






Nejen městský obyvatel ale i venkovský domorodec ztratil sepětí se svou rodnou krajinou. Necítí, které přírodní predispozice a s nimi spjaté stavby určovali rytmus života a ovládali mysl jeho předků. Stará znamení ztratila význam a stala se tajemnou šifrou. Není už nikoho, kdo by podal ústní výklad poutníkovi a není pěšáka, který by naslouchal.
Radan Květ: Duše krajiny, staré stezky v proměnách věků, Academia, Praha 2003
Jenom několik obrázků z utajené vyhlídky na Božanovském Špičáku v Broumovských stěnách. Jedno z mých nejoblíbenějších míst… A ještě tři panoramata, první dvě na mobil, poslední zrcadlovkou…
Trať vedoucí od České Skalice do Starkoče obchází před obcí Vysokov širokým obloukem táhlý hřbítek, který je na mapách někdy označován jako Stanovec. O nejvyšší kótě tohoto hřebínku hovoří místní jako Kupkově kopci. Východní svah kopce protíná strmý železniční zářez, který odhaluje zdejší slínovcové podloží. V minulosti sloužily svahy tohoto nevysokého, ale výrazného kopce jako pastviny. [...]
Jestřebí hory mi dlouhou dobu přišly celkem nezajímavé a nudné. Nevysoké, málo členité pohoří, které se táhne od Hronova až k trutnovskému Poříčí. Hlavní hřeben je z větší části porostlý fádními smrkovými monokulturami, nenabízí daleké výhledy a zajímavých míst je tu poskrovnu. Asi nejatraktivnější část hřebene představují květnaté louky v okolí malebné horské osady Paseky (Brendy). Nevede sem [...]
Když jsem se vracel domů nadšený z návštěvy u modráska jetelového (viz předchozí článek), udělal jsem si cestou ještě několik dalších zastávek. Většinou jsem procházel meze s remízky a menší stráně, kde pasou místní farmáři ovečky. Opět jsem si uvědomil, jak jsou tato místa vzácná a jak strašně jsme si běžnou zemědělskou krajinu zničili. Vyschlá pustá pole [...]
Měl jsem cestu do Orlických hor. Už dole v Záhoří jsem si všiml, jak málo vody je v Orlici. Je duben a řeka by díky tajícímu sněhu měla mít zvýšený průtok. Přesto bylo vody v korytu měně, než bývá na konci léta. Pak jsem zamířil na Anenský vrch a dále po hřebeni ke Kunštátské kapli. Všechny studánky i [...]
Divoká, opuštěná a neprostupná je náhorní plošina nad Janovicemi a Bischofsteinem. Zatímco skalní města Adršpachu a Teplic jsou přecpaná turisty, vlastní temeno rozsáhlé pískovcové hory je liduprázdné. Směrem k Janovicím se táhnou opuštěné pastviny se stády koní a ruinami vysídlených sudetských osad. Kdo se odtud vydá po stezkách do nitra pískovcové plošiny a nevadí mu, že [...]
Jako Rokliny je označována ta část Adršpašsko-teplických skal, která leží na východ od Vlčí rokle. Jde o náhorní plošinu, zbrázděnou nepřehledným a téměř neprostupným systémem mělkých soutěsek. Těmto roklím místní Němci přiléhavě říkali příkopy. Černý příkop, Ptačí příkop, Kancelářský příkop, na mapách jsou soutěsky zakresleny i pojmenovány pokaždé jinak. Ztratit se tu dá na dlouhé [...]
V Teplických skalách se na několika místech nacházejí i rozsáhlé podzemní prostory. Nejznámější a nejdelší je Teplická jeskyně na dně soutěsky pod skalním hradem Střmen. Labyrint jeskyně stoupá i suťovištěm do vedlejší rokle, někdy označované jako Wichtrejův příkop. Nejde o klasickou krasovou jeskyni s rozsáhlými síněmi, jaké vznikají rozpouštěním vápence. Podzemní prostory v pískovcových skalních městech [...]
Jeden z mnoha výletů do mých oblíbených Stolových hor… Tentokrát i na Hejšovinu, které se v létě kvůli náporům turistů vyhýbám. Z Liščího sedla jsem přeběhl hlavní hřeben Boru, většinou po neznačených cestičkách přes vyhlídky na skalách tvořících jeho severní i jižní hranu. Jsou odtud překrásné výhledy na Hejšovinu, Broumovské stěny i na jih do Náchodské kotliny. [...]
Asi před 450 miliony let ležel český masív na okraji prakontinentu Gondwana v oblasti pevninského šelfu a usazováním zde vznikaly mocné vrstvy jílovců a pískovců. Později při variském vrásnění se k zemskému povrchu začalo tlačit obrovské těleso rozžhaveného magmatu, které svojí teplotou tyto mořské usazeniny přeměnilo. Utuhnutím magmatu vznikly žuly, které tvoří vnitřní jádro většiny našich hor, [...]