krajinou a přírodou východních Čech

Smrkové monokultury sice velkoplošně odumírají, ale listnaté lesy jsou teď z jara krásné. Listí má desítky odstínů zelené barvy a v bylinném patře to kvete. Rád se po dešti v jarním lese procházím, vše je svěží a vegetace divoce bují. Letos jsem si musel počkat, ale konečně zapršelo a vylezli mloci. I když se ve vlhčích partiích listnatých lesů [...]

Když jsem se vracel domů nadšený z návštěvy u modráska jetelového (viz předchozí článek), udělal jsem si cestou ještě několik dalších zastávek. Většinou jsem procházel meze s remízky a menší stráně, kde pasou místní farmáři ovečky. Opět jsem si uvědomil, jak jsou tato místa vzácná a jak strašně jsme si běžnou zemědělskou krajinu zničili. Vyschlá pustá pole [...]

Korona-doba je nedobrá, podivná a nejlépe ji přečkat v přírodě. Tentokrát jsem vyrazil na Hamernickou stráň u Solnice. V minulosti to byla vyhlášená orchidejová lokalita se vstavačem vojenským. Ty doby jsou pryč, stráň je dnes z velké části zarostlá náletem, zbytky trávních společenstev nejsou paseny ani sečeny a přerostlou trávu střídá stařina. Místo je zajímavé už jen entomologicky. [...]

2020 - Nepojedem nikam, budem doma sedět!    

O polských studentech, které v roce 1997 ve Stolových horách na Hoře smrti někdo popravil, jsem tu již psal - http://bohemiaorientalis.cz/hora-smrti/. V článku chyběla zajímavá informace o tom, proč nese nevýrazný vrchol skalnatého hřebene takovéto jméno. Původně jsem se domníval, že je dnešní název odvozen právě od této vraždy. Ale je to ale úplně jinak. Jméno Hora smrti (Kopa [...]

Na můrách zimujících v jeskyních lze někdy pozorovat zajímavý jev. Tělo motýla je potaženo hustou spletí bílých vláken, ze kterých vyrůstají dlouhé a nápadné paličky. Jde o mycelium a plodnice tajemných parazitických hub rodu Cordyceps. Můra, nejčastěji píďalka jeskynní, vletí do podzemí, kde přečkává zimu. Během hibernace se metabolismus motýla téměř zastaví a dojde i k zeslabení [...]

Měl jsem cestu do Orlických hor. Už dole v Záhoří jsem si všiml, jak málo vody je v Orlici. Je duben a řeka by díky tajícímu sněhu měla mít zvýšený průtok. Přesto bylo vody v korytu měně, než bývá na konci léta. Pak jsem zamířil na Anenský vrch a dále po hřebeni ke Kunštátské kapli. Všechny studánky i [...]

Divoká, opuštěná a neprostupná je náhorní plošina nad Janovicemi a Bischofsteinem. Zatímco skalní města Adršpachu a Teplic jsou přecpaná turisty, vlastní temeno rozsáhlé pískovcové hory je liduprázdné. Směrem k Janovicím se táhnou opuštěné pastviny se stády koní a ruinami vysídlených sudetských osad. Kdo se odtud vydá po stezkách do nitra pískovcové plošiny a nevadí mu, že [...]

Jako Rokliny je označována ta část Adršpašsko-teplických skal, která leží na východ od Vlčí rokle. Jde o náhorní plošinu, zbrázděnou nepřehledným a téměř neprostupným systémem mělkých soutěsek. Těmto roklím místní Němci přiléhavě říkali příkopy. Černý příkop, Ptačí příkop, Kancelářský příkop, na mapách jsou soutěsky zakresleny i pojmenovány pokaždé jinak. Ztratit se tu dá na dlouhé [...]

Říkala mi dcera, že ji kamarádka říkala, že na internetu psali, že musíme bejt v karanténě, protože si nějakej Číňan udělal polívku z netopýra, kterej předtím sežral luskouna. Soudruzi, už ty netopýry nejezte, jsou to milá zvířátka a tento způsob trávení jara zdá se mi být poněkud nešťastný… Wǒ de nǚ’ér gàosù wǒ, wǒ de [...]