krajinou a přírodou východních Čech

V Kladsku poblíž gotické katedrály, kde spočívá první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, mají to, co nikde jinde. Vydlážděná plocha výklenku jedné z bočních lodí sloužila omladině jako improvizované hřiště, a tak zde nechala církevní vrchnost umístit vkusnou cedulku, zakazující míčové hry. Úplně vidím místní kluky, jak odbíjejí míč od zdí katedrály a užívají prostor pod lomeným gotickým [...]

Mnoho času mě stálo hledání legendami opředené Jeskyně granátníků (Jama Grenadierów) ve skalách Batoróvských útesů nad Szczytnou. Když se mi jeskyni konečně podařilo nalézt, byl jsem celkem zklamán. Podle popisu má jít o jednu z největších podzemních prostor polských Stolových hor, kde se měli měsíce ukrývat granátníci zběhlí z pruské armády. Ve skutečnosti jde sice o celkem hezkou, ale úzkou [...]

Ještě jedním kraťounkým článkem bych se vrátil k tomu, jak prostí lidé z polského venkova demonstrují svoji víru. Trochu mi tím připomínají české krajany v rumunském Banátu. Tam taky můžete vidět kříže posvařované z kolejnic či lešenářských trubek a neuměle vyvedené obrázky Bohorodičky. Líbí se mi polské umělohmotné figurky svatých instalované do nik na nejrůznější [...]

O křížích nad Radkovem jsem tu již psal, stejně tak i o staré poutní cestě do Vambeřic. Z Police chodila procesí do Radkova přes Studenou vodu při úpatí Broumovských stěn. Z Broumova se nejčastěji chodilo přes Božanov a pak přímo přes hranice po starém polním úvozu. I když je tu dnes asfaltka s cyklostezkou, stále je to hezká procházka. Když projdete [...]

Snad nikde jinde v republice nezůstalo v krajině tolik starých hraničních kamenů jako v místech, kudy procházela historická hranice panství broumovských benediktinů. Ty nejstarší hraniční značky měly podobu jednoduchých křížů vyrytých do kmenů stromů a pískovcových balvanů. Poměrně záhy byly hraniční kříže doplněny stylizovanou značkou, rytinou břevna se třemi pahýly, která byla odvozena z erbu broumovského opatství. Mezníky broumovského [...]

Každý, kdo se vydá do postranních soutěsek Vlčí rokle, si musí všimnout, že zdejší cesty jsou často zpevněny pískovcovými kameny. Některé úseky cest byly vydlážděny snad již během 18. století a jiné jsou možná ještě starší. Lesní cesty, které umožňovaly dopravu dřeva i z výše položených partií skal, byly budovány i během 19. a 20. [...]

O polských studentech, které v roce 1997 ve Stolových horách na Hoře smrti někdo popravil, jsem tu již psal - http://bohemiaorientalis.cz/hora-smrti/. V článku chyběla zajímavá informace o tom, proč nese nevýrazný vrchol skalnatého hřebene takovéto jméno. Původně jsem se domníval, že je dnešní název odvozen právě od této vraždy. Ale je to ale úplně jinak. Jméno Hora smrti (Kopa [...]

Unikátní soubor dvou hraničních kamenů na jednom místě se nachází v Jestřebích horách u Odolova. Nad areálem bývalého dolu, dnešní věznicí, se asfaltová cesta stáčí výraznou serpentinou na hřeben a asi 50 metrů severovýchodně od této zatáčky jsou v lese ukryty dva mohutné pískovcové kameny s hraničními znaky a letopočty. Kameny vymezují hranici mezi náchodským panstvím a [...]

Asi před 450 miliony let ležel Český masiv na okraji prakontinentu Gondwana v oblasti pevninského šelfu a usazováním zde vznikaly mocné vrstvy jílovců a pískovců. Později při variském vrásnění se k zemskému povrchu začalo tlačit obrovské těleso rozžhaveného magmatu, které svojí teplotou tyto mořské usazeniny přeměnilo. Utuhnutím magmatu vznikly žuly, které tvoří vnitřní jádro většiny našich hor, [...]

Vrcholy mnohých skal skrývají zajímavá překvapení. Když se v první polovině 20. století začalo rozvíjet moderní horolezectví, soustředili se čeští lezci zejména na zdolávání věží v Českém ráji. Pískovcové skály v německojazyčných Sudetech byly doménou saských „pískařů“, Češi tu podnikali prvovýstupy spíše výjimečně a zdejší skály začali ve velkém dobývat až po vyhnání Němců. Historie zdolávání adršpašských věží [...]