhé kilometry. Začínají pod Janovickým hřebenem a končí ve [...]

Hraniční hřeben s křivolakou pěšinkou a bílými mezníky. Vítr, mlha a déšť, pak se mraky trhají a náhle daleké výhledy do Kladské kotliny. Hlavní evropské rozvodí. Nedaleký Sněžník plný turistů, ale zde nikdo. Horská smrčina ve stádiu rozpadu. Vybělená torza staletých stromů. Žulové skály, nekonečná kamenná moře. Polská Góra Goworek a české Hraniční skály. Po kolena v borůvčí, fialové bobule [...]

„Jsem synem svých domovských lesů; miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše.“ Karel Klostermann Konec dlouhého sucha, v potocích opět voda. Říjnové barvy v listech stromů. Zlaté koberce uschlé třtiny. Mlhy a podzimní deště. Temné mraky přes hřebeny Orlických hor. Hory a lesy sudetské. Sedloňovský vrch – smrky, buky a jeřáby. Místy téměř prales. [...]

Hranice s Polskem. Góry Suche a Góry Kamienne. Nejlépe sem přijít z Broumovské kotliny přes hraniční hřeben Javořích hor. Sopečný reliéf, strmé svahy, suťoviště, melafyrové kopce a ryolitové skály – červené a fialové kamení. Stezka strmě stoupá a klesá. Zubaté hory – nikde jinde v Sudetech nejsou tak strmé kopce. Suché smrkové lesy, holiny vyžrané kůrovcem, les spálený [...]

Plochá temena nevýrazných vrcholů hor. Imisní holiny, opakovaně vysazované, odumírající a dorůstající smrky. Kosodřevina v nadmořské výšce jednoho kilometru. Bezradnost českého lesnictví. Hřebenová asfaltka, elastičtí cyklisté, občas sympatičtí trampové a omaskáčovaní milovníci bunkrů. Směrem do Čech hluboce zaříznutá údolí horských říček, na severu daleké výhledy na moře lesů. Zapomenutý kraj Orlického Záhoří. Lyžařské středisko Zielenec, takový [...]

Jedno z míst, kam v Orlických horách chodím nejraději, je Panský vrch – nevysoký postranní hřeben pod Vrchmezím, kterým prochází státní hranice nad Olešnicí. Nevede tam žádná turistická značka, místo je to zapomenuté s úžasným výhledem do všech stran. Táhlý hřeben zatím stále ještě pokrývají převážně louky a pastviny, i když zkušenému oku neunikne, že část travnatých strání [...]

Jako Mádrovo pole se označuje část skalní plošiny, která spojuje nejvyšší místo kuesty Adršpašskoteplických skal – vrchol Čáp s menším skalním městem Supích skal. Místo je to krásné a zapomenuté. Sotva znatelná stezka stoupá do stráně a končí u trampské chaty Mádrovky. Dál už nezbývá než kličkovat mezi skalami a prolézat úzké soutěsky. Z hlavního hřebene vyrůstá [...]

Snad nejtypičtějším geomorfologickým fenoménem Broumovska jsou tzv. kuesty – nakloněné plošiny s ostrými hranami. Původně vodorovné vrstvy pískovců a opuk zde byly tektonickou aktivitou rozlámány, nakloněny a vůči sobě navzájem všelijak posunuty. Asymetrické hřebeny kuest mají jeden svah jen mírně ukloněn, kdežto ten druhý, který kopíruje zlomovou linii, bývá velmi strmý se skalními sruby a různými roklinkami [...]

Břehy potoka pokryté sejpy z těžby zdejšího zlata. Agrární valy z mezí a pastvin, které pohltil les. Zaniklá sudetská vesnice a nad ní začarovaný les. Kdysi se v něm pásly krávy, hrabalo listí na stelivo a těžilo každoročně dřevo. Zdejší pohádkově pokřivené kmeny stromů připomínají patagonské lesy s nothofagy.  Tolkienovská krajina - Rýchorský prales, silný vítr a hustá mlha, z které se [...]

Hejšovina. Polsky Szczeliniec Wielki, německy Große Heuscheuer. Nejvyšší pískovcová stolová hora ve střední Evropě. Skalní město v nadmořské výšce jednoho kilometru. Schody a chodníky tesané do kamene. V pískovci historické reliéfy a nápisy upomínající na dobu romantismu. J. W. Goethe. Bizarní skály jako zkamenělá zvířata. Obrovské pískovcové balvany modelované vodou a větrem do neuvěřitelných tvarů. Úzké hluboké [...]