krajinou a přírodou východních Čech

aneb Cesta do Berthelsdorfu Poláci na rozdíl od Čechů (v Česku byl pojem Sudety oficiálně zakázán vyhláškou v r. 1945) nevnímají slovo Sudety nijak hanlivě a běžně jím označují oblast pohoří, která tvoří většinu dnešní česko-polské hranice.  Protože i tato polská oblast byla původně osídlena převážně Němci, kteří byli po 2. sv. válce odsunuti, svým rázem [...]

Křížový vrch v Adršpachu je pozůstatkem kdysi rozsáhlé stolové hory. Zdejší skály a věže se nedají srovnat s nedalekými Adršpašskoteplickými skálami, takže sem zabloudí málo turistů a Křižák je vyhledávaný hlavně horolezci, neboť zdejší cesty jsou většinou dobře odjištěné a na jižních skalách se dá lézt po celý rok. Jméno dostal vrch podle krásné křížové cesty, která [...]

“Východně od Ratku, v malebném věnci horském, sedí památné poutní místo Vambeřice, kam po léta bývala hojně šlapána cesta blízkými i vzdálenými poutníčky z Čech.” Josef Štefan Kubín, 1926 Zapomenutá a krásná je cesta, kterou kdysi putovali věřící do Vambeřic – slezského Jeruzaléma. V dobách vrcholícího mariánského kultu procházely touto cestou každoročně desetitisíce poutníků. Dnes je [...]

„Toho roku 1713 ze spravedlivého hněvu a dopuštění Božího ve vsi Zlíči morová rána trvala, až do slibu obce, že chtějí kapli ke cti a chvále Boží a k poctění Nejblahoslavenejší Panny Marie narození, sv. Šebestiánu, sv. Ludmily vystavěti, od kteréhožto dne se také zlepšilo. Morová rána začala se na oktáv Panny Marie 14. září, zemřelo tu [...]

„…místo zjevení v Suchodole jest čarokrásné a socha tato a křížová cesta, která právě postavena velkým nákládem, i když nynější poblouznění pomine, bude vždycky Suchodolu k trvalé cti a k okrase.“ S. Bouška „Když za doby největšího rozkvětu suchodolského hnutí jednou za pěkné červnové neděle jsem místo zjevení navštívil, nemohl jsem se ubránit mocnému pohnutí. Lesní stráň naplněna [...]

Představa eremitů, kteří prožili život v pustině daleko od lidí, podobni zvířatům, zapůsobila zřejmě silně na fantasii Braunovu, který vzal sám dláto do rukou, aby proměnil pískovcové balvany v samotě tichého lesa v olbřímí těla. Z jeho rukou vzniklo tehdy něco docela jiného než poutavé barokní divadlo. Objevil v těch postavách nově spojení člověka a přírody, život probouzející se ve [...]

motto: Originální stavba na symbolickém půdorysu dokládá suverenní mistrovství Kiliána Ignáce Dientzenhofera, které dokázal uplatnit i při řešení zdánlivě malých a podružných úkolů. Jedinečné umístění v krajině podtrhuje architektovo geniální cítění proporcí a kontextu místa, tolik příznačné pro český barok. B. Prokop Poutní kapli Panny Marie Sněžné nechal v r. 1731 vybudovat tehdejší opat broumovského kláštera  [...]

aneb O Scala sancta (O svatých schodech) motto: Vzhled barokní krajiny položil základ české kulturní krajiny. České baroko je považováno za krajinně historický fenomén, založený na společenských, hospodářských a kulturních základech. Je označováno jako krajinná revoluce, kdy se podoba krajiny, zdevastované třicetiletou válkou, změnila v plánovitě tvořenou krajinu kulturní. Upřednostňovaly se zejména vyvýšeniny terénu, aby byla [...]

Polské Sudety – krajina plná krásných, pozoruhodných, udivující a smutných míst. Země s minulostí restartovanou na konci světové války. Krajina, která ztratila velkou část své historie. Všude stopy  svědčící o dřívější prosperitě. Pocit vykořenění, zmaru, chudoby a zločinu je tu cítit tak silně a tak často… A přesto (nebo snad právě proto) je tu Genius loci [...]

Studená krajina polských Sudet. Táhlé pláně stolových hor s pastvinami a lesy. Daleké výhledy do Čech i Polska. Osamělí pasoucí se koně. Hlavní evropské rozvodí. Tesané kameny u opuštěných cest. Sem tam zbytky mohutných teras a zdí z dávno opuštěných rozpadajících se statků. Vylidňující se vesnice a osady v údolích podél potoků a říček. Člověk jde a  přemýšlí [...]