






Nejen městský obyvatel ale i venkovský domorodec ztratil sepětí se svou rodnou krajinou. Necítí, které přírodní predispozice a s nimi spjaté stavby určovali rytmus života a ovládali mysl jeho předků. Stará znamení ztratila význam a stala se tajemnou šifrou. Není už nikoho, kdo by podal ústní výklad poutníkovi a není pěšáka, který by naslouchal.
Radan Květ: Duše krajiny, staré stezky v proměnách věků, Academia, Praha 2003
Jeden z nejpůsobivějších sudetských vodopádů leží v masivu Kralického Sněžníku pod městečkem Mezihoří. Říčka Wilczka tu na tektonickém zlomu spadá přes skalní práh z výšky dvaceti metrů do divoké propasti. Nepřístupné skalnaté svahy kaňonu porůstá prastarý smíšený les s převahou listnáčů a příměsí jedle a smrku. Porost má místy blízko k původnímu horskému pralesu, v jarních měsících zde bohatě vykvétá [...]
Je léto a ČHMU vydal varování před vysokými teplotami. Nejvyšší čas vyrazit někam k řece. Do kufru auta házím pádlo a nafukovací kajak, na střechu horské kolo. Volba tentokrát padla na Kladskou Nisu a bylo to dobré rozhodnutí. Dva dny na překrásné řece, z toho většinu doby v naprostém osamocení. Za Kladskem u sjezdu k řece nechávám nafouklý [...]
Krajinný ráz Broumovska není určen jen stolovými horami se slavnými skalními městy při okrajích jejich plošin. Mnohem výrazněji se zde projevuje fenomén nakloněných a rozlámaných pískovcových lavic, jež geologové označují exoticky znějícím slovem kuesty. Původně vodorovné vrstvy pískovců a opuk byly tektonickou aktivitou ve své střední části prohnuty, při okrajích vyzdviženy, zpřetrhány a vůči sobě [...]
aneb O nenalezeném německém pokladu Na konci války byly prý viděny nákladní vozy wehrmachtu, jak navážejí tajemný náklad do skalnaté rokle nad broumovským Šonovem. Mezi českými dosídlenci se pak rozšířila legenda o německém pokladu, ukrytém někde v podzemí skalnatého vrchu Kamenec nad šonovskou kapličkou. Marně hledali nově příchozí z českého vnitrozemí ve zdejších skalách. Nikdy nic nenašli, [...]
V Kladském pomezí vystupuje žula na povrch jen na několika málo místech. Jedením z nich je Krucza kopa – Krkavčí nebo možná Havraní hora, na rozdíl od češtiny tyto ptáky polština ani němčina běžně nerozlišují. Havrany jsem tu na svých toulkách v předpolí Stolových hor ani jednou nepotkal, zato krkavců nespočet. Takže asi Krkavčí hora, i když kdo ví, jací černí ptáci [...]
Neplavil jsem se po mořích, a přece sedím v lodi, nade mnou nebe ve mně hřích – dva věční lodivodi I.M.J. – Magorovy labutí písně
Je mi nevolno z toho, co se děje v přelidněných Adršpašských skalách, ale nikde to nemám raději, než v divokých roklích na pískovcové plošině nad nimi. Neprostupný labyrint skalních hřbetů a křivolakých soutěsek, kterým se za Němců přiléhavě říkalo “Die graben” – příkopy. Pískovcové stěny, nasáklé vodou jako houba, pokrývají různobarevné povlaky nejprimitivnějších lišejníků, jejichž nerozlišené stélky [...]
Krajina střední Evropy je již několik set let zcela civilizovaná a zkulturněna byla do té míry, že nedostupná divočina tu téměř neexistuje. Vzácná jsou místa, kam člověk zabloudí spíše výjimečně a jen málo míst v české kotlině je tak atraktivních a zároveň obtížně dostupných jako Skalní ostrov v labyrintu Teplických skal. Ačkoliv dole podél skal proudí davy [...]
Jeden den strávený v Broumovských stěnách. Ze Slavnýho na Kamennou bránu a zpět. Byl krásný podzimní den, a tak jsme plánované mapování pseudokrasového podzemí doplnili návštěvou několika vyhlídkových míst. Když jsem tak stál nahoře na skalách a díval se dolů do krajiny, měl jsem na krátkou dobu pocit, že mám svůj život pod kontrolou a všechno [...]
Hřeben Broumovských stěn pozvolna stoupá jihovýchodním směrem k polským hranicím, kde plynule přechází v náhorní pláně Stolových hor. Koruna představuje společně s Božanovským Špičákem nejvýraznější vrchol české části této, podél tektonických zlomů nakloněné a vyzdvižené, pískovcové kry. V případě Koruny se vlastně ani nejedná o klasický vrchol, jde spíše jen o východní okraj stolové hory, tvořící nejvyšší partie české [...]