krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Komu zvoní hrana čili O zvonovci liliolistém

rubrika: Flora autor: 27. 11. 2012

Podaří se ho zachránit? Zvonovec liliolistý – Adenophora liliifolia , Hustířany, 17.7.2007

Mapa rozšíření Zvonovce liliolistého (Adenophora liliifolia) podle AOPK

Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) je eurosibiřský druh rozšířený hlavně v západní Asii a ostrůvkovitě i ve střední a východní Evropě. Česká republika leží na okraji areálu, kde bývá vždy méně lokalit, rostlina navíc špatně snáší dnešní hospodaření, takže je u nás na samé hranici vyhynutí. Z našich původních zhruba dvaceti lokalit se do současné doby dochovalo jen pět – v Českém středohoří, v Českém krasu, na Kladensku a teprve v nedávné době bylo zjištěno naleziště na Jaroměřsku (Hustířany – les Vražba, na záchraně této mikropopulace se podílelo i ČSOP Jaro Jaroměř). Všechny populace, vyjma Českého středohoří jsou slabé, málo početné a izolované, díky příbuzenskému křížení se ztrácí jejich genetická rozmanitost a jakmile se takhle jednou roztočí vír vymírání, je těžké ho zastavit. Celkem se v české přírodě nachází již jen okolo 500 kvetoucích rostlin.

detail květu

 

Zvonovec je statná vytrvalá rostlina, která kvete v červenci. Ve svých požadavcích na prostředí je zvonovec vybíravý. Druh sice osídluje vlhčí louky, světlé lesy, lesní okraje a paseky, ale dává přednost hlubším půdám bohatým na živiny a upřednostňuje spíše polostinná stanoviště, případně toulavý stín s několikahodinovým osluněním. Zvonovec hodně poškodilo dnešní lesní hospodaření, neboť mu vyhovovaly dřívější výmladkové a pařezinové světlé lesy s průběžným odebíráním dřeva. Současné temné vysokokmenné lesy s plným zápojem se mu nelíbí. Dnes obsazuje hlavně okraje lesních cest, kde se však často musí utkávat s konkurenčně zdatnějším ostružiníkem a kopřivou, což je nerovný souboj. Navíc velmi chutná srnčí zvěři, takže často trpí okusem. Při současném hospodaření v lesích se nové lokality nevytvářejí a několik současných nalezišť situovaných obvykle při okraji lesa se musí uměle udržovat. Na jediné luční lokalitě v Českém středohoří byla pravidelným kosením vytvořena stabilní populace.

 

 

Zvonovec může být i poměrně statnou rostlinou…

Ochrana tohoto druhu je mezi našimi ohroženými rostlinami jednou z nejkomplikovanějších a pro jeho další přežití u nás bude třeba hodně úsilí. Drobná semena zvonovce jsou naštěstí dobře klíčivá, takže se daří kultivace a množení druhu v umělých podmínkách. Na lokalitách s nejslabšími populacemi se provádí vysazování napěstovaných rostlin, ruční odstraňování konkurenčních druhů a vysévání semen. V širším prostoru v okolí Jaroměře byl v minulosti znám větší počet lokalit a znovuobjevení druhu na těchto historických lokalitách či dokonce nové nálezy odsud tedy nelze vyloučit. Jedním z důležitých úkolů je pátrání po zvonovci v uvedeném prostoru a následná ochrana jedinců na „znovuobjevených“ lokalitách.

Použitá literatura:

  • Kubát K. a kol., Klíč ke květeně ČR, Academia, Praha 2002
  • Rybka V. a kol., Rostliny ve svitu evropských hvězd, Sagittaria, Olomouc 2004
  • Průša D. a kol., Chráněné rostliny České a Slovenské republiky, Computer Press, Brno 2005
  • Čeřovský J. a kol., Červená kniha 5 – Vyšší rostliny, Příroda, Bratislava 1999
  • Rybář P., Přírodou z Polabí k hraničním horám, Královéhradecký kraj 2008
  • Botany.cz
  • Biolib.cz
  • biomonitoring.cz

mapa a karta podle AOPK je zde

Zanechte vlastní komentář:

+ osm = dvanáct