Nejen městský obyvatel ale i venkovský domorodec ztratil sepětí se svou rodnou krajinou. Necítí, které přírodní predispozice a s nimi spjaté stavby určovali rytmus života a ovládali mysl jeho předků. Stará znamení ztratila význam a stala se tajemnou šifrou. Není už nikoho, kdo by podal ústní výklad poutníkovi a není pěšáka, který by naslouchal.
Radan Květ: Duše krajiny, staré stezky v proměnách věků, Academia, Praha 2003
Články Krajina a příroda
V Teplické jeskyni
V Teplických skalách se na několika místech nacházejí i rozsáhlé podzemní prostory. Nejznámější a nejdelší je Teplická jeskyně na dně soutěsky pod skalním hradem Střmen. Labyrint jeskyně stoupá i suťovištěm do vedlejší rokle, někdy označované jako Wichtrejův příkop. Nejde o klasickou krasovou jeskyni s rozsáhlými síněmi, jaké vznikají rozpouštěním vápence. Podzemní prostory v pískovcových skalních městech [...]
Přes Bor a Hejšovinu
Jeden z mnoha výletů do mých oblíbených Stolových hor… Tentokrát i na Hejšovinu, které se v létě kvůli náporům turistů vyhýbám. Z Liščího sedla jsem přeběhl hlavní hřeben Boru, většinou po neznačených cestičkách přes vyhlídky na skalách tvořících jeho severní i jižní hranu. Jsou odtud překrásné výhledy na Hejšovinu, Broumovské stěny i na jih do Náchodské kotliny. [...]
Na Špičáku
Asi před 450 miliony let ležel český masív na okraji prakontinentu Gondwana v oblasti pevninského šelfu a usazováním zde vznikaly mocné vrstvy jílovců a pískovců. Později při variském vrásnění se k zemskému povrchu začalo tlačit obrovské těleso rozžhaveného magmatu, které svojí teplotou tyto mořské usazeniny přeměnilo. Utuhnutím magmatu vznikly žuly, které tvoří vnitřní jádro většiny našich hor, [...]
Přes Broumovské stěny
Pár fotografií z výletu přes mé oblíbené Broumovské stěny. Vyšli jsme z Vysoké Srbské, zapomenutá polní cesta nás vedla po pláních pod hřebenem bezejmenné pískovcové kuesty k Machovu. Kdysi se tudy chodilo mnohem častěji, jsou odtud překrásné výhledy na Bor i do Broumovska a v křoví na jedné z mezí se ukrývá hezká mariánská socha z dílny nějakého místního [...]
Vstoupit do nitra sopky
Když přijíždíte od Miletína do Lázní Bělohrad, minete po levé straně silnice dva nevysoké zalesněné pahorky, které zaujmou svým pravidelným tvarem. Zatímco podloží okolních zvlněných plání tvoří opuky, tyto pahorky jsou sopečného původu a vznikly utuhnutím čedičového magmatu. Kopečky jsou to mrňavé a okolní reliéf převyšují jen o pár metrů. O patnáct kilometrů západněji v okolí [...]
Martinova hora
Překrásné jsou výhledy z horských luk Krowiarek, nevysokého hřebene vybíhajícího z masívu Kralického Sněžníku hluboko do Kladské kotliny. Směrem na východ hory a lesy, opačným směrem magická krajina Kladska. Pod nejvyšším vrcholem, Skřivánčí horou, stával kdysi Martinsberg, prosperující horská ves s kostelem, hutí a rozsáhlými stříbrnými doly. Už při stoupání na hřeben se na stráních objevují masívní kamenné [...]
O fialkových kamenech
Čertův důl není zajímavý jen kvůli monumentálnímu hrazenářskému dílu, na které upozorňuje zdejší naučná stezka. Velkou raritu představuje i zdejší červené kamení. Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o historii Krkonoš, dříve či později narazí na takzvaný violkový či fialkový kámen, který místní horalé prodávali ve zdobených dřevěných krabičkách jako upomínkový předmět turistům. Obvykle šlo [...]
O velkém hrazenářském díle
Jen pomalu si zvykáme na ničivé povodně. Kdysi jsem se studenty na toto téma zpracovával zajímavý projekt, jehož výstupy jsou zde a zde. Většina 20. století byla ve znamení povodňového klidu, kdy se řeky rozvodňovaly jen málo a povodně měly spíše lokální charakter. Za tu dobu jsme tak nějak zapomněli, co dokáže voda a že je lepší nechat říční nivy [...]
U Metuje
Jenom pár fotek ze dvou podzimních procházek do Pekla k Metuji. Od Bartoňovy útulny až po Nové Město jsou svahy kolem řeky porostlé krásným listnatým lesem. Převažují buky a habry, ale objevují se javory i jedle, které tu dokonce hojně zmlazují. Po pravém břehu vede po kamenné podezdívce přes ty nejhezčí partie pohodlná pěšina pro pěší. [...]
Poslední Mohykáni
Navzdory zažitým mýtům a představám o pravěkém a středověkém neprostupném hvozdu získala většina našich nížin již během neolitu ráz obdělávané kulturní krajiny, ve které se postupně prosadil zcela nový ekosystém- kulturní step. A začala se velmi výrazně měnit struktura i druhové složení lesa, protože člověk lesy nejen kácel, ale silně je ovlivňoval i svojí další [...]


























