krajinou a přírodou východních Čech

Tanec smrti

Dobrý den všem,

dovolil bych si tímto reagovat na svůj předcházející článek Ze sudetských hřbitovů 1, který jsem ne zcela prozřetelně vložil i na facebookové fórum Sudety v proměnách času. Byla to z mé strany tak trochu provokace a bylo mi jasné, že příspěvek vyvolá jistou dávku emocí. Že to ale bude takový “rokenrol”, hotovej Tanec smrti, to jsem věru nečekal… Jelikož mi chodí hejty už i emailem, cítím jistou potřebu se s tím vším vypořádat. Činím tak touto cestou, je to jednodušší než odpovídat každému zvlášť.

Nejdříve děkuji za všechny fundované komentáře bez negativních emocí. Že tento pomník znázorňuje vojáka, nejspíše sudetského Němce, sloužícího v rakouské armádě v dobách 1. světové války, samozřejmě vím, tak blbej, jak si mnozí myslíte, nejsem… Emila Schwantnera pochopitelně znám, jeho pomníky padlým považuji za ty nejzdařilejší a je mi líto, že se jich nedochovalo více. Smutný je např. osud Trubače z Teplic nad Metují. Zde přikládám fotografie jeho asi nejznámějšího díla Tanec smrti z Trutnova.

Na fotografiích je věrná replika pomníku z dílny Pauliny Skavove, bronzový originál se bohužel nedochoval, náckové ho v rámci sběru barevných kovů pro válečný průmysl přetavili na kanóny. Naštěstí fotografická dokumentace umožnila tvorbu repliky a jako zázrakem zůstaly zachovány i desky se jmény padlých trutnovských vojáků, které unikly roztavení a byly nalezeny na šrotišti v Hamburku. Opětovné umístění tohoto pomníku ve zdejším parku považuji za odvážný a osvícený čin místní samosprávy.

Debat o tom, jestli je na fotografii předcházejícího článku voják v německé či rakouské helmě a jestli se sudetští Němci považovali více za Rakušany či Němce, se účastnit nebudu, považuji to za bezpředmětné. To samé platí ohledně vhodnosti užití slovního spojení pruský militarismus ve vztahu k sudetským Němcům. Šlo samozřejmě o nadsázku s cílem rozvířit stojaté vody sociálních sítí. Na druhou stranu nadsázka to byla jen částečná. Pokaždé, když procházím kolem podobného pomníku, pročítám ty dlouhé seznamy padlých synů i otců. A přemýšlím o tom, jak mohli lidé, kteří zaplatili tak strašlivou cenu v první světové válce, již o dvacet let později slepě následovat vůdce-psychopata, který je vehnal do ještě mnohem větší tragédie. K pochopení smutného osudu Sudet je to klíčové.

Snažím se na problematiku česko-německého soužití dívat nestraně a v rámci Sudet asi nedokáži toto téma odfiltrovat. Měřím všem stejným metrem, Němcům i Čechům, přečtěte si třeba můj článek o masakru na Bukové hoře – http://bohemiaorientalis.cz/na-bukove-hore/. Rovněž tento článek vyvolal rozsáhlou debatu a záplavu nenávisti v mém mailu. Publikace fotografie z předcházejícího článku na “sudetském fóru” byla mým prvním setkáním s facebookovou skupinou tohoto rozsahu a zůstane i posledním. Mé další příspěvky by jen zbytečně budily negativní reakce. Jste všichni zlatíčka, i vy co, se ani nedokážete podepsat vlastním jménem a posíláte mi samé hejty. Mám vás všechny rád, jen houšť a hlouběji. Už dlouho jsem se takhle nepobavil, ale stačilo! Adminovi zmíněné fcb skupiny přeji mnoho zdaru v jeho nelehkém úkolu moderování tohoto fóra a doufám, že zablokování mých příspěvků je pouze dočasné, a že mi umožní zveřejnit ve své skupině i tuto reakci…

P.S. Všimněte si tváří těch vojáků na fotografii, jako kdyby jedna vyjadřovala zármutek nad hloupostí mnohých uživatelů fcb a druhá říkala, že to tímto příspěvkem zdaleka neskončilo…

Kamarádi a kamarádky, snad vás mohu takto oslovovat, mějte se fanfárově a berte život více s nadhledem!!! Běžte se někam projít, třeba do lesa, je jaro a venku je krásně…

Jan Ježek 

Tanec smrti