krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Rekviem za české motýly

rubrika: Fauna autor: 10. 1. 2014

motto: Na počátku 19. století působil nedaleko severomoravského Krnova evangelický pastor Kajetan Koschatzky. Během pochůzek za farníky si zaznamenával pozorování motýlů a v roce 1821 své zápisky publikoval. V nejbližším okolí Krnova žilo za jeho časů celkem 88 druhů denních motýlů. Průzkum zopakovaný o téměř dvě století později – a pokrývající o něco rozsáhlejší oblast – potvrdil výskyt pouhých 49 druhů (vymřelo jich tedy 45 %). Pastor se navíc u většiny dávno vymizelých druhů nijak nepozastavoval nad jejich vzácností. Motýli, které tehdy běžně potkával, už nadobro vymizeli.

                                                           M.Konvička, Ohrožený hmyz nelesních stanovišť

Jasoň červenooký je nejznámějším druhem z našich vyhynulých motýlů. Doplatil zejména na zánik tradičního extenzivního pastevectví.

Snad je to dáno jejich křehkostí spojenou s nápadnou avšak pomíjivou krásou, že motýli odjakživa přitahovali naši pozornost a lidmi ve všech kulturách byli tradičně vnímáni (na rozdíl od ostatního hmyzu) jako stvoření navýsost sympatická a příjemná. Díky své atraktivitě, denní aktivitě a většinou relativně snadné identifikaci přímo v terénu se motýli stali nejlépe prozkoumanou skupinou hmyzu a to jak z hlediska rozšíření (současného i historického) tak i z hlediska nároků na své životní prostředí. To nám umožňuje na základě přítomnosti či absence různých druhů motýlů v krajině usuzovat na kvalitu a stav naší krajiny a přírody.

Bělopásek hrachorový je motýl prosvětlených lesů, který v ČR vyhynul díky změnám v lesním hospodaření.

Stejný osud potkal i jeho podobně krásného “sourozence”- bělopáska jednořadého…

Bohužel motýli podávají o dnešním stavu krajiny v České republice nepříliš lichotivý a dosti pesimistický obraz. Do fauny ČR patřilo původně na 160 druhů denních motýlů, z toho jich ovšem plných 18 druhů (11 %) během 20. století vyhynulo. Dalších 20 druhů je kriticky ohrožených a jejich populace přežívají většinou na několika málo posledních lokalitách.

Už je u nás neuvidíme – plakát Vymírání motýlů v ČR, Vesmír 2009/6

A dokonce i u těch zbývajících druhů motýlů jich je téměř polovina řazena k druhům vzácným a vyšší či nižší mírou nějak ohroženým. Vyhynulé a ohrožené motýly tak dnes najdeme ve všech typech biotopů naší přírody.

Graf z ročenky MŽP – komentáře netřeba

Pokud si uvědomíme, že podobná situace panuje i u ostatních (méně prostudovaných) skupin hmyzu, nezbývá nám, než přiznat, že během minulých desetiletích došlo k naprosto zásadnímu ochuzení naší přírody. Smutné je i to, že v poslední době v mnoha oblastech dramaticky klesla početnost i u těch druhů motýlů, které jsou zatím považovány za druhy běžné a neohrožené.

Hnědásek diviznový létal kdysi v teplých oblastech Čech i Moravy. Naposledy byl pozorován v 90. letech…

V ČR vyhynul i jeho příbuzný hnědásek jižní, který kdysi poletoval na jižní Moravě.

Tradiční extenzivní zemědělské i lesnické hospodaření v minulosti vytvářelo vhodnou mozaiku biotopů, která motýlům plně umožnila přežívat i v nové, člověkem vytvořené kulturní krajině. Změnou hospodaření během posledního staletí se některé biotopy staly extrémně vzácnými nebo zcela zanikly. Také se úplně změnilo prostorové uspořádání naší krajiny. Jemnozrnnou mozaiku různých typů biotopů nahradily rozsáhlé uniformní lány a lesy, což nutně snížilo rozmanitost krajiny a následně i biodiverzity. Z naší krajiny tak vymizeli nejenom motýli, ale i tisíce dalších druhů hmyzu (vyhynulo např. 25% druhů včel a vos, 50 % druhů májek atd.).

Letecké snímky ukazují, jak dramatickou změnu prodělal česká krajina během 2. poloviny 20. století. foto: http://kontaminace.cenia.cz/

Vymírání se netýká jenom motýlů… Graf – Konvička, Vesmír 2009/6

Na krajinné změny doplatily i kdysi běžné druhy. Modrásek černosvrnný poletoval nad každou druhou strání s pasoucími se ovcemi. Dnes přežívá na hrstce posledních lokalit.

Vymizel i kdysi běžný “škůdce” sadů a zahrad – bělásek ovocný

Okáč jílkový dnes přežívá na své poslední lokalitě na Hodonínsku. Dříve žil v nížinných lesích roztroušeně po celém území ČR.

Na své poslední lokalitě u nás přežívá i hnědásek osikový

Hlavní příčiny mizení motýlů

Obecně stojí za úbytkem motýlů především zánik jejich stanovišť, což téměř vždy nějak souvisí s naším dnešním přístupem ke krajině, který má nejčastěji podobu dvou vyhrocených extrémů. Na jedné straně jsou vhodná stanoviště obhospodařována až na samou mez únosnosti a na stranu druhou méně úrodné plochy přestaly být obhospodařovány úplně a postupně zarůstají náletem.

Dalším naším vymírajícím druhem je modrásek ligrusový

Dramaticky se zmenšil počet lokalit okáče kluběnkového

S výjimkou několika moravských lokalit vymizel i hnědásek květelový

Hnědásek chrastavcový přežívá již jen na několika posledních lokalitách v západních Čechách

Scelováním pozemků zanikly meze, úhory, květnaté louky, spásané stráně i okraje polních cest. Nadužívání insekticidů a chemických hnojiv vytlačilo ze zemědělské krajiny i zcela nenáročné druhy. Meliorace zničily mokřadní stanoviště. Lesní druhy doplatily na zánik světlých různověkých listnatých lesů a jejich převod na smrkové monokultury. Vymizela extenzivní pastva a spontánní či plánované zalesňování neplodných půd vede k zániku stepních lad a strání, které jsou často pro přírodu tím posledním útočištěm. Žije nás tu v Česku sice méně než před válkou a přesto bující suburbánní i rekreační zástavba „požírá“ krajinu stále rostoucím tempem.

Z listnatých lesů se vytratil jasoň dymnivkový

Za suchých strání a pastvin se ztratil okáč skálni

Stejně jako okáč metlicový

Osud českých motýlů je o to smutnější, že Česká republika má velmi dlouhou tradici ochrany přírody a rozhodně nelze říci, že by u nás bylo Ministerstvo životního prostředí nějak výrazně podfinancováno. Problém je spíše v zoufale nízké efektivitě státního aparátu, který v případě profesionální ochrany naší přírody ve velkém selhává. Pěkným příkladem toho, jak státní ochrana přírody (ne)funguje, je každoroční dění kolem NP Šumava, nebo třeba snaha omezit či přímo úplně zrušit Program péče o krajinu. Tento program sice hospodaří jen se zlomkem rozpočtu MŽP (zhruba 0,7 % ze 7 mld Kč), je přitom ovšem již dlouhá léta jediným skutečně efektivně fungujícím významným finančním zdrojem v praktické ochraně přírody. Z tohoto programu je hrazeno např. sečení luk, pasení nebo obnova mokřadů. Díky dobře nastaveným, fungujícím a relativně jednoduchým pravidlům mohou tento program využívat i malí soukromí zemědělci, nevládní organizace či prostě jenom obyčejní nadšenci, kteří nechtějí, aby z jejich okolí vymizely poslední plochy volné přírody. Peníze z tohoto programu slouží k záchraně menších lokalit přímo v krajině místními lidmi, kteří tak činí mnohem efektivněji a levněji nežli přebujelý státní moloch. Program funguje a pomáhá, takže asi proto je třeba jej buď omezit, nebo případně úplně zrušit.

Rád bych na závěr přidal něco optimistického, ale vzhledem k tomu, že jsem se tu nakonec rozepsal o státní ochraně přírody, tak mě nic takového nenapadá…

Literatura:

Konvička M., Beneš J. & Čížek L., 2005: Ohrožený hmyz nelesních stanovišť

Čížek a kol.- Zprava o stavu země: Odhmyzeno, Vesmir, 2009/6

Možná přeci jen na úplný konec jedna optimistická – krásného jasoně se amaterským ochrancům podařilo po mnoha letech do naší přírody vrátit alespoň na jednu z jeho původních lokalit (Štramberk). Bylo to sice na černo a bez potřebného povolení, ale státní ochrana by se k něčemu podobnému sama asi nikdy neodhodlala. Možná nastal čas na trochu toho punku i v ochraně přírody, když už to jinak nejde…

Většinu fotografií motýlů v tomto článku jsem pořídil při svých toulkách Balkánem a Slovenskem. Asi až tam jsem si uvědomil, jak moc byla naše krajina velkoplošným hospodařením unifikovaná a naše příroda ochuzená. Další fotografie mnoha našich vyhynulých a ohrožených druhů motýlů jsou na webu v sekci galerie – motýli, kde jsou uvedeny i lokality…

 

 

 

Zanechte vlastní komentář:

šest + tři =