krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

U Kapličky

rubrika: Náchodsko autor: 5. 12. 2012

aneb malý kousek baroka

Kaple Zvěstování P. Marie na Plhově

motto: Baroko nemá rádo divočinu, příroda musí být pod trvalou kontrolou. Barokní sloh komponoval celou krajinu, pro vyjádření principu jednoty spirituální a hmotné skutečnosti využíval zejména osové souměrnosti jako nejvyššího vyjádření řádu daného od Boha. Pracuje s protiklady: člověk – příroda, tvůrce – materiál, řád – chaos. V lidové architektuře vzniká mnoho drobných staveb účelově umístěných v krajině (kapličky, boží muka, kříže, křížové cesty aj.). Upřednostňovaly se zejména vyvýšeniny terénu, aby byla stavba z okolí dobře viditelná. Lidé v krajině odedávna vymezovali sakrální body. Uctívali posvátné hory, háje nebo posvátné stromy a vytyčovali významná místa různými kamennými stavbami např. menhiry a mohylami. Síť drobné sakrální architektury v krajině na tyto body velmi často navazuje. 

D. Prokopová a R. Lokoš

Barokní krajina – pohled na Náchod z Klínku, Johann Venuto, akvarel z roku 1814 podle kresby z roku 1786.  http://commons.wikimedia.org

Obrázek nahoře ukazuje krajinu Náchoda v druhé polovině 18. století krátce poté, co u nás vyvrcholilo baroko. Městu výrazně dominují některé sakrální (kostely a synagoga, kaplička na kopci za městem) i profánní (zámek, fortifikace) stavby. V odlesněné krajině jsou cesty zvýrazněné alejemi, lesů je poskrovnu. České baroko je pojmem zejména v „krajinné architektuře“. V tomto období byla česká krajina využívána s nejvyšší intenzitou – dochází k maximálnímu odlesnění a zatímco doposud byla k určitému typu hospodaření hledána vhodná místa, od baroka je naopak ke každému místu hledán co nejvýhodnější způsob využití (Sádlo 2008).

U Kapličky

Je jen málo míst, které v průmyslovém Náchodě odkazují na barokní minulost. Jedním z takových míst je krásná Kaple Zvěstování Panny Marie na Plhově. Kaplička se i přes svou pohnutou minulost zachovala v původní podobě, nicméně přišla o své dominantní postavení v krajině (viz. historický obraz), její okolí bylo pohlceno zástavbou a z původní aleje zbylo jen ubohé torzo několika stromů. I přes ohavné okolí je barokní Genius loci v bezprostřední blízkosti kapličky velmi silný. Historii místa popisuje článek z webu náchodské farnosti, který níže uvádím v nezkrácené podobě.

Kaple Zvěstování P. Marie na Plhově

Byla postavena na kopci zvaném „Hrobek“. Tento název byl našimi předky zvolen pro jeho přirozenou podobu. Když v r. 1680 vypukl v Náchodě mor, byly zakázány pohřební průvody městem na hřbitov ve Starém Městě. Zemřelí z plhovských chalup byli sváženi povozem na kopec „Hrobek“. Povinnost postarat se o mrtvé měl majitel plhovského poslužního dvora Tomáš Průša z Ritteršperku. Ten pak nechal nad „ záhony mrtvých“ vztyčit dřevěný kříž a na něm umístil plechový obraz Panny Marie. Za drahoty r. 1695 sem byla konána procesí.

V r. 1717 – 1718 zde nechal zámecký kapelník Mikuláš Josefů, rodem z České Skalice, postavit vlastním nákladem krásnou barokní kapli.

Kaple Zvěstování P. Marie na Plhově, detail kříže a sochy sv. Josefa

V roce 1722 dochází k úpravám zkrášlujícím tuto památku a jejího nejbližšího okolí. Směrem k nynější teplárně byla vysázena lipová alej, která ohraničovala tehdejší hřbitov. Před kaplí se z likvidované zámecké kovárny postavila kamenná terasa, uprostřed níž byl vztyčen r. 1728 nejprve dřevěný kříž, který byl v r. 1862 nahrazen vkusným litinovým. Daroval jej lékárník František Seidl. Ani tato svatyně neušla císařským reformám. Na základě dekretu byla r. 1786 zrušena a v roce 1787 prodána ve veřejné dražbě za 46 zlatých náchodskému purkmistrovi Matěji Dydákovi. Po požáru stodol naproti kostelu sv. Michaela, kde bylo toho času skladiště střelného prachu, zřídili z plhovské kaple v r. 1815 prachárnu. V roce 1823 byla sepsána „suplika“ o znovuotevření kaple „nám všem milé a drahé“, jak v ní doslova stojí psáno, ale úřední jednání trvalo plných 11 roků, takže až 17. srpna 1834 byla kaple děkanem P. Kašparem Lukavským slavnostně vysvěcena.

U kapličky

Na svahu pod kaplí je pochován slovanský bratr – chorvatský důstojník Pavel Nedělkovič, který byl při pohraniční potyčce s Prusy zraněn a zde 8. srpna 1758 zemřel. Po skončení sedmileté války se jeho sluha vrátil domů a zvěstoval smutnou zprávu rodině padlého. Jeho syn se vrátil se sluhou do Náchoda, kde po „ordinariátní mši“, celou cestu se modlíce, došli až k otcovu hrobu, kde setrvali v modlitbě až do západu slunce. Hrob pak opatřili pískovcovou deskou s nápisem v chorvatštině a v písmu cyrilice: „Zde leží Ragiožij Pavel Nedělkovič, oberlajtnant temu Svarko-Gubanata ze Čna, dne 8. Augusta 1758“. Tato deska jeho hrob kryje dodnes.

literatura:

historie kapličky: http://nachod.farnost.cz/kostely-a-kaple/kaple-plhov/

R. Lokoč, Vývoj krajiny v České republice

D. Prokopová, Česká barokní krajina, Průhledy 2009

J. Sádlo et al.: Krajina a revoluce, Malá Skála, 2005

historické obrazy Náchoda na Wikipedii jsou zde

Zanechte vlastní komentář:

čtyři − = dva