krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

U Myslivečka

rubrika: Krajina a příroda autor: 16. 8. 2022

Je mi nevolno z toho, co se děje v přelidněných Adršpašských skalách, ale nikde to nemám raději, než v divokých roklích na pískovcové plošině nad nimi. Neprostupný labyrint skalních hřbetů a křivolakých soutěsek, kterým se za Němců přiléhavě říkalo “Die graben” – příkopy. Pískovcové stěny, nasáklé vodou jako houba, pokrývají různobarevné povlaky nejprimitivnějších lišejníků, jejichž nerozlišené stélky mají podobu podivného slizu. Hebké koberce mechů a játrovek, převislé záclony plavuní. Růžice zpeřených listů kapradin, jež jako přírodní fraktály, zde i uprostřed léta svěže zelené, donekonečna opakují své vzory. Bahno s tlejícím dřevem, kaluže a potoky s rašelinnou vodou, zbarvenou huminovými kyselinami do černa. Svět tajnosnubné flóry upomínající na pradávné období karbonu. Skupinky nízkých semenáčků, tmavé koruny vzrostlých smrků i uschlé vybělené souše…

Dlouho jsem měl za to, že alespoň tady nebyla příroda lidmi dotčena a zdejší lesy mají blízko k původním porostům. Jak moc jsem se mýlil… Mnohá místa tu jsou přístupná jen s pomocí horolezecké techniky, přesto se i zde kdysi těžilo dřevo a pálilo dřevěné uhlí. I v těch nejužších a nejstrmějších soutěskách jsou ve skalních stěnách záseky, jež kdysi nesly dřevorubecké smyky. Procházíme s kamarády-speleology jeden příkop za druhým a s výjimkou nově objevené propasti, pracovně nazvané Teplická Macocha, se nám zatím  nepodařilo najít místo, odkud by staří Němci nebyli schopni vytěžit dřevo. V jednom z takových příkopů, nedaleko ikonické skály pojmenované Mysliveček, byly dokonce vytěžené kmeny transportovány přes skalní bariéru skrz jeskyni. Neuvěřitelné… Fotoreportáž je ze dvou našich výprav do této soutěsky.

Lidarový 3Dmodel Adršpaško-teplických skal s vyznačenou polohou Rokle pod Myslivečkem. Nejrozsáhlejší kaňon nad šipkou je Vlčí rokle. Kaňonem, orientovaným JZ směrem, vede prohlídkový okruh Teplických skal.

Pro tato místa je typická silná teplotní inverze – plošiny skal jsou vysychavé a daří se tu hlavně borům s vřesem, v soutěskách převažují zrašelinělé smrčiny. První záseky ukazují, kde byly kdysi ukotveny začátky dřevařských smyků – žlabů, poskládaných z odvětvených kmenů, po kterých se posílalo vytěžené dřevo ze skal.   

V horních částech jsou příkopy méně členité a relativně dobře průchozí.

Již tady se objevují první záseky po dřevorubeckých skluzavkách.

Vysekané kapsy, nesoucí vzpěry smyků, jsou nejnápadnější v zúžených částech rokle. Je podivuhodné, jak tehdejší dřevaři dokázali i ve velmi členitém terénu s mnoha skalními prahy dřevěná koryta vyspádovat tak, aby klády samy klouzaly dolů.

Po necelém kilometru uzavírá soutěsku skalní bariéra s jeskyní, přes kterou se dřevo posílalo dále.

Jeskyně je evidentně přírodního původu, nicméně oba portály na horním i dolním konci byly přisekány. Rovněž uvnitř jeskyně je několik záseků, vytesaných jako opora pro nohy dřevorubců, kteří tu evidentně  museli manipulovat s kládami.

Pohled horním portálem do jeskyně a výhled opačným směrem…

Většina pseudokrasových jeskyní ve zdejších pískovcích je v suťových závalech, tato byla jako jedna z mála vyhloubena v rostlé skále tekoucí vodou. Zdejší unikum představuje i stropní komín s velkým skalním oknem. Jeskyně má tedy tři otvory a tvoří ji dvě, vůči sobě kolmo orientované, chodby.

Spodní otvor je mnohem menší a ústí na skalní práh, přes který za deště přepadává do navazující propasti vodopád. Jak se v těchto místech podařilo ty skluzy vystavět, věru netuším…

Výhled od dolního portálu na propast, tvořící pokračování soutěsky. Terén prostupný jen s pomocí slanění…

Spodní uzávěr propasti je za několika skalními prahy a tvoří jej malebná úzká soutěska.

I zde jsou všudypřítomné záseky. V suťovištích pod skalními bariérami se ukrývají rozsáhlé podzemní prostory. Jeskyně ústí na světlo jen nenápadnými otvory, ale na několika místech je tvoří i poměrně prostorné kaverny.

Nejzajímavější jeskyně je tu rovněž v rostlé skále. Evidentně ji vytvořila voda, jež vytéká přímo z propustného pískovce podél tektonických poruch. Ve spodní části fotografie je dobře zřetelné, kam až po vydatnějších sahá její hladina. V místě největšího výtoku vymodelovala voda v pískovci zajímavé sloupky ve tvaru přesýpacích hodin. 

Níže pod jeskyní se již rozsáhlým suťovištěm sestupuje k turistické značce. Naše speleologické výzkumy jsou realizovány v běžně nedostupném terénu díky výjimce, udělené Správou CHKO Broumovsko… 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Tygřík Odepsat

    Prostě srdeční záležitost…

  2. autor komentáře: will Odepsat

    Ta spodní část pod tunelem vypadá taky parádně… :-)

  3. autor komentáře: Mast Odepsat

    Super! Konečně pořádná pískovcová jeskyně!

Zanechte vlastní komentář:

devět − pět =