krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Miláček sysel

rubrika: Fauna autor: 2. 7. 2016

„V republice Československé žije sysel všude na příhodných místech velmi hojně. Nejpočetněji v jihoslovenské nížině a na Velkém Žitném ostrově až po svahy Malých Karpat. V Čechách rovněž všude na suchých místech, i v pastvinách při řekách“.

Brehmův život zvířat, J. Otto, Praha, 1926

Sysel obecný byl v 50. letech 20. století plošně rozšířen na území bývalého Československa a jako hospodářský škůdce byl cíleně huben.

Sysel obecný – hlodavec, který nesyslí,  J. Uhlíková,  AOPK,  Praha 2009

V 90. letech 20. století byl výskyt sysla zjištěn pouze na třech desítkách lokalit a v naší legislativě je v současné době řazen mezi nejvíce, tedy kriticky ohrožené druhy chráněné zákonem.

Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR, Jan Matějů at al., AOPK, Praha, 2007

Sysel není škůdce, sysel je miláček!!!

A vidět sysla naživo v přírodě je opravdu nezapomenutelný zážitek!

Škoda, že za tímhle zvířátkem musíme kousek dál, ve východních Čechách sysel bohužel vyhynul…

Každá doba má své vítěze i poražené. A jen málokteré zvíře se do dnešní doby hodí méně nežli sysel. A snad každému, kdo měl někdy možnost zblízka tahle roztomilá zvířátka pozorovat, to musí být líto. Čas syslů, těch nenáviděných zemědělských škůdců, je definitivně pryč.

Snad žádné jiné zvíře z naší přírody nepůsobí tak roztomilým a příjemným dojmem jako sysel. Tahle zemní veverka  se tak trochu podobá lidem tím, že je silně sociální a žije ve velkých skupinách. Na rozdíl od většiny našich savců sysel aktivuje ve dne a hodně atraktivní je i to, že sysel stráví spoustu času v napřímené poloze, kdy buď sedí na bobku a předními packami si přidržuje potravu, nebo přímo panáčkuje na zadních a s přehledem sleduje dění ve svém okolí. Ono vlastně obecně platí pravidlo, že ty druhy zvířat, které často zaujímají  vzpřímený postoj jako člověk (surikaty , svišti, veverky…), vnímáme většinou jako zvířátka obzvláště milá a blízká. To jistě potvrdí každý, kdo někdy sysly pozoroval, jak čile sbírají potravu a prohánějí se s ostatními druhy ze své kolonie.

Sysel je dokonalým indikátorem negativních změn zemědělské krajiny ve střední Evropě. Ačkoliv ještě před šedesáti lety syslí kolonie prosperovaly za každou druhou vsí, dnes je to zvíře vzácné a ohrožené, které to má dost možná v naší přírodě spočítané. Pryč je doba malých políček a úhorů, zmizely i pravidelně přepásané meze. Většina českých syslů tak dnes přežívá na náhradních stanovištích s krátkostébelnými trávníky, které potřebují k tomu, aby měli přehled o blížících se predátorech. Vesměs jde o poměrně neobvyklá místa, jako jsou letiště nebo třeba golfová hřiště. Bohužel ani na těchto místech nemají sysli vyhráno – tyto zbytkové populace jsou navzájem izolované, často málo početné a jejich genofond je extrémně ochuzený. V takových uzavřených populacích pak dochází k příbuzenskému křížení, čímž se výrazně snižuje jejich životaschopnost. V sousedním Polsku i Německu tak sysel definitivně vyhynul a je otázka, jestli stejný osud nečeká i na české sysly. Smutné – není to tak dávno, kdy kolonie syslů na území bývalého Československa čítaly i několik tisíc jedinců…

V roce 2007 byl výskyt sysla obecného zaznamenán celkem na 34 více či méně izolovaných lokalitách nepravidelně rozmístěných po celém území ČR mimo východní Čechy a severní Moravu. Celkem patnáct současných kolonií se vyskytuje na letištních plochách, čtyři na zahrádkářských kolonií a vinicích, čtyři kolonie jsou na stepních lokalitách v rámci chráněných území nebo v jejich těsném sousedství, čtyři kolonie jsou na kulturních loukách a pastvinách, dvě se nacházejí na trávnících u hotelů, dvě v prostrách kempů, jedna kolonie se vyskytuje též na vojenské střelnici a jedna na golfovém hřišti. Poslední kolonie obývá pastviny a částečně zasahuje do plochy přilehlé chatové osady.

Záchranný program sysla obecného

Sysel obecný – Spermophilus citellus, mapa rozšíření 1960-2007

Na sysly je nejlepší se vypravit na přelomu jara a léta, délka syslího zimního spánku je totiž překvapivě dlouhá, např. samice bývají aktivní jen od dubna do konce července a mohou tak prospat i více než osm měsíců v roce. Koncem léta tak už lze často spatřit jen mláďata narozená v daném roce.

Než se vyleze z nory, je třeba zjistit, jestli nehrozí nějaké riziko

A okolí je třeba monitorovat neustále

Zdejší kolonie prosperuje a má přes sto jedinců

Hlídat se musí i při sbírání steliva. I když se to traduje, zásoby potravy si sysli na rozdíl od křečků nedělají…

V kolonii si dospělí jedinci vytvářejí malá teritoria, která obhajují. V rámci svého domovského okrsku má pak každý jedinec vytvořenou síť chodníčků, které propojují jednotlivé východy z nor.

Někdy je soused příliš vlezlý…

To je potom třeba, vyříkat si to ručně…

Tahle nora je totiž moje…

A když to jde, je třeba se krmit. Zima bude dlouhá…

Ve východních Čechách sysel bohužel vyhynul, nejdéle (do r. 1993) se udržel v Hradci Králové v přírodní rezervaci Na Plachtě. Takže nezbývá, než se vypravit někam dál, nejbližší syslí kolonie je k vidění až v Mladé Boleslavi. Ale zase to stojí za to! Sysli tu totiž žijí na kraji panelákového sídliště v místech, kam chodí místní na procházky venčit děti a psy. Sysli si tu zvykli na člověka a tak se dají krásně pozorovat z blízka. Je neuvěřitelné, jak zdejší populace dnes prosperuje. Před šesti lety zde kvůli zarůstání lokality přežívalo posledních pět syslů, pak se ale naštěstí ochranáři rozhoupali a společně s městem začali lokalitu pravidelně udržovat. Místní lidé navíc podlehli kouzlu syslů a začali je přikrmovat, což jim svědčí, či spíše svědčilo. Z krmení se totiž bohužel poslední dobou stala místní atrakce a většina dospělých syslů je už začátkem léta vysloveně obézních, ještě štěstí, že půl roku nic nežerou a během hibernace vyhubnou na kost… Rozumné přikrmování (mrkev, obilné klasy, vločky, etc.) jistě pomáhá, jenže děcka (a kupodivu i rodiče) nemají problém do syslů narvat na posezení třeba pytel piškotů. Kvůli nadbytku potravy tu sysli žijí ve zvláštní symbióze s králíky, se kterými by si normálně potravně silně konkurovali. Díky pravidelné údržbě lokality (sečení, strhávání drnu, pozitivní roli hraje i intenzivní sešlap lidmi) mají panáčkující sysli přehled a nestávají se snadnou kořistí predátorů. Je hezké, že si většina místních vzala syslí kolonii za svou a pejskaři tu ukázněně venčí psy na vodítku. Dnes tak na malém plácku za parkovištěm pod okny paneláků skotačí snad dvě stě syslů, kteří nemají problém chodit žebrat k rodinám, které na dekách piknikují kolem kolonie. 

Zkušenější starší sysli jsou díky přikrmování už začátkem léta vysloveně obézní. Podkožní tuk pomůže přečkat zimu…

Mladší syslíci tloustnou pomaleji…

A nejmladší mláďata se lidí ještě bojí, nežebrají a tak jsou nejhubenější…

Moc bych si přál, aby zdejší kolonie v té úžasné koexistenci s lidmi prosperovala i nadále, jen se bojím toho extrémně ochuzeného genofondu – takhle uniformní populaci dokáže totálně zdecimovat kdejaká infekce… A taky bych si přál, aby se povedlo vrátit sysla i do východních Čech, podmínky na hradecké Plachtě se hodně zlepšily, možná nastal čas zkusit repatriaci…

literatura:

Sysel obecný – hlodavec, který nesyslí,  J. Uhlíková,  AOPK,  Praha 2009

Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR, Jan Matějů at al., AOPK, Praha, 2007

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Pilát Rudolf Odepsat

    Dobrý den….nebylo by záhodno pár jedincu odchytit a obohatit menší kolonii třeba na Mohelské stepi a naopak…..??
    Popřípadě je vysadit i jinde?….zamlada je domu nosily ulovené i kočky….bylo jich všude plno……jsem ročník 1960.

    • autor komentáře: admin Odepsat

      Dokud daná populace přežívá a relativně prosperuje, asi bych do místní genofondu raději nezasahoval. Jestli to ale může fungovat dlouhodobě, nevím. A jedna introdukce problém izolace nevyřeší…
      s pozdravem Ježek

Napsat komentář k admin Zrušit odpověď na komentář

dva × čtyři =